Nižší účast na demonstracích proti vládě - oproti té první na Václavském náměstí přikládá Bašta spíše načasování než nezájmu veřejnosti. „Načasování demonstrací bylo nešťastné, protože první velká demonstrace byla 3. září - hned po prázdninách, kdy lidé už byli kvůli zdražování, inflaci a energiím naštvaní. Přišla spousta lidí, ale bylo to tři neděle před volbami. Vypovídali se, vyslechli si řečníky, zaprotestovali si a vláda měla tři neděle klidu na práci až do voleb,“ vysvětlil s tím, že volby dopadly vůči vládě relativně dobře a teprve potom následovala další demonstrace s o něco nižší účastí.

Protestovat se má u voleb hlasováním, nebo chvíli před volbami, aby to probudilo i ty, koho složenky ještě nezvedly ze židle. Podotkl však, že pokud bude vše pokračovat jako doposud – 18procentní inflace, neschopnost vlády, která má zajistit energie a další problémy, nálada se už nebude kanonizovat podobnými relativně neškodnými demonstracemi, ale může dojít k ještě tvrdším protestům – podobným Žlutým vestám ve Francii.

Poznají to, až jim budou vytloukat okna vládního úřadu