Kvůli migraci se dějí zajímavé věci v Německu. Rozhořel se spor mezi německým ministrem vnitra Seehoferem, který chce vracet běžence registrované v jiné zemi EU, Švýcarsku či Norsku hned na německých hranicích, a kancléřkou Merkelovou, která s tím nesouhlasí a tvrdí, že by tak vznikl dominový efekt. K tomu je třeba přičíst stoupající preference AFD. Co se to děje v Německu?
Němci se zřejmě konečně probudili k zjištění, že politika, kterou Merkelová nastavila – a nehodlá zastavit na žádném stanoveném počtu – nemůže vést k ničemu jinému než zániku evropské civilizace na německém území, anarchii a výměně obyvatelstva. A co se děje v Německu, má vliv na celou Evropu. Že to došlo i jednomu z hlavních vládnoucích politiků, vzbuzuje naději, že se to snad ještě dá zastavit. Jenže ani Seehofer pořád nemluví o úplném zastavení, nýbrž regulaci na nějakých 100 000–200 000 ročně. Jak přitom bude rozlišovat mezi skutečnými uprchlíky, migranty ekonomickými a džihádistickými okupanty, na to asi žádnou metodu nemá ani on. A stále mluví jen o zastavení na německých hranicích, místo aby jednal o společné obraně schengenských hranic už na italských, řeckých a španělských březích. Ostatně nejnovější zprávy hovoří o kompromisu, v němž Seehofer Merkelové opět ustoupil, takže se zřejmě nic nemění. A co že se v Německu děje? Mnohonásobná zločinnost, útoky na obyvatele, krach školství, jak se počet neevropských školáků v hlavních městech blíží polovině a v některých školách většině, rozklad civilizace.
Fotogalerie: - Islámská konference
Která skupina obyvatel potřebuje od státu okamžitou pomoc?Anketa
Itálie má novou vládu a ministr vnitra Salvini do toho hned šlápnul a nepřijal loď Aquarius s běženci, které „zachránila“ neziskovka hned u libyjských břehů těsně u hranice mezinárodních vod. Je tohle správný postup a co si myslet o těchto takzvaných záchranářích, kteří evidentně spolupracují s pašeráky lidí?
Salvini pouze dal najevo, že zastavení přílivu migrantů myslí vážně a nebyl to jen předvolební chyták. Další vlny migrantů si možná rozmyslí, než se vydají do Itálie. Totéž by měli udělat Řekové a Španělé. Španělským pohraničníkům ve dvou afrických enklávách, kde migranti berou ztečí hraniční ploty a po stovkách je přelézají a pak se s pohraničníky rvou, a několik desítek už zranili, by mělo být dovoleno se násilí bránit násilím. Toto přece není migrace, toto je invaze. O pašerácích a neziskovkách, které s nimi kolaborují, se už toho píše hodně několik let. Zatím jsou chráněni zákonem EU, že nemůže být trestán, kdo zachraňuje životy, i když pašováním ilegálů porušuje zákony zemí, kam je přiváží. Já už asi čtyři roky píšu, aby se zřídila přijímací centra na okrajích EU, například řeckých ostrovech, kde by se o migranty pečovalo a zároveň se kádrovali, kdo je kdo, a podle toho přijímali nebo vraceli. V klidu by se jim tam poskytovaly základní potřeby, včetně třeba i vzdělání a pracovních příležitostí, poskytlo by to práci nezaměstnaným Řekům. Už řadu let existují propočty, že peníze, které Evropané věnují na přijímání uprchlíků na svá území, by měly desetinásobný prospěch v místech nebo v blízkosti míst, odkud odcházejí. Kdosi mně jednou na jedné debatě jízlivě řekl: „Takže navrhujete koncentrační tábory.“ Odpověděl jsem na to: „Ne koncentrační, pionýrské.“
Výrazně se projevuje v této oblasti rakouský kancléř Sebastian Kurz, který nachází společnou řeč s maďarským premiérem Orbánem či již zmiňovaným Seehoferem z bavorské CSU. Mění Evropa kurz v postoji k migrační politice směrem k tomu, co už déle prosazují státy V4?
Po Orbánovi byl Kurz druhým státníkem, který politiku otočil směrem k obraně civilizace. Hlavní naději na obrat celoevropské politiky však vidím v Itálii. K rakouskému šéfovi vlády si Merkelová ještě troufla se chovat, jako by to byl nějaký nezbedný usmrkaný školák – a on ji, myslím, patřičně srovnal do latě. Na šedesátimilionovou Itálii, s dvoutřetinovou antimigrační a eu-kritickou voličskou většinou, bude už i ona krátká. Itálie je myslím tím stavidlem, které obrátí tok evropské politiky. Dá se ale samozřejmě říct, že nebýt prvotního odporu V4, tyto zvraty by možná nenastaly, nebo by přišly mnohem později. Orbán ještě možná vejde do dějin jako evropský hrdina churchillovské krve.
Psali jsme:
Jaký je vlastně zájem muslimů žijících v Evropské unii či Británií, majících občanství některé z těchto zemí, na migraci lidí přicházejících z oblastí, odkud pocházejí oni či jejich rodiče. Podporují tuto migraci?
Donedávna existovala znatelná část muslimů, kteří se ztotožňovali s britskou či evropskou demokracií a od radikálního islámu se distancovali. Toto procento se však scvrkává pod tlakem těch radikálnějších, protože je naše vlády před nimi nechrání. Připomeňme si, že liberální muslim je pro radikálního muslima odpadlík, na něhož se podle koránských zákonů vztahuje trest smrti. V ohrožení života je tedy každý muslimský demokrat. Proto jich taky ubývá a těch radikálních přibývá. I ti, kteří by jinak namítali proti další muslimské imigraci, jsou raději zticha. Mnozí si říkají, že když Evropa nedokáže sama bránit své hodnoty a svůj systém, s nímž třebas i sympatizují, je to důkazem, že historie se vyvíjí ve prospěch islámu a k zániku Západu. A my vytváříme málo událostí, které by jim to vyvracely.
Jak hodně muslimští voliči ovlivňují politiku v některých západních zemích? Jak velký je jejich vliv?
V několika zemích už existují islámské strany, jež jednoho dne bude volit většina muslimů, ať už z přesvědčení, nebo z donucení. Za existující, převážně levicové, strany už také sedí muslimové v parlamentech a někde i ve vládách. Británie má deset či už víc muslimských starostů velkých měst, včetně Londýna, Sheffieldu a Oldhamu. Ten londýnský zavedl speciální policejní jednotku pro stíhání internetové islamofobie. Oldhamský zahajuje zasedání městské rady islámskými modlitbami. Sheffieldský se vyslovil pohrdavě o královské instituci. Několik vlivných muslimů má Konzervativní strana: Někdejší ministryně v Cameronově vládě, později baronka Warsi se z dřívější hezké, vysoce vzdělané a dokonale integrované děvčice s šarmantním yorkshirským akcentem proměnila v odhalovatelku „islamofobů“ ve vlastní straně. Ministrem vnitra se nedávno stal muslim Sajid Javid. Tomu se teď mimochodem klade odpovědnost za to, že nechal Tommyho Robinsona přemístit z bezpečného vězení do vězení plného zradikalizovaných muslimů, kteří mu už přísahali smrt. Tedy ne že by to bylo přímo na ministrův rozkaz, ale určitě s jeho vědomím, neboť jsou toho plná média a precedent, v něm už jednou byl Robinson málem zabit ve vězení, by měl být důvodem pro jeho ochranu.
Samostatnou kapitolou je Turecko a jeho prezident Erdogan. Po oznámení, že Rakousko uzavře sedm mešit placených ze zahraničí, se rozčílil a volil ostrá slova: „Rozhodnutí Rakouska může spustit válku křižáků a půlměsíce,“ sdělil s tím, že Kurz je ještě mladý a nezkušený a že zejména Německo by si ho mělo zkrotit, jinak se situace může vymknout z rukou... Jaká je role Turecka? A co turecké menšiny v Evropě? Nejsou jakousi pátou kolonou?
To už je řečnická otázka, obsahující odpověď. Turci s občanstvím evropských států vzývají Erdogana a účastní se turecké politiky. A Erdogan jim káže de facto rozvrat zemí, v nich žijí, a loajalitu k Turecku. No a že Erdogan přikazuje a vyhrožuje evropským politikům, to už tu máme několik let. Přičtěme si k tomu, že Turecko na jedné straně zůstává v NATO, na druhé se paktuje s Íránem a Ruskem, hlavními nepřáteli Západu. A ještě si k tomu přičtěme, že Turecko má v NATO druhou největší armádu po USA a početnější než celá Evropa dohromady (někde jsem viděl číslici 800 000, což při 80 milionech obyvatel je pravděpodobné). Není divu, že roste počet vojenských analytiků uvádějících Turecko jako brzkou hrozbu pro Evropu. A to, že Erdogan pomalu přebírá roli osmanských sultánů coby vůdců světového islámu, by nás mělo vést k podrobnějšímu studiu historické role Turecka v ohrožení západní civilizace a přehodnocení našeho spojenectví s ním. A samozřejmě k posílení sebeobrany.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
