Nepředstihl jste trochu dobu, když jste týden před listopadem 1989 podal žádost o registraci platformy Demokratická iniciativa? Co vás k tomu vedlo, věřil jste, že to „praskne“?

My jsme žádost podávali kolektivně, Demokratická iniciativa nebyla zdaleka moje osobní akce. To, co nás k tomu tenkrát vedlo, bylo přesvědčení, že to tady „praskne“, jak říkáte, a že bude velmi zapotřebí, aby byly položeny základy standardní demokracie, ve které budou existovat alespoň v zárodečném stavu politické strany. My jsme se původně obrátili na nám příbuzné iniciativy v rámci disentu a chtěli jsme společně založit jakýsi koordinační výbor, který by umožnil, aby se tyto politicky orientované iniciativy v rámci disentu proměnily v politické strany. Ale narazilo to na nesouhlas chartistického vedení disentu, zejména na nesouhlas Václava Havla, z toho důvodu jsme si řekli, že musíme tento krok udělat aspoň sami a požádat o registraci jako politická strana. Myslím, že to bylo v pravou chvíli, protože to bylo ještě před převratem, takže nám nikdo nemohl vyčítat oportunismus, a zároveň dost pozdě na to, aby nás stačili zavřít.

Nechuť Václava Havla k politickým stranám je známá, nedávno to velmi kriticky připomněl i bývalý prezident Václav Klaus. Z čeho ta nechuť podle vás pramenila?