Byl členem al-Káidy a pracoval pro čtyři tajné služby. V Praze podal zásadní svědectví na utajené tiskové konferenci

Tajná tiskovka, to novinář moc často nezažije, jestli vůbec někdy. Konala se kvůli Dánovi Mortenu Stormovi, který působil v al-Káidě a později odtud vynášel informace pro čtyři tajné služby. Dánskou PET, britské MI5 a MI6 a americkou CIA. Není tedy divu, že mu jde o krk, a proto tolik tajností. Jeho životní příběh je za hranicí uvěřitelnosti, ale o pravdivosti utvrzuje nespočet dokumentů, které shromáždil. Jsou v knize Agent Storm: Můj život v al-Káidě a CIA, již sepsal s pomocí dvou novinářů a odborníků na blízkovýchodní terorismus. Knihu právě nyní vydává v češtině nakladatelství Vyšehrad, které uspořádalo i zmíněnou tiskovku.

Boxer a drsný motorkář

V kavárně Divadla bez Zábradlí seděli mezi novináři mimo jiné islamolog a afrikanista Luboš Kropáček a bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor. Před nimi mohutný blonďák Morten Storm, jemuž se z košile s krátkým rukávem po rukou plazila drsná tetování. Ob tlumočnici vedle něj seděl spoluautor zmíněné knihy, britský reportér na volné noze specializující se na Střední východ, jenž pracoval v BBC a CNN, Tim Lister. Běžné setkání autorů s pisálky, ale tohle mělo k všednosti hodně daleko. Vždyť už jen Stormovo mládí, kdy v rodném Dánsku jako člen motorkářského gangu Bandidos bojoval proti nepřátelům z Hells Angels, by vydalo na zajímavý „akčňák“.

„Pojal jsem bláznivý nápad pozvat autory knihy do Prahy. Moc jsem v to nedoufal,“ řekl na úvod šéf nakladatelství Vyšehrad Pravomil Novák. Storm sem přijel na zapřenou autem po vlastní ose a spal, prý kvůli spojení s přírodou, ve stanu v jednom z kempů kolem hlavního města. „Je to moje třetí návštěva Prahy. Před tím jsem tady byl v mládí jako boxer,“ sdělil. Pak nicméně bouřlivé mládí vyměnil za duchovní cestu. Konvertoval k islámu, prošel výcvikem a stal se jedním z vysoce postavených členů al-Káidy.

Do řad al-Káidy

„Spojení s al-Káidou v mém případě vyplynulo velmi přirozeně na základě toho, z jakého prostředí jsem vyšel. Právě proto, že jsem v mládí boxoval, tak jsem mohl trénovat mladé muslimy jak v Evropě, tak i na Středním východě. Později jsem se naučil komunikovat v arabštině, a tak jsem s těmi lidmi snadno navazoval kontakty. Nevyhledával jsem je, přitahoval jsem je jako magnet. Zejména představitelé al-Káidy vědomě vyhledávají a nabírají Západoevropany. V ideálním případě bílé, kteří mají cestovní doklady, jež jim umožní se poté vrátit do Evropy a tam působit,“ prohlásil Storm s tím, že nezažil běžnou výchovu a cítil se vykořeněn.

A jak si vysvětluje zájem Evropanů o Islámský stát či konverzi k islámu novinář Lister? „Jde o vzorec posledních desetiletí a zakládá se na několika faktorech. Morten je typickým příkladem mladého muže ze západní Evropy, jenž byl napřed zaujatý myšlenkou islámu a poté došel k jeho radikálnější verzi. Právě mladí lidé, kteří se cítí být ve svých zemích vykořeněni, mají problémy s policií, nejsou schopni dodržovat disciplínu, jsou nyní zadržováni a obviňováni z vazeb na islám nebo nějaká jeho radikální hnutí. Na základě toho, že jsem byl zpravodajem ve Francii, když došlo k útoku na redakci Charlie Hebdo, jsem mohl pozorovat mládež z předměstí Paříže, která to brala jako záslužnou věc, odplatu společnosti, která je zklamala,“ odpověděl.

Čtyřnásobným agentem

Jedinci, kteří konvertovali k islámu, stali se členy al-Káidy, poté zvolili cestu spolupráce se západními bezpečnostními složkami, a navíc svůj příběh sdělili veřejnosti, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. „Mortenův příběh je zajímavý i tím, že vyrůstal v době, kdy docházelo k růstu a podpoře salafismu a džihádistů. Viděl, jak se ta ideologie v Jemenu rozvíjí. Tajné služby západních zemí sice mohou mít k dispozici dokonalé technologie a satelitní vybavení, ale ve chvíli, kdy nemají zpravodajství navázané na konkrétní osoby, které chápou strukturu organizace, její vývoj, toky finančních prostředků, jsou technologie málo,“ sdělil Lister s tím, že si Stormovy informace důkladně ověřoval a přesvědčilo ho množství dokumentace, jejíž část je v knize prezentována. Ověřil si i identitu některých členů uvedených zpravodajských služeb a může potvrdit, že v knize není nic vymyšleného či vyspekulovaného.

Storm se za svého působení v al-Káidě sblížil s radikálem a vůdcem al-Káidy v Jemenu Anwarem al-Awlaqím, jemuž dokonce sehnal manželku s českými kořeny Irenu Horakovou, ale posléze pomohl CIA s jeho likvidací. „Našel jsem mu manželku v době, kdy jsem pracoval pro tajné služby. Chtěli jsme ho zastavit, protože plánoval vraždy mnoha civilistů v USA a Evropě. Nemohl bych žít s vědomím, že své plány naplnil a já tomu nečinně přihlížel. Al-Káida, Islámský stát a jejich podporovatelé na mě v roce 2013 začali hon. Zveřejnili mé fotografie a nyní jde o hru kočky s myší. Rozhodl jsem se žít bez ochrany, protože nechci pod hrozbou měnit svůj život. Nechci, aby si teroristé mysleli, že mě porazili, že mám strach. Záměrně ale nežiji se svými dětmi, které jsou pod ochranou britské vlády,“ vysvětlil.

Pryč ze špionáže, pryč od víry

Ostatně otevřeně vylíčil i styky s CIA: „Zhruba rok zpátky jsem se s CIA rozešel i z toho důvodu, že mě podvedli. Byl tam rozdíl pěti milionů amerických dolarů za to, že jsem pomohl zlikvidovat al-Awlaqího. Schůzku s CIA jsem si nahrál, protože jsem se podvodu už dopředu obával. Snažil jsem se před nimi být upřímný a férový. Ostatně i proto jsem informoval dánskou vládu, že mám tuto nahrávku. Dánové pak o tom informovali agenty CIA a já se s nimi potom už nikdy nesetkal. Na té nahrávce říkají, že jsem byl jejich vysoce ceněným agentem a prezident Barack Obama o mě ví. Je jasné, že se USA snaží, aby se celá věc nedostala na veřejnost. Spekulací je řada. Nemohu ale stoprocentně říct, že mi někdy CIA ukládala o život. Řídil jsem se šestým smyslem a věděl, že je má situace nebezpečná. Proto jsem se v roce 2012 spojil s dánskými novináři a pak došlo i na knihu.“

A proč přestal věřit v islám? „Stal jsem se ateistou. Zjistil jsem, že islám není náboženství Boha, ale spíše volání po smrti. Navíc má jako určitý druh totalitního systému za cíl převzít vládu nad světem. Zejména radikální politický islám se blíží fašismu. Deset let života jsem strávil jako muslim. Když jsem opustil gang Bandidos, udělal jsem to proto, že jsem se chtěl stát lepším člověkem. Díky islámu jsem byl prvních šest měsíců nejšťastnějším člověkem na zemi. Pak jsem studoval islám dál, třeba výklady proroků či Korán, v Jemenu. Postupně jsem se stal netolerantní osobou plnou nenávisti. Začal jsem nenávidět vlastní rodinu. Mám štěstí, že o tom mohu mluvit, že jsem to přežil,“ dodal.

Islámský software

V jeho projevu bylo znát, že o víře muslimů léta hluboce přemýšlel: „Tomu, jak islám postupuje, říkám islámský software. Zaujala mě jeho sociální role. Muslimské společnosti mají mnohem větší zaměření na rodinu. Když je ale člověk postupně naočkován islámským softwarem, tak se to mění. Víra převáží vše a ztrácíte svobodu. Software vám zablokuje schopnost uvažovat, je to jako vypnout pojistky. Znám lidi, kteří se v patnácti letech rozhodli spáchat sebevražedný útok. Jednoho, který se odpálil před čtyřmi měsíci, jsem znal osobně.“ Dál ještě poznamenal, že v době nejvyšší oddanosti byl připraven zabít člověka, protože chtěl sloužit Alláhovi.

V roce 2006 měl jet bojovat do Somálska, přičemž jeho přátelé z Evropy a Jemenu už se tam vydali. „Měl jsem pocit, že jsem součástí fotbalového týmu, který hraje národní ligu a dostane se do ligy mistrů. Měl jsem fantastické pocity. Četl jsem Korán a myslel si, že nejsnazší cesta do ráje je bojovat proti bezvěrcům. Přátelé v Somálsku získali kontrolu nad letištěm v Mogadišu, ale pak ji ztratili. Dva dny před odjezdem na bojiště mi volali, že je to nebezpečné, že by mě zadrželi. Bylo to, jako kdyby mě Bůh zklamal. Nebyl jsem schopen pochopit, že mi Alláh neumožní to, co bych měl podle něj dělat. V počítači jsem si našel heslo protimluvy Koránu a překvapilo mě to. V jednom verši z Koránu se praví, že když v něm člověk najde nesrovnalost, tak mu ta kniha není určena. Uvědomil jsem si, že je to uměle vytvořené náboženství a došel k rozhodnutí, že se od islámu odvrátím,“ pokračoval o vlastním odvržení víry. Tím, že ji odvrhl a spolupracoval se západními tajnými službami, je dnes považován za nejhoršího nepřítele radikálních muslimů.

Storm, tedy bouře

Bývalému rozvědčíkovi Andoru Šándorovi vrtalo hlavou, jestli Storm pracoval pro všechny tajné služby najednou. „Souběžně jsem pracoval pro všechny. Vzájemně o tom věděly,“ dostal odpověď, což ho vzhledem k jeho bývalému postu náčelníka Vojenské zpravodajské služby prý hodně překvapilo. „Když jsem žil ve Velké Británii jako muslim, tak se mě několik let britští agenti s pomocí dánských snažili naverbovat. Vždy jsem spolupráci odmítal, protože mi to víra zapovídala. Když jsem se rozhodl islám odvrhnout, měl jsem na jednoho agenta vizitku. Po prvním kontaktu mě dánské tajné služby představily Britům a pak i CIA. Pak jsme všichni sedávali u jednoho stolu. Šlo o schůzky tu v Bangkoku, tu v Nairobi, jindy někde v Evropě,“ dodal. O jeho životní cestě nejspíš režisér Paul Greengrass, autor akčních thrillerů Bournův mýtus a Bourneovo ultimátum, natočí svůj nový film.

Příjmení bývalého agenta Mortena Storma zní v překladu dost přiléhavě. Jmenuje se „bouře“ či „smršť“. Ostatně takové jevy vyvolal jak mezi islámskými radikály, tak i mezi západními špiony. Na utajované tiskovce měl ale velmi dobrou náladu a často se od srdce smál. Bylo vidět, že ho někdejší nesporná stísněnost opustila. Reportéru ParlamentníchListů.cz oznámil, že má podle ksichtu v CIA dvojníka a ironicky zaspekuloval, jestli nejde o dvojí identitu. Ale o tom jindy. Exklusivní rozhovory s ním i s Timem Listerem totiž přinesou ParlamentníListy.cz v nejbližších dnech.