Počet lidí, kteří mají pozitivní test na koronavirus, stále roste. Jak vy jako lékař tuto situaci hodnotíte?
Bylo jasné, že na jaře virus neřekl své poslední slovo. Růst nemocných se dal předpokládat. Už jen kvůli tomu, že se lidé vrátili z dovolených, zase se více setkávají v práci, v MHD, v uzavřených prostorách. V nemocnici ve Strakonicích v těchto dnech vyhodnotíme každý den 150 až 300 vzorků. Pozitivních je kolem 6 až 8 %.
I sám Andrej Babiš přiznal, že velké rozvolňování před prázdninami bylo možná „unáhlené“. Jaký je váš názor?
Nechci hodnotit, jestli bylo možné současné situaci předejít. Podívejme se na Švédsko, které bylo na jaře kritizováno, že nepřijímá stejně přísná opatření jako zbytek Evropy. A v současné době, na rozdíl od mnoha evropských zemí, zůstává ve Švédsku počet nově potvrzených případů na nízké úrovni, i když se stále více testuje. Nicméně nejsem přesvědčen, že je zde druhá vlna – je to podle mne přirozený průběh onemocnění českou populací. Přirozeně ovšem ovlivněný klimatickými a migračními podmínkami (např. i dovolené, cestování, zaměstnanost).
Bylo tou největší chybou otevření hranic před prázdninami, jak někteří lidé, především na sociálních sítích, zmiňují? Ostatně v médiích se objevily i informace, že pražské bary byly cílem „mladých Evropanů“, v jejichž zemích podobné podniky kvůli koronaviru takto „volně“ nefungovaly. Co na to říci?
Ta situace je nová pro nás pro všechny. Ať už jste lékař, politik, učitel, úředník, prodavačka… otevření hranic bych nenazval největší chybou. Určitě ne z pohledu obchodu a rozhýbání ekonomiky. Ale nechal bych na každém, ať si sáhne do svědomí. Že je tady virus, který se rychle šíří a snadno přenáší, to víme všichni už skoro rok. Je potom opravdu nutné vystavovat se situacím a navštěvovat místa, kde se kumuluje hodně lidí? Kde se jen obtížně dodržují hygienické podmínky?
Jihočeský kraj už začátkem týdne navrhl, aby měli žáci od druhého stupně roušky i během vyučování, nakonec se přidala celá republika. Výjimku mají mít děti při tělocviku, nebo například hudební výchově. Má tedy ale v tom případě takové opatření smysl? A opět se vás zeptám jako lékaře – může mít to, že budou mít roušky několik hodin denně, nějaké negativní dopady na imunitu dětí, jak někteří varují?
V případě nákazy koronavirem má drtivá většina dětí jen velmi mírný průběh nemoci. Dost často jsou právě děti zcela bezpříznakovými nosiči. Negativní dopad na imunitu dítěte by nošení roušek mít nemělo. Určitě ale mohou být děti po několikahodinovém nošení roušky unavenější, hůř se budou koncentrovat. Nejsem pedagog, ale jako lékař bych školám doporučoval co nejvíce větrat, nejlépe přesunout alespoň část výuky ven. Určitě všichni přežijeme, když šesťáci nebudou umět výmyk na hrazdě a místo toho si dají svižnou procházku. Věřím, že skoro v každém předmětu si schopný pedagog najde možnost, jak jít alespoň někdy učit ven. Třeba pro výklad architektonických slohů je procházka městem jako stvořená.
A co říci na reakce lidí, které rozčiluje přístup vlády k dětem nejen po zdravotní, ale i finanční stránce a ptají se, proč tedy stát alespoň část roušek dětem nezajistí, neboť pokud by se měly měnit tak, jak by to správně mělo být, kde na to mají například samoživitelky brát?
Koronavirus dopadl na nás na všechny. Samoživitelky, zaměstnavatele, seniory, podnikatele, kteří vytvářejí pracovní místa, zaměstnance, kteří jsou třeba z důvodu útlumu výroby na nařízené dovolené, v horším případě přišli o práci. Rozumím tomu, že spotřeba jednorázových roušek je v tuto chvíli velká. Na druhou stranu už na jaře korona ukázala, jak jsou lidé solidární a vynalézaví. Doporučil bych každému, aby si pořídil roušky látkové, které je možné používat opakovaně. Případně i s vyměnitelnou vložkou.
Psali jsme:
Jen na jihu Čech přibylo například ve středu přes devadesát případů pozitivních testů na koronavirus. Plná třetina podle hygieny souvisí se školským prostředím. Pozitivní test měl jeden kantor a třicet žáků nebo studentů, deset z nich ze základní školy. Byl byste jako lékař v tuto chvíli pro uzavření škol, nebo situace v tomto směru není ještě tak vážná?
Na případné zavření škol se nabaluje řada dalších otázek. Kdo bude s dětmi doma? Jak propad v příjmu „ustojí“ samoživitelka? Jaký dopad bude mít na ekonomiku výpadek pracovní síly (rodičů), která uzavřením škol zůstane doma s dětmi. Je distanční výuka udržitelná dlouhodobě? Co deprivace dětí ze sociální izolovanosti? To znamená – jsem pro velmi opatrné zvažování možného uzavírání škol! Jak jsem říkal již dříve, řešme ty nejzávažněji nemocné, tj. seniory, a naopak méně děti, u kterých jsou průběhy mírné.
Co se týče opatření proti šíření covidu, opět se přitvrzuje. Nově jsou to právě už zmíněné roušky pro děti během vyučování nebo uzavření restaurací od půlnoci do šesti ráno, dále pak omezení stojících lidí na akcích… jsou to podle vás opatření, která opravdu pomohou? A jsou dostačující?
Některá nařízení působí, řekněme, „úsměvně“. Virus neřeší, jestli stojíte, nebo sedíte. Jak už jsem říkal, každý by měl přijmout zodpovědnost za své rozhodnutí. Opravdu zrovna teď nutně potřebuju jít do přeplněného nevětraného baru a být tam až do rána? Musím právě teď svolávat třídní sraz po x letech? Opravdu potřebuju celou neděli bloumat v nákupním centru?
Hana Roháčová, primářka z Nemocnice Na Bulovce doporučuje kvůli přeplněné kapacitě laboratoří testovat pouze lidi s příznaky. Je to řešení?
Není, protože bezpříznakových nositelů viru je bohužel hodně. Řešení vidím třeba jen v dočasném navýšení kapacity administrativních pracovníků laboratoří, aby se odborní laboranti mohli věnovat nabírání a vyhodnocování vzorků a ulehčilo se jim od „papírování“. S odebíráním vzorků by mohli dočasně vypomáhat i studenti zdravotních škol. U nás ve strakonické nemocnici jsme od března vyhodnotili přes 12 000 vzorků, z toho za poslední týden 700. Technicky a přístrojově jsme schopní odbavit 300 vzorků denně (rekordem je ještě více) a reálně jich v těchto dnech odbavujeme cca 150. Máme tedy ještě rezervu, v odběrovém místě bez problémů, naopak úzkým hrdlem je laboratoř, resp. laboratorní lidská a přístrojová kapacita. V některých exponovaných dnech naše laborantky pracují do noci za cenu mimořádného pracovního nasazení, a řekl bych, osobní statečnosti.
Roháčová je zastáncem „pomalého promořování“. V okamžiku, kdy se pravidla zase uvolní, k čemuž dříve nebo později dojde, bude promořování populace pokračovat. Smysl našeho návrhu je v tom, aby to bylo pomalé, „ale prostě k tomu postupně docházet bude“, uvedla. Je tento postup udržitelný, nebo by bylo vhodnější vydat přísnější restriktivní opatření? Řešením určitě není nastavit přísná opatření jako na jaře. Vše zavřít, zastavit ekonomiku. K promoření populace bude docházet dál. Jde jen o to, aby bylo skutečně postupné. Prostě v nějaký čas bude muset nějaké světové uskupení odborníků i politiků říci, že teď už je jaksi nový SARS-CoV-2 s námi a mezi námi a budeme s ním žít. Podporou pro toto očekávané sdělení jistě bude vytvoření a masivní výroba účinné očkovací látky.
Přetížení systému například podle šéfa Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka nehrozí. Nemocnice i v krajích jsou prý dobře připravené. Jsou podle vás namístě obavy, nebo věříte, že si s epidemií lékaři poradí? Jak to vidíte vy jako ředitel strakonické nemocnice?
Vidím to stejně jako kolega Ludvík. Ano, čísla nakažených rostou, ale těžký průběh nemoci, který vyžaduje hospitalizaci pacienta, má jen velmi malé procento (promile) nakažených. V případě nějakého dramatického nárůstu vážných případů, kterého se ale neobávám, máme dostatečnou kapacitu lůžek včetně lůžek intenzivních, JIP. A samozřejmě máme v záloze i plán případného omezení zdravotnické péče, která snese odklad. Ale takové opatření není na pořadu dne, neprosazuji jej a nemám jej rád.
Na závěr se vás ještě zeptám, vy kandidujete za ODS do Senátu za obvod Strakonicko, část Písecka, Prachaticka a Strakonicka. Čím byste se jako senátor chtěl zabývat a co je podle vás největším problémem lidí v obvodu, za který kandidujete?
V Senátu bych se chtěl věnovat zejména problematice zdravotnictví. Zachování sítě ekonomicky zdravých, dobře nastavených a rozmístěných nemocnic. Se zdravotní péčí souvisí i péče sociální. Roste počet seniorů. A to i těch spoluobčanů, kteří jsou v určité fázi života odkázáni na pomoc druhých a často i ústavní péči, jejíž kapacita je ale nedostačující. Proto budu v Senátu prosazovat posílení sítě sociálních zařízení včetně nesmírně důležitých služeb terénních a odlehčovacích. Také proto strakonická nemocnice našla prostor pro Dětské centrum, Domácí hospic sv. Markéty a domov Kotva pro klienty s Alzheimerovou nemocí. Za důležité považuji, aby v regionu zůstávali mladí lidé, kteří zde najdou dobré podmínky pro profesní a rodinný život. Tím víc jsou ovšem nutné investice do infrastruktury včetně dálniční sítě, cestovního ruchu, regionálního školství, sportu a ochrany přírody.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
