ČT indoktrinuje už malé děti, varuje politik od Svobodných. EU přímo podporuje muslimské teroristy a nám tluče do hlav, že se nesmíme bránit

09.08.2018 20:03

AUDIT ČESKÉ SPOLEČNOSTI „Ideje sociální demokracie, stejně jako předtím ODS, se podle mě již vyčerpaly, takže lidé postupně sahají po politických stranách, které jim slíbí ještě silnější stát. A to nyní reprezentuje Babiš, a samozřejmě to reprezentují i bolševici, kteří nyní vládu jen podpořili, ale půjdeme-li dál tímto směrem, mohou jednu z příštích vlád aktivně vytvářet. A politickou cestou se na tom nedá téměř nic zvrátit,“ myslí si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.cz Luboš Zálom, předseda Svobodných ve Středočeském kraji. Evropská unie je podle něj nereformovatelná. „Vůdci Evropské unie podle mě dobře vědí, že kdyby dopustili reformu, tak se EU rozpadne. Je zapotřebí přemýšlet o novém modelu uspořádání Evropy,“ domnívá se.

ČT indoktrinuje už malé děti, varuje politik od Svobodných. EU přímo podporuje muslimské teroristy a nám tluče do hlav, že se nesmíme bránit
Foto: Archiv LZ
Popisek: Luboš Zálom, lídr koalice Svobodných a Soukromníků, Středočeský kraj

Anketa

Přejete si, aby Jiří Drahoš zasedl v Senátu?

3%
97%
hlasovalo: 19064 lidí

Babišova vláda s podporou bolševiků – logické završení vývoje, zní název jednoho vašeho blogu. Můžete vysvětlit, proč tomu tak podle vás je?

Každý politický systém vychází z filozofických a morálních předpokladů, které ve společnosti převládají. A jestliže po celých třicet let po pádu komunismu je zdejší společnost spíše kolektivistická nežli individualistická a v etice spíše altruistická nežli egoistická a ve filozofii spíše iracionální nežli racionální, je nevyhnutelné, že politický systém se bude stále více přibližovat takovému systému, který je založen na principiálním kolektivismu, altruismu a iracionalitě. Pokud si někdo myslí, že díky revoluci v roce 1989 jsme se stali kapitalistickou zemí se svobodným trhem a se svobodným přístupem k právům jednotlivce, plete se.

To, že po roce 1989 tady po několik let lidé chápali podnikání, trh a kapitalismus jako něco dobrého, byla spíše dějinná anomálie, způsobená totální vyprázdněností levice, která prostě již nedokázala obhájit svoji politiku. Trvalo jí to několik let, než se opět upevnila, a od té chvíle postupně začala stále jasněji obracet kormidlo opět k socialismu. Po roce 1989 jsme se nestali národem liberálních pravičáků. Většina lidí je přinejlepším ve středu; to znamená, že pojmy jako trh, svoboda či kapitalismus vidí jako něco přinejmenším podezřelého, co je sice funkčně dobré, ale morálně zkažené. Takže chtějí stále silnější stát, který bude trh usměrňovat. A ideje sociální demokracie, stejně jako předtím ODS, se podle mě již vyčerpaly, takže lidé postupně sahají po politických stranách, které jim slíbí ještě silnější stát. A to nyní reprezentuje Babiš, a samozřejmě to reprezentují i bolševici, kteří nyní vládu jen podpořili, ale půjdeme-li dál tímto směrem, mohou jednu z příštích vlád aktivně vytvářet. A politickou cestou se na tom nedá téměř nic zvrátit.

Jak se naší zemi téměř tři desetiletí po roce 1989 vede? Je to země, která vzkvétá, či nikoliv?

Já si myslím, že jsme tehdy měli ohromné štěstí v tom, že zde byl Václav Klaus, který si dokázal politicky prosadit svůj pohled na ekonomiku, a díky němu se stát dokázal rychle zbavit ohromného majetku, který nedokázal spravovat, a sebral tak vítr z plachet těm, kteří jej chtěli a mohli skutečně rozkrást, tedy těm, kteří by byli jmenováni jako správci státního majetku. Pokud někdo tvrdí, že se kvůli privatizaci něco rozkradlo, jen ukazuje nedostatek představivosti. Nedokáže domyslet, co by s tím majetkem provedli úředníci, kteří by jej dostali od státu do správy s úkolem jej připravit pro privatizaci, až se někdy vytvoří právní rámec, který by se zcela jistě včas vytvořit nestihl.

Jsem si jistý, že Václav Klaus tuto zemi zachránil před oligarchizací, která mohla přijít velmi brzo po pádu komunismu. Jeho vlády založily neobyčejně silný základ, z něhož podle mého názoru žijeme dodnes. Pokud zde máme po osmnáct let jednu socialistickou vládu za druhou, a počítám mezi ně i poslední vlády ODS, a tyto vlády nestihly všechno prošustrovat, je to zásluha Václava Klause. Otázka je, kolik toho ještě zbývá. Tato země nevzkvétá, naopak. Prostřednictvím našich socialistických vlád projídáme naši budoucnost a plýtváme potenciálem českých lidí. A co víc, prodáváme naši politickou suverenitu výměnou za ne zcela čestnou pozici v Evropské unii.

Před patnácti lety jsme vstoupili do Evropské unie. K tomu máte další text, který je nazván otázkou, kterou se i já zeptám: Stačilo nám 15 let v EU? Je to stejná Unie, do které jsme vstoupili? A kam směřuje?

Někdo se domnívá, že Evropská unie směřuje k totálnímu krachu, jaký nyní můžeme sledovat ve Venezuele. Jiní zase tvrdí, že směřujeme k totální stagnaci zakonzervované nezničitelným byrokratickým aparátem. Další zase soudí, že se začnou objevovat ostrůvky národnostního odporu a Evropská unie nakonec skončí ve víru občanských válek. Podle mě nelze budoucnost EU předvídat. Myslím si, že začátkem roku 1989 si skoro nikdo nedokázal představit, že by se celý systém během necelého roku rozpadl a že v dalším roce zde budou svobodné volby. Nedokázali si to představit ani lidé zde v Československu, ani lidé na Západě, kteří měli sledování poměrů v socialistickém bloku v popisu práce. Přesto se to stalo a stalo se to velmi rychle. Stejně rychle a nečekaně se může rozpadnou i Evropská unie. Takže já bych se bránil tomu předjímat, kam vlastně směřuje. Podle mě to neví nikdo.

Evropská unie, jíž jsme nyní členem, je samozřejmě úplně jiným uskupením, než do jakého jsme před lety vstupovali. Nikdo nemluvil o Lisabonské smlouvě nebo evropské ústavě, nikdo nemluvil o regulacích prodeje žárovek nebo křivých banánů a samozřejmě nikdo nemohl čekat migrační krizi způsobenou německou azylovou politikou aplikovanou na celou Unii. A nikdo si nedokázal představit, že by se kvůli euru mohl stát, který nám byl tehdy v reklamách dáván za vzor, tedy Řecko, proměnit v ekonomický protektorát Bruselu a ECB. Jestli nám stačilo 15 let v EU? O tom mohou rozhodnout jen občané, a já si myslím, že by měli dostat příležitost se vyjádřit prostřednictvím referenda, které na další léta zreviduje naši pozici v Evropské unii. Věřím, že většina lidí by se rozhodla pro vystoupení, a sebelepší propaganda, kterou by eurokraté jistě rozpoutali, za peníze evropských daňových poplatníků by je nepřesvědčila o opaku. Koneckonců to je patrně důvod, proč se naše politické elity myšlence referenda o našem setrvání nebo vystoupení z EU tak brání.

Jak je to s těmi dotacemi, kterými se argumentuje výhodnost našeho členství v Unii? Například francouzský ekonom Piketty srovnává, kolik jsme dostali dotací, kolik odteklo zisků, a naznačuje, že za dotace nemusíme být EU vděční, protože od nás odteklo mnohem víc zisků. Je to správný pohled?

Já jsem bohužel Pikettyho nečetl, takže nevím, o čem píše, a ani nejsem ekonom, takže nejsem kompetentní k tomu, abych počítal, kolik peněz k nám přiteklo a kolik zisků odteklo. Pro mě je zásadní to, že dotace pokřivují produktivní potenciál, vysílají falešné signály, nadhodnocují to, co je ve skutečnosti bezcenné nebo nepotřebné, a korumpují společnost. Dotace dělají ze všech lidí parazity. Jestliže zde máme cyklostezky nebo chodníky postavené za peníze německých nebo francouzských daňových poplatníků, potom my jsme vůči nim v pozici parazitů. Nemáme žádné právo na jejich peníze. A co hůř, naše politické a kulturní elity nás tímto systémem dotací vydírají. Máme prý být vděčni za to, co se nám díky eurodotacím dostalo. Bez dotací bychom tady snad lezli po stromech. Takže celý systém evropských dotací je zhoubný a je ponižující. Toto ponížení nelze vyjádřit penězi. To je podle mě mnohem důležitější než jen poměr položek má dáti a dal. 

Velké téma migrace ukázalo řadě lidí mnohé nedostatky Unie. Je to téma, které může Unii rozložit? Nebo naopak díky tomu se prostřednictvím voleb v následující dekádě dostanou v západních zemích k moci realističtější a schopnější politici, kteří nahradí ty současné a dojde k nějaké reformě Unie?

Evropská unie je nereformovatelná a myslím, že její představitelé to dobře vědí. Alexis de Tocqueville řekl, že nejnebezpečnější okamžik pro špatnou vládu nastává tehdy, když se začne liberalizovat. Taková špatná vláda, pokud dopustí pokus o liberalizaci, skončí. V roce 1968 se špatná komunistická vláda v Československu pokusila liberalizovat, a patrně by to znamenalo její konec, konec komunismu v Československu. Zachránila ji jen vojenská intervence. Naopak revoluce v roce 1989 byla naprostým popřením komunistické vlády, nikoliv její reforma, a byla tedy úspěšná. Vůdci Evropské unie podle mě dobře vědí, že kdyby dopustili reformu, tak se EU rozpadne, tím spíš, že EU nemá v ruce žádný mocenský aparát, žádnou armádu, kterou by mohla rozpadu zabránit. Reforma Evropské unie je jen prázdné heslo, kterému už podle mě vůbec nikdo nevěří, to slovní spojení neznamená vůbec nic, a je důležité si to uvědomit, protože výkřiky o reformě budeme s blížícími se volbami do evropského parlamentu slýchat stále častěji. Budeme je slýchat od politiků, kteří sami velmi dobře vědí, že k žádné reformě nikdy nedojde, a mohou tedy o ní v klidu mluvit, protože ji nikdy nebudou muset provést.

Pokud se dostanou k moci realističtější politici, nedojde podle mě k reformě Unie, ale k transformaci spolupráce evropských států. O tom už nějakou dobu mluví europoslanec za Svobodné Jiří Payne. Můžeme sice mluvit o vystoupení z Unie, můžeme přemýšlet o rozpadu, ale je dobré také vědět, co bude potom. Evropské státy budou muset nějak spolupracovat. Model EFTA na to očividně nestačí, kdyby se do něj zapojily všechny státy Evropské unie, bude to jeho konec. Takže je zapotřebí přemýšlet o novém modelu uspořádání Evropy, tentokrát nikoliv na byrokracii a na politických vazbách, ale jen a pouze na ekonomické svobodě. To by měla být skutečná transformace. Nikoliv reforma. Stejně jako po roce 1989 jsme zde měli transformaci ekonomiky, nikoliv nějakou reformu centrálně plánovaného systému.

Jestli migrační krize bude jakýmsi spouštěcím mechanismem, který může napomoci rozpadu Evropské unie? Nejsem si tím jistý. Může napomoci odštěpení některých států, třeba Polska nebo Maďarska, nebo když bych byl velmi optimistický, i České republiky, ale to na rozpad ještě nestačí. Spíš se domnívám, že skutečným impulzem pro rozpad bude příští ekonomická krize, která je podle mnoha ekonomů za dveřmi a bude daleko ničivější než krize před deseti lety. A bude způsobena státními zásahy, nikoliv trhem.

Velkým problémem je i islámský terorismus, který se naštěstí České republice zatím vyhýbá. (I když se nevyhýbá českým občanům.) K tomu jste zhruba před rokem po útoku v Barceloně, ke kterému se přihlásil Islámský stát, napsal blog nesoucí název EU nás vydává na milost islámským teroristům. Jak to myslíte?

To je jednoduché. Zaprvé se Evropská unie snaží rozdělovat islámské migranty do všech členských zemí. Pokud by mezi migranty bylo jen jedno procento uvědomělých džihádistů, je to velmi mocná bojová síla, třebaže ne pro nějaký koordinovaný vojenský střet, ale zcela jistě pro série teroristických útoků. Zadruhé se Evropská unie prostřednictvím svých představitelů a kulturně-intelektuálních elit, za pomoci téměř nevyčerpatelného rozpočtu, snaží budit dojem, že islám je neškodný, že je součástí Evropy a že je to Západ, kdo je vlastně dlouhodobě agresorem. Takřka všechny projekty multikulturní výchovy pocházejí z EU a jsou placené z jejího rozpočtu. Obranyschopnost jednotlivých zemí je tak postupně nahlodávána, protože jejich občané jsou soustavně vychováváni k tomu, že bránit se vlastně nemají. A kromě toho, Evropská unie sama přímo muslimské teroristy finančně podporuje. Zřizuje projekty na podporu Palestinců. Tyto prostředky jsou využívány na podporu palestinských teroristů, a lze se podle mého názoru domnívat, že protékají i k dalším teroristickým skupinám. Vloni se tomuto tématu věnoval náš tehdejší europoslanec Petr Mach.

Za minulého režimu před listopadem 1989 mnozí kritici tehdejší doby vzhlíželi k Západu jako ke svému vzoru. Když se ale podíváme na některé moderní vymoženosti přicházející ze Západu, jako jsou koncept multikulturalismu, politická korektnost, genderová vyváženost nutící měnit texty hymen a podobně, nabízí se otázka, zda je stále naším vzorem?

Rozhodně není. Vzpomínám si na předmluvu pro české vydání knihy Miltona Friedmana Kapitalismus a svoboda, která tady vyšla někdy začátkem 90. let, já jsem ji samozřejmě četl až mnohem později, a Friedman tam píše, že pro Čechy by rozhodně neměl být Západ vzorem pro ekonomickou politiku. Západ byl už tehdy nasměrován socialisticky, a Friedman to samozřejmě viděl. Za vzor nám kladl jiné státy, například Singapur, Hongkong. Myslím, že to, co platí pro ekonomické otázky, platí stejně tak pro otázky spíše kulturní a společenské.

Západ by nám ve věcech, jako jsou multikulturalismus nebo genderová vyváženost či politická korektnost a LGBT politika, neměl být vzorem a v mnohém jsou západní země mnohem méně svobodné, než jsme dnes my. A my máme možnost se z toho poučit. Máme sami zkušenost s komunistickou totalitou, a tedy snad dokážeme včas rozpoznat totalitu podobného druhu, která se k nám dostává od Západu. Na druhou stranu to ale neznamená, že by snad naším vzorem měl být Východ, Rusko. Rusko rozhodně není alternativou, ale nabízí jen jinou variantu nesvobody. Svým způsobem chápu, že mnozí lidé vidí Rusko jako něco méně nebezpečného, protože tlak politických tendencí z EU na sobě pociťujeme skoro každý den, zatímco Rusko vlastně nikdo pořádně nezná. To je velmi krátkozraký pohled. Myslím si, že bychom měli být především sebevědomí, a nedívat se ani na Východ ani na Západ, ale sami si uvědomit, o jaký politický systém usilovat.

Česká televize je podle vašeho dalšího textu nástrojem propagandy. Jaké? A co s tím?

Před nějakou dobou se jeden český politik vyjádřil, že Českou televizi by bylo nejlépe zestátnit. V tuto chvíli se ČT nachází v jakémsi vzduchoprázdnu, kde nelze přesně definovat ani finanční, ani mocenské vazby. Koncept veřejnoprávnosti je pohodlný, protože poskytuje masku nezávislosti. Ale myslím, že snad každý, kdo občas na ČT přepne, zvláště na publicistické a diskusní pořady, si nemůže myslet, že ČT je nezávislá, a už vůbec ne vyvážená. Kromě toho, že se v diskusních pořadech opakují stále ty samé osobnosti, které nám vysvětlují, proč máme milovat Evropskou unii, proč máme přijímat migranty a třeba proč máme nenávidět prezidenta Zemana, se ČT pokouší indoktrinovat i malé děti jako například nedávno v jakémsi pořadu, v němž se autoři pokoušeli vštípit dětem názor, že bez daní a silného státu bychom snad nemohli ani žít. Nepamatuji si už, o jaký pořad šlo, ale napsal jsem o tom tehdy komentář na svém blogu. Nesleduji ČT tak často, sám televizi doma nemám, takže nemůžu poskytnout nějakou ucelenou analýzu vyváženosti a nestrannosti, ale z toho mála, co se ke mně dostane, je můj postoj jednoznačný: Česká televize je indoktrinačním nástrojem pro propagaci kolektivismu, etatismu a socialismu, a navíc její vedoucí pracovníci nenesou žádnou politickou odpovědnost. Zestátnění by pravděpodobně bylo o něco čestnějším řešením, přinejmenším by jasně odkrylo politické vazby. Skutečně správným řešením by však byla důsledná privatizace.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Orbána hodnotím dobře, říká senátorka Chalánková, odvržená TOP 09. Visegrád, Istanbulská úmluva, Kubera, norské děti... Zapláče Kalousek?

4:45 Orbána hodnotím dobře, říká senátorka Chalánková, odvržená TOP 09. Visegrád, Istanbulská úmluva, Kubera, norské děti... Zapláče Kalousek?

ROZHOVOR „Pozitivně hodnotím Viktora Orbána za nekompromisní obhajobu základních konzervativních hod…