Probíhá podle vás opětovný boj o Českou televize, jaký třeba probíhal v době šéfování Jany Bobošíkové, nebo je situace ještě vážnější?
Myslím si, že krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 se nedá srovnávat s tím, co se děje dnes. Tehdy se část redaktorů vzbouřila za podpory některých politiků proti vedení televize, což byla věc neslýchaná a nepřijatelná. Redaktoři a další zaměstnanci ČT tehdy přijali podporu některých politických stran a politiků, což má skutečně hodně daleko od vzývané nezávislosti a veřejnoprávnosti. Dnešní problém ČT vidím především v tom, že i když se její novináři tváří nezávisle, ze zpravodajství, komentářů, publicistických pořadů, ale i jejich osobních vyjádření na sociálních sítích je vidět, že většina z nich má hodně liberální pohled na svět. Podle toho to vypadá: Tento svět dostává v ČT větší prostor než jiné pohledy. Proto například tolik klimatického aktivismu, tolik informací o neziskových organizacích, tolik levicových názorů. Já bych uvítal více konzervativních postojů, ale to se neděje, v tom má ČT v současnosti velké deficit. Není veřejnoprávní tak, jak sama tvrdí.
Mají podle vás v současné době vůbec média veřejné služby smysl?
Podle toho, jaká je ve které zemi tradice a zvyklosti. Já si například na rozdíl právě od ČT a institucí EU myslím, že konzervativní polská vláda dělá mnoho dobrých věcí v sociální a ekonomické oblasti, a také proto opět drtivě vyhrála nedávné volby. Jenže to, jakým způsobem o ní informuje polská televize, která by měla být veřejnoprávní, je trochu děs. Je to hodně jednostranné, vychýlené tentokrát ve prospěch vlády. Najít proto vyvážený model pro média veřejné služby je i v demokracii poměrně složité. Takže smysl mají, ale nesmí se to vychylovat podle toho, co chce vláda, ani podle toho, co chtějí zaměstnanci těchto médií. Což je u nás případ České televize a v komentářích někdy i Českého rozhlasu.
Nejvíce se „kope“ do České televize. Pak je na „pořadu dne“ Český rozhlas. Třetí médium, ČTK, je naopak mimo zájem dění. Ta podle vás, jako národní zpravodajská služba, pracuje nejlépe?
Když se podíváme na produkci ČTK, tak vidíme, že je to zpravodajství oproštěné od komentářů, proto nikoho moc nevzrušuje a není důvod do ní kopat. Na své poměry to dělá ČTK dobře a na rozdíl od České televize a Českého rozhlasu je to skutečně vyvážené zpravodajství. Navíc od roku 1996 nedostala ČTK od státu žádnou dotaci, není financována ani koncesionářskými poplatky, dokáže se uživit sama. To zasluhuje pochvalu.
Miloš Zeman byl několik dní v nemocnici a jeho krátkodobý pobyt ve zdravotnickém zařízení byl široce komentován. Horší se podle vás jeho zdravotní stav, a tím i možnost „vládnutí“? Doby „bonmotáře“ jsou asi nenávratně pryč...
Prezident Zeman je ale přes všechna ujišťování jeho lékařů, i v rozporu s tím, co říká on sám, kvůli svému zdravotnímu stavu skutečně omezen při výkonu své funkce. Některé nemoci mu neumožňují tolik jezdit po světě, nedokáže absolvovat některé akce, protože má problémy s chůzí a s tím, když musí stát. To vidíme skoro každý den. Takže není pravda, že ho zdravotní stav v ničem neomezuje. Omezuje. Na druhou stranu mi přijdou odporné komentáře některých lidí, kteří mu přejí dokonce i smrt. To je nechutné a pro mě nepřijatelné. Sám prezident by měl ale zvážit, zda dokáže vykonávat funkci se vším, co k tomu patří. Sílu, energii a dobré zdraví k tomu potřebuje. A pokud jde o ty bonmoty, moc se už tomu nedá smát. Kdysi občas něco vtipného řekl, teď už je to daleko slabší. Dnes je to už jen opakování známých věcí.
Psali jsme:
Očekáváte v následujících dnech, od oslavy založení republiky až po výročí 17. listopadu, určité národní vzepětí, opět po 30 letech? Bude se „cinkat klíči“?
Cinkat klíči může každý, ale k ničemu to nepovede. Ke změně povedou jenom volby. V nich je potřeba porazit současnou vládní koalici na všech úrovních a při jakémkoli druhu voleb. Nevím, co přesně myslíte národním vzepětím. Lidé budou v ulicích a předpokládám, že na výročí listopadové revoluce jich tam bude hodně. To je v pořádku, každý má právo na vyjádření názoru. Vzepětí bych čekal od prezidenta Zemana a premiéra Babiše, kteří mají být na výročí revoluce někde jinde, nebudou slavit s národem. To je tristní politický výkon. Shrnuto: Očekávám i velké protesty, ale neočekávám žádnou rychlou a zásadní politickou změnu. Ta může přijít jen ve volbách.
Jsme podle vás rejdištěm tajných služeb, zvláště pak ruských a čínských?
Většina zemí světa je rejdištěm tajných služeb. Stačí se podívat na mapu, stačí si uvědomit to, že jsme členy NATO a EU, a je jasné, že ruské nebo čínské tajné služby zde mohutně operují. To snad skutečně nemůže vůbec nikoho překvapit. Otázkou je, jak se tomu naše úřady a instituce brání. Nějaká debata o fake news to nezmění. Já bych proti příslušníkům těchto tajných služeb zakročil rázněji, vždyť se ví, že se u nás maskují jako diplomaté jednotlivých ambasád. Není to tajemství, jen se s tím nedělá tolik, kolik by mělo.
Jak si podle vás v současné době vede vláda a Andrej Babiš?
Vláda se veze na vlně slušně prosperující ekonomiky, což ale není její zásluha. Místo toho, aby šetřila, rozdává. Místo toho, aby začala dodělávat potřebnou dopravní či online infrastrukturu, paběrkuje. Místo toho, aby nastolila jasné vize, kam se má naše země pohnout v budoucnosti, vymýšlí neplodné strategie. Slíbila nezvyšovat daně, ale některé daně zvyšuje. Takové vládě nemohu věřit.
Premiér Babiš, zdá se, ustál vše, má se přesto něčeho obávat?
Ano, musí se obávat především sám sebe, protože toho napáchal dost. Že se mu to podařilo zatím ustát, je jiná věc. Spravedlnost je někdy slepá a hluchá, ale nakonec se projeví. Babiše budou pořád dobíhat jeho kauzy. Jedna skončí, objeví se další. To je pak problém celé české politiky, protože pořád řešíme něco kolem Babiše, to nás brzdí v rozvoji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
