Když jsme domlouvali tento rozhovor, použil jste pro něj s nadsázkou pracovní název „Kongo se vlévá do Tibery“...

Je to parafráze titulu známé knihy amerického duchovního Patera Ralpha Wiltgena, SVD, „Rýn se vlévá do Tibery“, která pojednává o tom, jak němečtí a další západoevropští liberální delegáti II. vatikánského koncilu ovlivnili jeho průběh ve smyslu prudkého odklonu od katolických tradic k modernismu. Autorem této parafráze je australský katolický komentátor Scott Smith, který jím v lednu 2024 popsal rostoucí vliv africké části římskokatolické církve na její chod.

Jen ať máme od začátku jasno: O jakém počtu věřících se v reáliích Afriky vůbec bavíme?

Nedávno jsem na Facebook napsal několik statistických čísel, abychom si pozici africké části římskokatolické církve a sílu jejího hlasu uměli správně kvantifikovat, a to i v porovnání k dalším kontinentům a zemím. To nám pomůže pochopit proporce, ale i trendy.

Měřeno počtem 135 kardinálů – volitelů, kteří mohou 7. května 2025 vybírat nového papeže, a v porovnání s počtem římských katolíků na jejich kontinentu je ve sboru kardinálů stále nejsilněji zastoupená Evropa s 53 kardinály (tedy 40 %), ovšem s pouhými 20 % z celkového počtu katolíků a jejich stále klesající tendencí. Z Asie potom pochází 23 kardinálů, tedy 17 %, a to k celkovému počtu 11 % katolíků, avšak se stoupajícím trendem. Ze Severní Ameriky je potom 20 kardinálů, tedy téměř 15 % z počtu na celkových 20 % katolíků se stagnujícím trendem. Afrika má dnes 18 kardinálů, tedy 13 % na 20 % katolíků, avšak s prudce se zvyšující proporcí. Z Jižní Ameriky je potom 17 kardinálů, tedy necelých 13 % na 27 % katolíků a mírně se zvyšující trend. Na Oceánii potom připadají čtyři kardinálové, tedy tři procenta a pouhé procento z celkového počtu katolíků.