Češi k nám nemají správný vztah. A přitom polovina Pražáků pochází od nás, říká předseda Moravanů

20.05.2014 20:28

ROZHOVOR O svém případném působení v Evropském parlamentu, dalším vývoji na Ukrajině, společné evropské armádě, přijetí eura, stěžejních cílech Moravanů, ale třeba také o svém vztahu k Čechům a zvlášť Pražákům hovořil předseda Moravanů a dvojka kandidátky pro evropské volby Pavel Dohnal.

Češi k nám nemají správný vztah. A přitom polovina Pražáků pochází od nás, říká předseda Moravanů
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Předseda Moravanů Pavel Dohnal
reklama

Politické strany se schází s občany na náměstích, při besedách, na palubě lodi či v tramvaji. Proč jste zvolili ve své předvolební kampani také formu demonstrace?

Demonstrace je jedna z části kontaktní kampaně, kterou máme. Kromě toho máme také zhruba čtrnáct dnů informační stánek v České ulici v Brně, kde má každý den jedna místní organizace službu. Tam děláme kontaktní kampaň přímo s voliči. Začali jsme třináctého května a skončíme dvaadvacátého před volbami. A proč jsme zvolili i formu demonstrace? Je mediálně zajímavější, protože jde o jednorázovou akci, kdy jsme více vidět. Navíc to není pouze záležitost politické strany Moravané, ale také všech dalších občanských sdružení. Ať už je to Moravský národní kongres, Moravská národní obec a další spolky a občanská sdružení, která dělají pro osvětu okolo samostatné Moravy veliký kus práce. Tady by se měli sejít nejen členové strany, ale všichni sympatizanti s Moravou. Ti, kteří myšlenku moravanství a její cíl v realizaci vidí v obnově samosprávy Moravy v rámci České republiky jako jedné ze spolkových zemí tak, jak tomu bylo do roku 1949, kdy byla  zrušena Moravsko-slezská země a nahrazena nesmyslnými kraji, které s malou přestávkou trvají až dodnes.

Pokud byste se do Evropského parlamentu dostali, jaké jsou vaše priority?

My už svým způsobem v Evropském parlamentu působíme, protože jsme od roku 2006 členy evropské parlamentní frakce European Free Aliance (EFA), která sdružuje politické strany hájící zájmy nestátních národů a historických regionů, jako jsou například Katalánci, Skotové, Vlámové, Bretonci a další. Program této evropské parlamentní strany už předurčuje tu naši působnost. Pokud by se stal někdo z Moravanů členem Evropského parlamentu, tak by působil v této frakci, která působí v Evropském parlamentu spolu se zelenými, aby měla větší sílu. Toto je naše představa, jak se začlenit v činnosti do Evropského parlamentu a samozřejmě cílem svobodné evropské aliance je právě etablovat na evropské mapě tyto historické regiony a, jak oni říkají, národy bez svých států.

Jak vidíte další osud Ukrajiny? Myslíte, že se země rozdělí?

Snad už před vyhrocením situace na Krymu jsme vydali jasné stanovisko, ve kterém jsme doporučovali federalizaci. Nemyslíme si, že by bylo dobré Ukrajinu rozdělit, ale každopádně ji federalizovat. Vyjít vstříc regionům, které nyní volají po větší samosprávě, tak jim dát tu možnost.

Co říkáte na společnou evropskou armádu?

Společná evropská armáda by měla být. Je to jeden z bodů našeho programu. Nesouhlasíme až tak příliš s NATO, protože si myslíme, že právě to, k čemu EU by měla sloužit, by měla být společná zahraniční politika i armáda.

Jste pro zavedení eura?

Jsme. Nicméně, tak jak říká většina politických stran, které jsou proevropské, euro bychom měli přijmout, až k tomu budou vytvořené podmínky. Nikoliv samoúčelně, ale až ve chvíli, kdy to naší ekonomice pomůže.

A kdy si myslíte, že ta chvíle nastane?

Myslím si, že ten horizont je šest až deset let.

Jaký je váš vztah k Čechům?

Naprosto běžný, neantagonistický. Naopak nás mrzí, že Češi nemají ten správný vztah k nám, Moravanům.

Vnímáte něco takového?

Samozřejmě, protože záležitost moravanství, byť se k moravské národnosti v roce 2011 přihlásilo více než šest set tisíc obyvatel naší země, je zesměšňována, bagatelizována a v podstatě není ani oficiálně definována. Sice máme právo přihlásit se k moravské národnosti, nicméně republikové orgány nás nechtějí uznat jako národ a v podstatě ani jako národnostní menšinu, i když samozřejmě není důvod, proč bychom měli být národnostní menšina, když každá menšina má někde svou většinu a kde jinde by ji měla mít než na Moravě. Na rozdíl například od Slovenské republiky, kde je moravská národnostní menšina oficiálně uznána. Zástupce moravské národnostní menšiny je v Radě vlády Slovenské republiky. Pokud tedy na Slovensku mají menšinu, tak my tu musíme mít většinu. Jeden z našich cílů je, aby proběhla novela zákona o národnostních menšinách, kde vedle české národnosti bude i moravská považována za většinové společenství v České republice.

Lze v něčem přirovnat osud Tibetu k Moravě?

Toto je trošku složitější. Já si osobně myslím, že Morava je na tom podstatně lépe. Vždyť Morava po staletí svou samosprávu měla. Mnohdy byla ve své více než osmisetleté historii samostatnou zemí, takže z tohoto pohledu je spíše překvapující, že právě lidé na Moravě mají snahu podporovat Tibet a jeho nezávislost na Číně, ale neznají své vlastní dějiny. Místo toho, aby podpořili historické právo moravského lidu na samosprávu, tak, jak tomu po staletí bývalo.

Co říkáte na vystoupení pana Zaorálka v Číně? Ztotožňujete se s ním?

Vystoupení pana Zaorálka je pro nás silně problematické, takže se s ním každopádně neztotožňujeme.

Máte nějaký specifický vztah k Pražákům?

Náš přístup k Pražákům není nijak vyhraněný, protože obyvatelé Prahy nejsou ti, kteří by nám nepřáli. Vždyť polovina obyvatel Prahy pochází z Moravy! My jsme měli v pátek poměrně hojně navštívený předvolební mítink v Uherském Hradišti, kterého se shodou okolností zúčastnil zájezd Pražáků. Velmi dobře jsme si společně povykládali. Vyhrávala nám k tomu na náměstí cimbálovka a Pepa Nos, který slavil pětašedesáté narozeniny.

Jak by podle vás měla vypadat Evropa za šest let?

V rámci evropské politiky je naší snahou zvýšit pravomoci Evropského parlamentu jako v podstatě jediného volitelného orgánu. Naše vize je dále posílení pravomocí a kompetencí regionů. Svého času, asi před deseti, patnácti lety, kdy se vytvářela koncepce EU, byla jednou z myšlenek Evropa regionů, protože současné státní útvary, které jsou a vznikly pro druhé světové válce, jsou poměrně různě silné. Jak ekonomicky, tak lidnatostí. To samozřejmě u menších států vyvolává pocit toho, že nemají takové slovo, jaké by měly mít. Naší představou je Evropa regionů. Samozřejmě, že teď nemluvím o horizontu šesti let! Pokud se člověk podívá na mapu Evropy tak vidí, že se Německo skládá ze spolkových republik a stejně tak Rakousko. Středoevropský prostor má prostě svůj zemský charakter. I Čechy a Morava. Stejně tak o svou autonomii usilují i v tak unitární zemi jako je Francie, kde se o to snaží Bretonci, Vlámové zase v Belgii a mohl bych pokračovat se Skotskem a Walesem. Regionů, které by měly tvořit a jsou takovým přirozeným celkem, je v Evropě plno. Potom by se i antagonismus menších a větších států rozplynul. Evropa by pak skutečně mohla táhnout za jeden provaz nejen ekonomicky, ale i politicky

Co byste řekl lidem, kteří vám vyčítají, že chcete Českou republiku dál dělit?

My ji dělit nechceme! Nikdy jsme to neměli v programu. Je to bič na psa, který vytahují ti, kteří tuto věc tvrdí, aby Česká republika zůstala unitární, mohla se řídit z jednoho centra, finance byly rozdělovány z jednoho centra, protože samozřejmě zemské zřízení představuje jakousi decentralizaci, kdy jsou rozhodující pravomoci přesunuty na co nejnižší článek, který je schopen rozhodovat, ale aby rozhodoval, musí k tomu mít peníze. Tak, jak Spolková republika Německo nebo Rakousko, kde mají jednotlivé spolkové země zhruba čtyřicet procent zemských daní k dispozici, kdežto u nás mají kraje k dispozici nějakých osm procent a jejich investiční politika je naprosto nulová. Veškeré peníze, které přes kraje chodí, jsou přerozdělovány do zdravotnictví a školství, ale už nemají možnost rozhodovat o investicích, infrastruktuře a podobně. Všechno se to řeší v Praze. Samozřejmě, že ti, kteří se nechtějí vzdát rozhodování a kontroly finančních prostředků, řeknou, že Moravané nemají žádné oprávněné požadavky, chtějí jen rozbít republiku a osamostatnit se. Vytvářejí prostě pocit jakéhosi nepřátelství s Čechy, ale nic na tom není pravda. Pokud se kdokoliv podívá do našeho programu, tak se o tom může přesvědčit.

Jakou logiku by mělo rozmístění ministerstev po České republice, když by byla vláda a Parlament v Praze?

My ale nepožadujeme rozmístění ministerstev po České republice! Nic centrálního na Moravu tahat nechceme! To není vůbec naším cílem a nikdy jsme nic takového nikde neprezentovali a už vůbec to nemáme v programu. Naopak chceme integrovat roztříštěné krajské úřady pouze do čtyř center, aby tady nebylo čtrnáct drahých a nekompetentních krajů, kde stejně nemají žádné finance a nemají ani tolik odborníků. Potom se to lepí různými stranickými příslušníky a není z toho efekt, jaký by byl. Naší snahou je pouze obnovit spolkové zřízení tří, čtyř zemí, přičemž naší představou je, aby zemský charakter měla i Praha, stejně jak ho má například Vídeň či Brusel. My chceme skutečně jen ty pravomoci, které přináleží zemské kompetenci. Republikové orgány a ministerstva ať jsou v Praze. Jednotlivé země nebudou řešit zahraniční politiku, obranu a podobně. Na druhou stranu na zemskou úroveň skutečně patří záležitost civilní obrany, když jsou například povodně nebo jiné krizové situace. To jsou třeba věci, které by měla mít v kompetenci ta země. Dosavadní kraje jsou totiž natolik malé, že se musí dávat dohromady, aby vůbec nějaký integrovaný záchranný systém v dané oblasti byl. To je naprosto zbytečné a drahé a těžko se to potom organizuje.

Spousta lidí by tím ale přišla o místa...

Jistě! A to je ten problém! Tím by se velmi také ušetřilo! Jen na chod krajů vynakládá Česká republika jednu miliardu korun ročně. Tato demonstrace je proto, aby se připomnělo, že Brno bylo hlavním zemským městem.

Už jste zmínil, že vás podporuje European Free Aliance. Pan Paroubek nedávno v Brně při jedné přednášce řekl, že politika se nedá dělat bez peněz. Znamená to, že je vaše strana podporována finančně ze zahraničí?

Ne! Naopak my finančně podporujeme EFA. Příspěvek pro nás činí asi šestnáct tisíc korun ročně. Za to si ale můžeme nechávat proplácet propagační materiály strany, pokud na nich je uvedeno logo EFA. Funguje to v podstatě stejně jako naše financování Evropské unie, kdy tam pošleme jakýsi státní příspěvek a oni nám potom v rámci operačních programů dávají peníze a říká se, kolik dostáváme peněz z Bruselu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Filip Ferbie

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co ta Jourová v base? Co Barták? Kauza Pandur. Babišův ministr… Kolem Kroupy to začíná páchnout. Bývalý šéfredaktor k práci svého kolegy

20:01 Co ta Jourová v base? Co Barták? Kauza Pandur. Babišův ministr… Kolem Kroupy to začíná páchnout. Bývalý šéfredaktor k práci svého kolegy

Nebývá zvykem, aby se novináři vyjadřovali k práci svých kolegů. Jenomže teď nastala výjimka. Noviná…