Český ateista nám četl z koránu o nevěřících: Zabíjejte je všude, svádění od víry je horší než zabití

03.03.2015 18:32

CIVILIZACE A MY Za militantního ateistu se považuje člen sdružení Ateisté ČR a magistr filozofie Jan Werner. Co tento termín znamená, obsáhle vysvětluje v úvodu rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Vyjadřuje se i k islámu. Cituje přitom výňatky z koránu či názory představitele reformního islámu Tareka Fataha.

Český ateista nám četl z koránu o nevěřících: Zabíjejte je všude, svádění od víry je horší než zabití
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Letnou za ministerstvo vnitra svolali muslimové modlitbu (arabsky salát). Protestovali tak proti zásahu policie minulý pátek

Označujete se za militantního ateistu. Co to znamená?

Odpověď na tuto otázku bude z povahy věci poněkud delší. Termín "militantní ateista" je používán pro stoupence tzv. "nového ateismu", ovšem s tím, že se jakožto militantní ateisté označují sami noví ateisté. Termíny "militantní ateista" a "nový ateista" tak lze užívat fakticky synonymně (a v tomto smyslu budu oba termíny dále užívat). Ne každý ateista je novým (militantním) ateistou, naopak by se dalo říct, že například v rámci ČR je militantními ateisty jen hrstka obyvatel. Počítám, že o novém ateismu už jste slyšel – je spojen se jmény jako Richard Dawkins, Sam Harris, Christopher Hitchens, Daniel Dennet či Victor J. Stenger. Religionisté z Cambridge University definovali základní teze nového ateismu následovně:

- je téměř jisté, že Bůh neexistuje
- náboženství jsou nebezpečná a nezasluhují automatický respekt
- náboženská víra má naturalistické evoluční vysvětlení
- víra v Boha není kompatibilní s evolucí
- náboženství má tendenci podkopávat vědu
- autonomní sekulární morálka je možná; morálnost nepředpokládá Boha
- život bez víry v Boha není beze smyslu
- náboženské vzdělávání (indoktrinace) dětí je zneužíváním dětí

Tyto teze nový, militantní ateismus definují velice dobře. Je však třeba dovysvětlit několik věcí. V definici zaznělo "naturalistické vysvětlení" - nový ateismus se hlásí k filozofickému i metodologickému naturalismu a víceméně souhlasí už s tím, co desítky let zpět řekl (post)analytický filozof W. V. O. Quine a je tak v případě militantního ateismu možné hovořit o tzv. Quinově naturalizované epistemologii. Podle Quina neexistuje žádný větší tribunál pravdy než přírodní věda samotná a vědecká metoda je tedy tou nejlepší metodou. Naturalismus ale není možné chápat jako dogmatické přesvědčení o tom, že moderní věda je absolutně správná. Naturalismus pouze říká, že věda a její metody představují nejlepší cestu k prozkoumávání procesů odehrávajících se v našem univerzu a že tyto procesy jsou něčím, co se moderní věda snaží pochopit. Zásady naturalismu pro potřeby militantního ateismu definoval i částicový fyzik a militantní ateista Stenger:

1. Kromě přírody, která zahrnuje i lidské bytosti a naše kulturní výtvory, neexistuje nic.
Neexistuje Bůh, duše ani žádný posmrtný život.
2. Příroda je původcem sebe samé, nikoliv stvořená Bohem.
3. Vesmír nemá žádný účel nebo cíl, i když jednotlivé lidské životy mohou být žity
účelně.
4. Protože Bůh neexistuje, všechna vysvětlení i všechny příčiny jsou čistě neutrální a
mohou být pochopeny vědou.
5. Všechny různé vlastnosti lidských bytostí, včetně lidské inteligence a chování, je
možné vysvětlit čistě přírodními termíny, což dnes znamená evoluční, specificky
darwinistickou terminologií.
6. Víra v Boha je příčinou nesčetných zel a měla by být odmítnuta z morálních důvodů.
7. Morálka nevyžaduje víru v Boha a lidé se chovají lépe bez víry než s ní.

Musím také říct, že militantní ateismus je fakticky agnostický a je formou agnosticismu. Militantní ateismus nevyjadřuje dogmatické přesvědčení, že Bůh stoprocentně neexistuje, jelikož militantní ateisté jsou si vědomi onoho filozoficko-logického pravidla o tom, že neexistenci ničeho nelze dokázat (viz první bod cambridgské definice, kde se píše že "je téměř jisté, že Bůh neexistuje", tedy nikoliv, že "je jisté"; u Stengera sice stojí "protože Bůh neexistuje", ale i on sám ve svých knihách explicitně uvádí, že neexistenci Boha v obecné rovině nelze vyvrátit). Existují samozřejmě i dogmatické verze ateismu, tvrdící jistotu neexistence Boha. Zde dobře slouží rozdělení ateismu na negativní a pozitivní, které zavedl americký filozof Michael Martin.

Pozitivní ateismus je definován jako přesvědčení, že neexistuje žádný Bůh či bohové, zatímco negativní ateismus je pouze absence víry v Boha, nikoliv přímo postoj tvrdící, že Bůh neexistuje. Dawkins, Harris a ostatní militantní ateisté jsou pozitivními ateisty jen do té míry, v jaké stejně jako v Boha nevěří v lesní víly, draky či bezhlavé rytíře. A samozřejmě také není pravda to, co uvedl český religionista David Václavík: "V jedné větě vám totiž řeknou, že jsou ateisté, protože nechodí do kostela, ale budou vám tvrdit, že horoskopy fungují, že je možné předvídat budoucnost, že kameny mají léčivou moc a že koneckonců mezi nebem a zemí asi cosi je, nějaká tajemná síla." Možná poněkud paradoxně to, co Václavík uvedl, neplatí pro ateisty, ale pouze pro nové ateisty či naturalisty.

Člověk klidně může věřit v duši, posmrtný život, horoskopy, magické léčivé síly, draky atp., a být zároveň ateistou. Ostatně, není to jen můj názor, tvrdí to řada významných soudobých filozofů (čímž tedy nechci argumentovat autoritou, ale tento názor je v literatuře zdaleka převládající), namátkou uvedu doktora filozofie Juliana Bagginiho, který ve své knize "A short introduction to atheism" doslova píše: "Ateisté obvykle nevěří v existenci duší, života po smrti, duchů či nadpřirozených sil. Přesně řečeno však člověk v toto vše věřit může a klidně může být zároveň ateistou." S tímto já jako magistr filozofie zcela souhlasím. Uvádím to z toho důvodu, že noví ateisté / naturalisté už v nic z toho věřit nemohou, a to z důvodů, jež jsou uvedeny v obou výše citovaných bodech, na kterých se nový ateismus v naturalistickém podání zakládá. Ateismus jako takový znamená pouze absenci víry v Boha, nic více, nic méně. Nový ateismus je, dalo by se říct, ideologickou nástavbou ateismu, která jej rozvíjí. V čem však s Václavíkem lze souhlasit, je jeho tvrzení, že ateismus je "náročným intelektuálním výkonem". Ostatně, krásně to vyjádřil naturalista Alex Rosenberg: "Ateismus je náročný, přísný a zároveň dechberoucí pohled na realitu, který byl obhájen nade vší pochybnost. Říká se mu věda."

Abych se nyní dostal k samotnému důvodu, proč je nový ateismus možné chápat jako militantní, uvedu proto dva důvody, oba pochází od Dawkinse. Dawkins používá sousloví "militantní ateismus“ dvojím způsobem. První způsob užití je psychologický. Dawkins odmítá násilí jakožto prostředek vědě a ateismu zcela cizí, naproti tomu všechna abrahámovská náboženství jsou v současném světě zapletena do nějakého násilného konfliktu. Představitelé žádného náboženství však o svém náboženství neřeknou, že je militantní, a veškeré násilí se snaží odůvodnit či omluvit. Dawkins svůj ateismus označuje jakožto militantní ateismus schválně, aby poukázal na absurditu toho, že se mnozí na jeho ateismus dívají skrze prsty – protože se jmenuje militantní – a přitom jeho jedinými zbraněmi jsou pera, knihy, důraz na vědu, racionalitu a logiku, ale, na rozdíl od náboženství, žádné násilí.

Druhý význam predikátu "militantní“ se týká spojení ateismu s vědou. Dawkins ztotožňuje vědu s ateistickým myšlením a pojímá ateismus (mimo jiné) i ve smyslu intelektuální obrany vědy. Dawkins neklade rovnítko mezi vědu a ateismus, ale poukazuje na myšlenkové zázemí militantního ateismu, které vyzývá ke svobodě myšlenkové a tedy i svobodě bádání, a apeluje na rozum a logiku a především se staví proti dogmatům a předsudečnosti obecně. Podle Dawkinse věda rozleptává náboženství a zároveň i náboženství rozleptává vědu. To je dáno tím, že náboženství dle Dawkinse učí lidi, že mají být spokojeni s triviálními a nadpřirozenými "vysvětleními“, a dále aby přijímali autoritu, zjevení a víru, místo aby vždy vyžadovali důkazy. Náboženství by se pozitivní moci evoluční vědy a vědy obecně mělo bát, a to především z toho důvodu, že je ateistická. Věda, v Dawkinsově pojetí ztotožněná s ateismem, je tak vůči náboženství hostilní. Význam termínu "militantní ateismus“ tak v tomto pojetí znamená, že se jedná o ateismus nepřátelský (v rovině popsané v předchozích řádcích) vůči náboženské víře.

Ve svém textu píšete, že pařížský masakr (vyvraždění redakce časopisu) je krystalicky čistý a esenciální projev islámu. Opravdu je tohle podle vás islám? Nejde spíše o jeho zneužití skupinami frustrovaných radikálů?

Domnívám se, že tu otázku takto vůbec nejde stavět. Je úplně jedno, co si myslím já, co je krystalicky čistý islám, stejně jako je jedno, co si myslí kdokoliv o tom, co "je" podle něj islám. Je to podobné, jako kdyby před sebou měl člověk červený míček: Je úplně jedno, jestli si já myslím, že je ten míček červený, modrý nebo růžový, protože to nic nebude měnit na té skutečnosti, že je červený. Tady by ale přeci jen někdo mohl teoreticky vznést nějakou námitku ze subjektivity, takže ještě lépe to lze ilustrovat třeba na fyzikálních zákonech: Ty jsou objektivní. Je jedno, jestli věříme nebo nevěříme v existenci gravitačních sil, jelikož ty existují a působí na nás, ať už jejich existenci akceptujeme, či nikoliv. Podobně se to má s islámem: Islám není (z pohledu islámu) subjektivním názorem někoho o něčem. Islám je objektivním vyjádřením reality, islám je absolutní pravdou o univerzu. Korán je doslovným slovem Alláha, Stvořitele univerza a takto je na něj třeba i nahlížet. A v koránu stojí, mimo jiné, např.:

Zabíjejte je všude, kde je dostihnete, a vyžeňte je z míst, odkud oni vás vyhnali, vždyť svádění od víry je horší než zabití. Avšak nebojujte s nimi poblíže mešity Posvátné, dokud oni s vámi zde nezačnou bojovat. Jestliže však vás tam napadnou, zabte je - taková je odměna nevěřících! (2:191)

A přáli by si, abyste se stali nevěřícími, jako jsou oni, a abyste byli stejní. Neberte si mezi nimi přátele, dokud se nevystěhují na stezku Boží! A jestliže se obrátí zády, pak je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete! A neberte si z nich ani přátele, ani pomocníky (4:89)

A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný. (9:5)

...a šlo by pokračovat. Pokud vezmeme v potaz to, že Alláh je nejdokonalejší možnou bytostí a korán je jeho dílem, vysvitne, že korán nelze jakkoliv reformovat či revidovat, aniž by zároveň nebyly porušeny předpoklady o absolutní dokonalosti Alláha. Zaprvé, je-li Alláh nejdokonalejším jsoucnem a korán je jeho výtvorem (tedy sám má podíl na této absolutní dokonalosti), přidáním či odebráním čehokoliv se kvalitativně nutně zhorší: Co je dokonalé, nemůže již být zlepšeno, z podstaty dokonalosti to není možné. A zadruhé, jestliže je korán doslovným slovem nejvýše dokonalé bytosti, tedy Alláha, není možné nic z koránu interpretovat "jinak", což fakticky souvisí s prvním bodem. Ostatně, to je také důvodem toho, proč bývají revize koránu či různé jeho "jiné" interpretace chápány jako hereze či přímo odpadnutí od islámu. Snahou o revizi Alláhova díla a Alláhova slova se totiž fakticky člověk povyšuje nad Alláha, tedy člověk nad svého vlastního Stvořitele. Proto za tyto činy bývají v rámci islámského práva šaría mimořádně přísné tresty. Jakákoliv kritika Muhammada jakožto Alláhova posla, či koránu jakožto Alláhova doslovného slova, se rovnají herezi či odpadnutí od islámu. Dalším dílkem do mozaiky je pak doktrína džihádu mečem, která je integrální součástí islámu.

Vezmeme-li v potaz vše výše uvedené, je zřejmé, že činy jako ten v Paříži jsou integrální součástí islámu. Navíc, řada muslimů na to, že útoky typu těch v redakci Charlie Hebdo skutečně jsou esenciálními projevy islámu, upozorňuje. Zmínil bych zde dvě skupiny: a) reformní muslimové; b) intelektuálně čestní muslimové. Reformní muslimové (neplést si s tzv. umírněnými muslimy, za které je vydáván třeba Alrawi či celé české ÚMO) usilují o výraznou reformu v islámu, která není v souladu s výše uvedeným, tudíž z islámu úplně odstraňují onu dogmatičnost a de facto se jedná o nové náboženství. Zřejmě nejvýznamnějším představitelem reformního islámu je pákistánsko-kanadský muslim Tarek Fatah, spoluzakladatel Muslim Canadian Congress.

Pokud jej neznáte, velice doporučuji přečíst si od něj nějaké texty, publikuje i například na Huffington Postu či v The Toronto Sun. Fatah mimo jiné upozorňuje na to, že teroristické útoky typu těch v Paříži, či před pár lety v Londýně, kdy dva muslimové na ulici uřízli hlavu britskému vojákovi, jsou zcela v souladu s islámem. Stejně tak třeba unášení křesťanů do otroctví, jak to činí Boko Haram či Islámský stát, je dle Fataha v souladu s islámem a lze pro tyto činy hledat inspiraci u Proroka. Dle Fataha by se měli muslimové zcela zříct práva šaría, které on jako muslim považuje za barbarské, a stejně tak se zcela zříct doktríny džihádu mečem. Což však umírnění muslimové odmítají, proto jsou také reformní muslimové velice často terčem výhrůžek ze strany umírněných muslimů.

Velice doporučuji přečíst si tento jeho článek, kde mimo jiné uvádí (v reakci na zmíněný londýnský útok): "Jakožto muslim mohu zcela beze strachu přiznat, že poslední teroristický útok měl podklad v islámu a pro nás muslimy nastal čas, abychom vytáhli své hlavy z písku." Druhým příkladem jsou intelektuálně čestní muslimové, kteří nejsou pokrytečtí ohledně své víry. Z českého prostředí budiž příkladem Petr Pelikán, který po útocích na Charlie Hebdo prohlásil, že útočníci jednali podle islámských textů. Ze zahraničních muslimů pak musím zmínit saúdskoarabského sunnitského muslima Mullaha Liama Al-Deena. Podle něj říct, že útok na Charlie Hebdo neměl nic společného s islámem a že se jednalo pouze o zneužití islámu skupinami frustrovaných radikálů, "je tou největší lží, jakou je možné říct" a že v "rámci sunnitského islámu platí, že ten, kdo urazí Proroka, by měl být zabit... A to není žádným tajemstvím, není to ničím, o čem by někdo mohl říct, že o tom nikdy neslyšel, leda že by takový člověk opravdu, ale opravdu nic nevěděl o islámu."

O islámu se pochopitelně začalo více mluvit i u nás. Jak se díváte na názory organizace Islám v ČR nechceme?

Organizaci Islám v ČR nechceme (IvČRN) vidím jako zcela legitimní platformu pro kritiku islámu u nás. Jakékoliv snahy o očerňování této iniciativy, které je obviňují z populismu, zcela odmítám. IvČRN existuje někdy od roku 2008 a na problematiku má konzistentní názor, který se v žádném případě nemění podle toho, co chtějí "lidé slyšet". Iniciativu založili a v jejím čele povětšinou stojí lidé, kteří disponují značnými znalostmi jak o islámu jako náboženství, tak o jeho reálných projevech, ať už v islámských zemích, v Evropě, či jinde ve světě. Tato iniciativa tedy vznikla ještě v době, kdy "zájem" české veřejnosti i médií o islám byl na výrazně nižší úrovni, než je tomu nyní, tudíž určitě nelze mluvit o tom, že by se nyní vezla na nějaké vlně popularity tohoto tématu.

Názory IvČRN mi extremistické nepřipadají, možná jsou snad jen některé výroky rétoricky méně obratné, ale to nic nemění na podstatě věci. Zcela odmítám ten argument, že IvČRN není spolkem arabistů, islamistů a religionistů a tudíž "o islámu nic neví", a proto jej nemůže kritizovat. Kolik lidí dnes něco ví, na teoretické a odborné bázi, o nacismu a fašismu? Málo. A budeme kvůli tomu tvrdit, že jejich kritika nacismu je nelegitimní? Nebudeme. Podobně je tomu u islámu, a pokud to neuznáme, tak vědomě měříme dvojím metrem. Není třeba, aby lidé disponovali znalostmi o islámské metafyzice, aby celou tuto ideologii mohli odmítnout jakožto xenofobní, netolerantní a nesnášenlivou. Celkově vzato tedy organizaci IvČRN hodnotím kladně, a to přesto, že nesouhlasím se sto procenty toho, co říkají, stejně jako nesouhlasím se všemi jejich představiteli například v tom, co zaznělo na některých protiislámských demonstracích z posledních týdnů.

Pochopitelně vím, že pro mě, jakožto ateistu a představitele občanského sdružení Ateistů ČR, by bylo snazší se od IvČRN a Konvičky distancovat, jelikož jsou mnohými nahlíženi jako extremisté atp., nicméně to já neudělám, protože se nedomnívám, že by na jejich činnosti bylo cokoliv extremistického. Extremistická je ideologie, na jejíž nebezpečnost se snaží upozorňovat.

V reakci na ni vznikla facebooková skupina Island v ČR nechceme, která s ironií a nadsázkou si dělá legraci právě z uskupení Islám v ČR nechceme. (Učiňme přítrž hrozivě se rozrůstajícímu vlivu Islandu v Čechách. Praotec Čech daroval tuto zemi svým potomkům, nikoliv uctívačům sopek ze severu. - - Počet islandských přistěhovalců v ČR od roku 1874 dramaticky stoupl. Kde se to zastaví? Kdy nás invazivní Vikingové donutí vystavět místo kostelů sopky a místo školek geotermální elektrárny?) Viděl jsem váš text, kde hodnotíte toto vyhlášení, jako by bylo míněno vážně. Proč?

Jestliže někdo užije satiru a ironii, nemůže se divit, že na něj někdo zareaguje taktéž satirou a ironií. Abych odpověděl na vaši otázku: Jednak je to z toho důvodu, že "Island v České republice nechceme" se snaží vytvářet dojem, že "Islám v České republice nechceme" jsou extremisté, snaží se je očerňovat, delegitimizovat atp., přičemž pro toto nenabízejí žádné relevantní argumenty. Jejich vyhlášení hodnotím vážně proto, abych ukázal, jak absurdně na mě působí jejich hodnocení Islámu v ČR nechceme. Můj text však měl dvojí smysl: Kromě toho, který jsem právě uvedl, v textu také upozorňuji na existenci protirouhačských zákonů (blasphemy laws), které jsou na Islandu stále platné a dle kterých hrozí za veřejné rouhání se či kritiku náboženství i několikaleté vězení. Kdyby představitelé Islandu v ČR nechceme protestovali proti těmto xenofobním a diskriminačním islandským zákonům, udělali by jistě lépe.

Navrhujete přehodnotit vztahy Západu s islámskými zeměmi. Jak?

Domnívám se, že se zeměmi typu Saúdské Arábie, Indonésie, Kuvajtu a mnohých dalších by se mělo jednat přinejmenším stejně, jako se jedná s Čínou. Neříkám, že se v Číně neporušují lidská práva: Ano, porušují, a to v poměrně velkém rozsahu. Ani v Číně, Rusku a dalších Západem kritizovaných zemích však neexistuje trest smrti za odpadnutí od islámu, trest smrti za čarodějnictví, trest smrti za kritiku Proroka, trest smrti za ateismus atp. V Saúdské Arábii je po loňsku dokonce ateismus platnými zákony ztotožněn s terorismem. A tuto zemi pak lidé jako Zaorálek navrhují jako obchodní alternativu na místo Ruska, které porušuje lidská práva. To je země, do které se Schwarzenberg, kritizující Rusko za porušování lidských práv, jezdí usmívat a objímat s tamními vládci. Něco takového je skutečně absolutně nepřijatelné a pokrytectví politiků, kritizujících Čínu či Rusko a zároveň bez problémů jednajících a obchodujících se Saúdskou Arábií a podobnými zeměmi, je do nebe volající.

Ano, v Rusku se lidská práva porušují taktéž a Zaorálek se Schwarzenbergem zcela nepochybně mají právo Rusko kritizovat (ostatně, již několik let je v Rusku platný zákon kriminalizující urážku náboženského cítění), ale Saúdská Arábie, to je skutečně pomyslná Mekka porušování lidských práv. Nicméně jsem realista a samozřejmě si uvědomuji, že se jen těžko někdo k Saúdské Arábii bude chovat stejně jako k Číně, a to vzhledem ke geopolitickým okolnostem, tedy tomu, že Saúdská Arábie je hlavním spojencem USA v regionu. Dále - a o tom jsem psal ve vámi zmiňovaném textu o pařížském masakru - se domnívám, že by Západ měl podporovat, budeme-li se teď bavit jen o arabských zemích, arabské ateisty, agnostiky či reformní muslimy. Těmi, kdo trpí zdaleka nejvíce, jsou totiž právě arabští nemuslimové, o kterých se fakticky dělá, že neexistují. Neustále se hovoří o porušování práv "umírněných muslimů", ale o porušování práv arabských nemuslimů v arabských zemích se nemluví vůbec. A vězte, že to nejsou žádní radikálové, ale právě oni umírnění muslimové, kteří sami v arabských zemích ostrakizují, pronásledují a diskriminují (v těch lepších případech) arabské ateisty a agnostiky.

Má Evropa přijímat uprchlíky? Případně jaké?

Každá evropská země by měla mít právo si sama určit, kolik a jakých uprchlíků chce na své území přijímat. Žádné limity, které se "nutně musí dodržet", by neměly být Evropskou unií určovány. Pokud ale na tu otázku přesto odpovím tak, jak je položená, tak: V prvé řadě přijímat arabské (ale třeba i bangladéšské, perské, indonéské atp.) ateisty a agnostiky, kteří jsou ve svých zemích utlačováni zdaleka nejvíce (více než tamní křesťané, protože křesťané a Židé jsou - na rozdíl od ateistů a agnostiků - v islámském právu tzv. "Lid knihy", tudíž alespoň nějakými právy, právě na rozdíl od ateistů a agnostiků, disponují). Dále se pak nebráním přijímání uprchlíků z řad náboženských menšin, jsou-li utlačovány. A do třetice: Obecně nevidím problém v přijímání uprchlíků, kteří odmítnou právo šaría a doktrínu džihádu mečem.

Atentáty ve jménu islámu páchají někteří potomci přistěhovalců, žijící v západních zemích, kde se narodili, a mající jejich občanství (hlavně Francie, Velká Británie). Mnozí z nich bojují i v řadách Islámského státu. Je to velký problém. Co s nimi?

Ano, toto je skutečně velkým problémem. Západ (a nejen Západ, islám ohrožuje kulturu obyvatel Západu, stejně jako kulturu obyvatel Japonska či kulturu domorodců na Papui Nové-Guineji, jelikož islám je hostilní vůči všem kulturním prvkům, které nejsou součástí množiny toho, co spadá pod islámskou kulturu a islám jako takový) si bude muset uvědomit, že nepřítelem není islámský terorismus či nějaká hrstka radikálů, ale, jak říká filozof Sam Harris: "Jsme ve válce s islámem. Tento fakt nemusí sloužit našim bezprostředním zahraničně-politickým zájmům našich politických lídrů, ale je tomu jednoznačně tak. Není tomu tak, že jsme ve válce s jinak mírumilovným náboženstvím, které bylo „uneseno“ hrstkou extremistů. Jsme ve válce s konkrétně tou vizí života, která je předepsána všem muslimům v koránu a dále rozpracována v hadísech, které líčí výroky a činy Proroka." Vím, že to samozřejmě není odpovědí na vaši otázku, nicméně jde o to uvědomění si této skutečnosti. Přiznám se, že odpověď na tuto otázku jednoduše neznám. Nevím, je to nesmírně složité. Každopádně již zmíněný reformní muslim například doporučuje nechat monitorovat všechny mešity kvůli tzv. "hate speech", tedy vyzývání nenávisti k zástupcům jiných náboženství či nevěřících, což se dle něj děje v 99 % mešit v Kanadě.

V červnu 2013 jste podávali (Ateisté ČR) trestní oznámení na předsedu Ústředí muslimských obcí v ČR Muneeba Hassana Alrawiho. Proč a v jaké fázi tato kauza je?

Na Alrawiho jsme podávali trestní oznámení kvůli jeho kázání v brněnské mešitě, ve které vyzýval rodiče k tomu, aby své děti učili nenávist k nevíře a aby je bili, pokud se odmítnou modlit k Alláhovi, jako například zde. Na to jsme reagovali trestním oznámením.

Kauza se prvně vyvíjela z našeho pohledu dobře, jelikož státní zástupce Petrásek zvažoval trestní stíhání Alrawiho a celou věc postoupil policii. Nakonec se však celá věc dostala ke státnímu zástupci Hanušovi, dle kterého Alrawi trestný čin nespáchal, přičemž je zde omlouván de facto tím, že je to náboženství, tak se to může. Kdyby takto kdokoliv veřejně vybízel vůči nenávisti či násilí vůči jiné skupině osob, byl by za to stíhán, pokud však něco takového provádí náboženský představitel, je to očividně něco jiného a náboženství se tak v této zemi zřejmě těší speciálním právům a výsadám, jež jsou ostatním nedostupna. Přes média nám navíc Hanuš vzkázal, že se můžeme po doručení verdiktu odvolat, nicméně nám žádný verdikt nikdy nedošel, tudíž jsme se ani odvolat nemohli.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš byl asi unesen, podstrčili dvojníka. Režisér Rychlík pro PL

4:44 Babiš byl asi unesen, podstrčili dvojníka. Režisér Rychlík pro PL

„To mne vede k domněnce, že ten Andrej Babiš, podepsaný vlastnoručně pod dopisem plédujícím za podpo…