Žijete v Paříži. Co vás jako první napadlo, když jste slyšel o útocích muslimských teroristů a co jste jako první udělal?

Je přesnější říci, že pendluji mezi Prahou a Paříží. V Paříži žije moje žena, jeden můj syn, dvě dcery a dvě vnučky. Další syn žije v Lyonu a třetí v Jeruzalémě. V pátek 13. listopadu jsem byl zde v Praze. Samozřejmě že když jsem se o útoku doslechl, první věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem ženě telefonoval. A že jsem si oddychl, když mi bylo řečeno, že nikdo z mé rodiny ani dalších příbuzných nebyl mezi oběťmi.

Jaké máte zprávy z místa od vašich blízkých? Jaká je nálada Francouzů?

Samozřejmě jsem cítil ze strany svých blízkých určitý neklid. Přítel jedné z mých dcer, který je rodilý Francouz z Bretaně, vyjadřoval hlavně svůj hněv. Plně ho chápu. Francouzi prokázali tolik ochoty muslimy k sobě přijímat a oni se jim za to takhle odměňují.

Jak jste hodnotil projev Marine Le Penové? Myslíte si, že ji útok teroristů posílí ve veřejném mínění?