Minule jste mi řekl, že 250tisícový dav na Letné vám „vzdáleně připomínal sraz poblouzněných, neužitečných hippie ze sedmdesátých let proklamujících mír a lásku, který praktikovali jen pro sebe. Chybělo jen to vzájemné objímání a oslovování bratře a sestro“. 21. srpna se z iniciativy Milionu chvilek pro demokracii uskutečnily vzpomínkové demonstrace k rokům 1968 a 1969. Byly důstojným připomenutím událostí z doby před půl stoletím? Vnímáte je stejně?

No. Nebyly. Zazněly názory jen jednoho směru, jen jedné části obyvatelstva. A to jen ve prospěch jednoho politického směru. Nikdo si to výročí nemůže uzurpovat, a už vůbec ne pro svoje politické cíle. Rok 1989 se týkal všech. Převážná část národa chtěla změnu, to nemůže nikdo popřít. Představy byly různé, ale v hrubých rysech chtěli změnu všichni. Na Letenské pláni všichni nebyli.

A co demonstrace, které se chystají, například na 17. listopadu – tedy v den výročí sametové revoluce?