Čip? Máme mobily. Vědec Svoboda: Obrana před covidem, o níž nevíte. A nová zjištění

19.01.2021 4:44

ROZHOVOR „Očipování“ při vakcinaci proti covidu-19 považuje přední český imunolog Jaroslav Svoboda za nemožné. Jednak by si to nikdo nedovolil a jednak stejně všichni u sebe nosíme mobilní telefony. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také říká, že ne každý musí být nutně očkován pro dosažení kolektivní imunity: Jednak nejlepší ochranou je vlastní prodělání nemoci a jednak mnozí z nás mají imunitu vytvořenou setkáním s běžnými koronaviry. Třeba s tím, na který se už „zapomnělo“...

Čip? Máme mobily. Vědec Svoboda: Obrana před covidem, o níž nevíte. A nová zjištění
Foto: YouTube Show Jana Krause
Popisek: Imunolog Jaroslav Svoboda

Vypadá to, že svět je rozpolcen na ty, co se chtějí nechat očkovat, a na ty, co vakcinaci odmítají. Třeba v sousedním Německu se zhruba polovina zdravotníků nechce nechat očkovat. A lékárník ve zdravotnickém zařízení Aurora v Graftonu v americkém státě Wisconsin dokonce zničil vakcíny proti koronaviru pro více než 500 lidí, protože nevěří v bezpečnost vakcín proti covidu-19. Má za to, že může poškodit zdraví, způsobit ochrnutí a změnit lidskou DNA. Mohou mít lidé v Česku důvěru v nezvykle rychle vyvinuté vakcíny, jimiž je budou v příštích týdnech a měsících očkovat?

Anketa

Zachrání nás vakcína proti covidu-19?

27%
73%
hlasovalo: 10400 lidí
Pokud jde o lékárníka, který vakcíny ve své lékárně zničil, jsem přesvědčen, že překročil svoje kompetence, i když je přesvědčen o opaku toho, co zastává mainstream. Mohl je například odmítnout převzít, ale toto považuji za zkratkovité jednání. Samozřejmě že vakcína vznikla neobvykle rychle, ale svět byl k tomu donucen. Ať už virus vznikl přirozeně v přírodě nebo uměle, ať už vznikl na tržišti ve Wu-chanu nebo unikl z tamějšího virologického ústavu, ať už to byla nehoda nebo jí někdo pomohl... Prostě tu je a některé lidi je schopen usmrtit i přes léky, které máme k dispozici. Schválené jsou pouze remdesivir a kortikosteroidy, ostatní jsou experimentální léky používané při studiích s různými výsledky. Jsme každý jiný, léčba nemusí u někoho zabrat a vhodná léčba se k člověku může dostat i pozdě. Zejména pokud se týká vakcíny na podkladě syntetické messenger – poslíčkové – RNA, jde v humánní medicíně o zcela nový postup. Ale finanční prostředky, které na něj byly vynaloženy, byly extrémní. Jde o nový typ vakcíny, výzkumná pracoviště zapojila do výzkumu své nejlepší mozky, protože neúspěch celé akce by tento postup a způsob přípravy vakcíny zdiskreditoval na desítky let. Při vývoji se snad nějaký případ neurologických změn objevil, ale byl údajně odstraněn, přičemž nebyla prokázána příčinná souvislost s RNA vakcínou.

Mezi záplavou informací týkajících se očkování se vyskytují i ty, které varují před očipováním. Co si o těchto kolujících zprávách myslíte?

Diskuse o „očipování“ přicházejí s každou vakcinací. Jsem hluboce přesvědčen, že by si to v tomto případě nikdo nedovolil a stejně všichni nosíme mobilní telefony či jsme jinými způsoby sledovatelní, tak proč někoho čipovat? Jako imunolog se domnívám, že vakcína na základě RNA je optimální, protože po průniku do cílové hostitelské, tedy lidské, buňky se dostane pouze do cytoplazmy, nikoliv do jádra buňky. Podle této syntetické virové informace jsou vytvořeny proteiny rozhodujících koronavirových výběžků – spiků, které jsou vystaveny na povrchu buňky a RNA je v buňce rozložena, zmizí. Tzv. cytotoxické CD8+ T lymfocyty, což jsou výkonné T lymfocyty, si na buňce všimnou těchto virových proteinů. Zaregistrují je spolu s vlastními lidskými znaky buňky, což je fyziologický proces, a při eventuální expozici ihned, jakmile nový koronavirus pronikne do několika prvních buněk, obvykle v plicních sklípcích – alveolech, jsou všechny infikované buňky, tedy i virus těmito cytotoxickými T lymfocyty zničeny. Hypoteticky tam je několik možných vzácných komplikací, ale podstatně méně než u jiného typu vakcín. Osobně bych preferoval tuto RNA vakcínu, ať už Pfizer/BioNTech či především Modernu.

Objevují se rovněž pochybnosti, zda se u očkovaného člověka nemůže prolomit ochrana vytvořená vakcinací, zda nemůže přesto onemocnět a následně i zemřít. Jsou takové obavy namístě?

Jediné možné prolomení získané buněčné specifické imunity, která je zde stimulována jako u všech virových infekcí, je podání léku nebo onemocnění, které by zcela zničilo onu „T buněčnou“ imunitu, například cytostatická chemoterapie či některá kupříkladu hematoonkologická onemocnění. Pokud však jde o protinádorovou léčbu, stále více se používají jiné postupy, různé, jinak zacílené, monoklonální protilátky; při tzv. nové imunoterapii nádorů, čili blokádě kontaktních míst, je naopak buněčná imunita proti nádoru stimulována. Tyto obavy proto až na zmíněnou situaci nejsou na místě. Téměř vždy však přetrvávají určité paměťové buňky, které mohou tuto imunitu oživit.

Diskutuje se rovněž o tom, zda by se očkování mělo týkat i těch, kteří nemoc covid-19 už prodělali. Potřebují ho?

Lidé, kteří evidentně infekci novým koronavirem prodělali, tj. měli tzv. PCR test prokazující přítomnost viru v hlenu, v nosohltanu či v krku, případně měli i odpovídající klinické příznaky, mají, s výjimkou situací uvedených výše, efektivní „T buněčnou imunitu“, takže nemusí být očkováni. Samozřejmě že prodělaná infekce vytváří nejlepší imunitu, pokud člověk v důsledku infekce nezemře. Ale v poslední době se zdá, že jim případná aplikace vakcíny nejen neublíží, ale působí jako povzbuzující – booster – efekt, takže jejich specifickou protikoronavirovou imunitu posílí. Přítomnost specifických IgG – eventuálně IgA či IgM – protilátek sice v pozitivním případě svědčí pro překonání infekce, ale negativní výsledek této sérologie prodělanou infekci nevylučuje. Tvorba protilátek není totiž rozhodující pro virové infekce.

Nejen v Česku, ale i jinde po Evropě jsou lidé nespokojení se spoustou omezení a nařízení v souvislosti s ochranou proti nákaze, ve Francii už dokonce nesmí vycházet od večerní šesté do ranní šesté hodiny. Je reálné, až se proočkuje nejrizikovější skupina, tedy lidé nad 65 let, bude možné se vrátit k normálnímu životu?

Jistě, začínáme s vakcinací u starších lidí – nejdříve nad 80 let – a u lidí se zjevným rizikem infekce, ale k výraznému omezení infekce v populaci je třeba vybudovat tzv. kolektivní imunitu. Ta je základem boje proti epidemickému exponenciálnímu šíření viru v populaci. Tato kolektivní imunita, o které jsme hovořili už na jaře 2020, je základem. Tehdy jsme se vzhledem k situaci ve střední Evropě, na východ od Rýna, domnívali, že se toho podaří dosáhnout. Ale konec srpna 2020 situaci zásadně změnil. Už nedocházelo k detekovatelnému kontaktnímu šíření, ale vyvinulo se šíření komunitní, kdy už žádné hledání kontaktů nemá smysl.

Jaká část populace bude muset mít imunitu, ať už díky očkování nebo proto, že chorobu prodělali, aby se mohlo upustit od většiny restrikcí?

Anketa

Kdo ze zpěváků anebo zpěvaček má vliv na Vaše postoje?

hlasovalo: 3917 lidí
Víme, že virus se přestane epidemicky šířit, pokud bude mít robustní buněčnou imunitu alespoň 70 procent obyvatel. Není tedy zapotřebí hovořit o nezbytnosti „masového“ očkování. Určitá část lidí má dokonce „buněčnou imunitu“ vyvolanou tzv. zkříženou reakcí – cross reaction – s některými benigními druhy u nás se vyskytujících koronavirů, které vyvolávají asi 15 procent dvou- až třídenních nachlazení. Přitom jeden z těchto „benigních“ virů vyvolal koncem 19. století rozsáhlou epidemii z Ruska se šířící „chřipky“. Jednalo se však o koronavirovou epidemii a nyní s tímto kmenem koronaviru žijeme a ani ho nevnímáme.

Doufejme, že se to stane i s novým koronavirem SARS-CoV-2. Nevíme ale, jak dlouho to bude trvat. Při dosažení 70 procent solidní specifické buněčné imunity, kterou je u nás schopen v relativně malé studii stanovit zatím pouze v Brně pan profesor Thon s paní docentkou Koutnou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se snad můžeme vrátit do „klidného roku 2019“. Tyto brněnské studie jsou mimořádně poučné, i když poměrně náročné. Údajně pan profesor Roman Prymula ještě jako ministr zdravotnictví přislíbil jejich rozšíření do všech krajů České republiky, ale zatím to je v nedohlednu. Nedomnívám se, že by to bylo nezbytné dělat u každého člověka, ale alespoň u určitých vzorků občanů jak jinak zdravých, tak i s různými chronickými chorobami.

Můžeme i po vakcinaci vir vylučovat nebo už infekční být nemůžeme? Ptám se proto, že se krátce po sobě s protichůdnými názory vyjádřili pánové, kteří by měli veřejnost informovat přesně. A nic na tom nemění fakt, že stávající ministr zdravotnictví Jan Blatný o pár dní později připustil, že očkovací látka není na světě tak dlouho, abychom mohli přesně říct, jestli bude očkovaný člověk částečně vylučovat virus.

Jednoznačně se pravdě víc blíží pan profesor Prymula. Skutečnost je taková, že z imunologického mechanismu vakcíny vyplývá, zejména u RNA vakcín, že by člověk již neměl onemocnět. V tom má pan ministr Blatný pravdu. Nicméně nedochází k laboratorně ani klinicky prokazatelné specifické slizniční imunitě, takže člověk může být znovu novým koronavirem infikován, ale neonemocní! Ovšem po dobu přetrvávání viru na svých sliznicích může někoho infikovat. Je sice pravdou, že i tato vakcinace vede ne zcela jasným mechanismem k určité redukci pravděpodobnosti nové infekce, snad vlivem případně vytvořených sérových specifických protilátek v kombinaci s přirozenou – vrozenou – imunitou na sliznicích, ale k eradikaci, tedy k vymýcení, vakcína nevede. Proto se uvažuje o přípravě jiné vakcíny, která by byla paralelně nebo v krátkém časovém odstupu aplikována na sliznice, například inhalací nebo „kapkami do nosu“, aby se vakcína dostala i do tzv. slizničního kompartementu a pak by chránila všechny sliznice. Taková vakcína ale zatím neexistuje. Důležité však je, že tato vakcína znemožní vznik i letálně zakončeného onemocnění a že významně zredukuje i šíření viru v populaci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Svobodu pro neočkované, ale ať jsou v izolaci! Co to je vůbec za lidi... Profesorka Syková se neudržela

0:01 Svobodu pro neočkované, ale ať jsou v izolaci! Co to je vůbec za lidi... Profesorka Syková se neudržela

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Nic lepšího proti řadě onemocnění nemáme a v dohledné době nebudeme mít nic lepšíh…