Čtyřčlenná domácnost. 3 000 Kč na měsíc. „K nežití.“ A těch lidí přibývá...

Podle ekonoma Kovandy byla lednová meziměsíční inflace nejvýraznější v historii ČR. Mluví o šesti procentech. O tolik prý před pandemií a válkou nevyskočily ceny i několik let. Co na to říkáte? Jaký je důvod?

Předpovědi všech těch věhlasných ekonomů, chlácholících veřejnost, že se v novém roce začnou snižovat ceny, spadly díky té vysoké lednové inflaci. Jednak je to ukončením nějakých těch podpor, které byly na konci roku, těch vládních programů. No a za druhé samozřejmě pokračuje válka na Ukrajině. Jsou vysoké ceny průmyslových surovin, zemědělských surovin, samozřejmě i energií. To všechno se projevuje.

A pokud se to začne v průběhu roku nějak snižovat, tak určitě ne na úroveň řekněme cen roku 2020. Takže i když bude na konci roku inflace třeba 10 procent, a já bych si přál, aby nebyla vyšší, je potřeba k tomu připočíst dalších 18 procent, které byly dosaženy inflací v minulém roce. To je tedy téměř třicet procent. A když se podívám na nárůst cen u těch opravdu základních druhů potravin jako máslo, cukr, mléko..., ale také energií, no tak to jsou desítky procent. Energie v lednu více než 30 procent. Pohonné hmoty také o desítky procent. To je skutečně pokračující trend z toho minulého roku. Myslím, že ty reálné mzdy, víte, že o tom mluvím už dlouho, poklesnou za ty dva roky 2022 a 2023 o nějakých 20 až 25 procent, tedy pokles životní úrovně. Je otázka, jestli ta válka na Ukrajině stojí za to. A ty imperiální zájmy Spojených států, které podporujeme. Z druhé strany jsou imperiální zájmy Ruska. Tak by se to mezi sebou měli nějakým způsobem snažit urovnat. Ale rozhodně to není nic, co by bylo v zájmu občanů ČR.

„V ČT se objevilo, že zhruba 40 % domácností zbývá z jejich celkového měsíčního příjmu, po odečtení nájmu a peněz vynaložených na potraviny a energie, pouhých 100 Kč na den…“ zmínil jste ve svém komentáři na webu Vasevec.cz. Co na to říct? Kam až toto může zajít?

To bude mít samozřejmě další pokračování. Budou do toho propadat další. To už je skutečně reálná chudoba, když ta domácnost bude mít na všechny ostatní výdaje kromě jídla a nájemného pouhé tři tisíce korun na měsíc. Když si představím třeba čtyřčlennou domácnost, tak je to k nežití. Dvě pětiny lidí se dostávají do takového stavu. Já na to upozorňuji už dlouhou dobu. Vláda nedělá vůbec nic. Vůbec ji to nezajímá. Zajímá se jen o to, jak dodávat zbraně na Ukrajinu, jak navyšovat schodky státního rozpočtu tím, že se bude více zbrojit. Takže já nečekám, že by došlo k nějaké změně. Spíš se budou propadat další a další skupiny obyvatelstva do té opravdu reálné chudoby.

Vláda schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. Sněmovna by měla normu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února. Poslanci ANO a SPD uvedli, že přijetí chtějí bránit. Omezení mimořádné valorizace by mělo být jednorázové. Ale i tak – může si vůbec něco takového vláda „dovolit“?

Tak může, pokud jsou odbory krotké. Kdybychom měli v čele lídry francouzských odborů, tak už by byly v ulicích. Pan Středula, ten se věnuje školením v Aspenu, takže je dokonale vyškolen Američany. On by měl v tuto chvíli ty lidi zvednout a říct – tak 68 let odchodu do důchodu, to nepřipadá v úvahu, a to, co děláte s valorizací, je také v podstatě proti zájmu lidí, asociální. No a Středula se omezí na nějakou konferenci, na 365. vážné varování. Tak jestli toho není schopen, zastávat práva lidu, tak je potřeba, aby odešel. Aby přišel někdo, kdo bude mít opravdu zájem těm lidem pomoci.

Vy jste zmínil 68 let… Ale mnozí odborníci upozorňují na to, že by to stejně finanční prostředky státu příliš nezachránilo. Lidé v těch letech bývají už více nemocní, někteří i hůře najdou zaměstnání, takže by byli třeba na podpoře… Je to tedy správná cesta?

Tak je to cesta. Neříkám, že správná. Ale byla by to cesta za předpokladu, že by zdravotní stav obyvatelstva byl řekněme ideální. Ale on je spíš špatný. To ukázal i covid, že jsme zemí, která patří k těm s nejvyšším podílem lidí s obezitou a nadváhou. A to samozřejmě ovlivnilo i zdravotní stav obyvatelstva, schopnost odolávat té nemoci. Takže i ta smrtnost byla jedna z nejvyšších na světě. Imunita obyvatelstva opravdu není dobrá. Vláda by v tomto směru měla něco dělat jednak v preventivních zdravotnických programech a také v podpoře sportu. Protože mnozí lidé se během covidu méně hýbali. Bylo by potřeba, aby se hýbali nejen mladí lidé, ale i středního věku i ti starší. Všechno je řešitelné, ale v tomto by měla vláda jít příkladem a mít vůbec představu, že takový problém existuje.

Evropský parlament schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Podle té má být od roku 2035 prakticky nemožné pořídit si v EU nový automobil na benzín nebo naftu. Co to znamená pro automobilový průmysl? Četl jsem takový zajímavý postřeh, aby to u nás nevypadalo za čas jako na Kubě, kde si hýčkají desítky let staré automobily…

Tak to je docela možné, že to takto dopadne. Já jsem před pár dny, shodou okolností, ačkoliv to dělám málokdy, zabrousil na ČT 24. Byl tam rozhovor s panem Kulhánkem, bývalým šéfem Škodovky Mladá Boleslav a ten naprosto brilantně vysvětloval, proč je to nesmyslné. Proč je prakticky nemožné očekávat, že se tady za nějakých patnáct let bude pohybovat třeba patnáct až dvacet milionů elektromobilů. A že je možné řešit mnohé také tím, že se u těch spalovacích motorů sníží dál exhalace výfukových plynů.

Já si také myslím, že velká část obyvatelstva na to prostě mít nebude. A ten problém v životním prostředí se přesune někam jinam. Pokud jsou zatím baterie, které jsou nezbytné k provozu elektromobilů, postavené na bázi kobaltu a lithia, tak víme za jakých škod na životním prostředí je dobýváno lithium. To jsou přece do půdy napouštěny chemikálie, je to velmi špatné. Takže když se to sečte, včetně dopravy a všeho, tak možná, že ty spalovací motory, pokud by byly v nějaké té poslední konfiguraci, kterou EU teď schválí, než se přejde k těm elektromobilům, by byly asi lepší, k životnímu prostředí možná šetrnější. Takže já nejsem pro takováto přespříliš idealistická řešení, která možná spíš jenom ten problém zauzlí. A ještě bych tedy připomněl všem sinofobům a rusofobům, že velkou část těch vzácných kovů, jako je kobalt, má k dispozici buď Čína, nebo Rusko. Takže je potřeba vidět i tento problém, který si vytváří ti sinofobové a rusofobové sami, že to bude strategická zbraň, tyto vzácné kovy. A je už dneska.

Říkáte, že si někteří elektromobily nebudou moci dovolit… Navíc, je opravdu vyřešené nabíjení těchto aut?

Já jsem se ptal odborníků. Také jsem si idealisticky myslel, že když si tady na domě pořídím nějakou fotovoltaiku, tak že mi to bude stačit. Ale ono to nebude stačit, aby mi to pokrylo celou spotřebu toho mého auta. Kapacita té baterie zatím není taková, aby to mohla vykrýt. Takže i to je problém. Obávám se, že toto je další nedořešená věc. Samozřejmě pro ty, co bydlí v paneláku, tak tam nasekat deset přípojek, to bude asi velmi obtížné. A to zatížení na energetickou soustavu bude v určitých hodinách obrovské. Myslím, že je tam řada věcí, které nejsou domyšlené a že by se nemělo takto pospíchat.

Vládní zmocněnec pro dezinformace Klíma skončil. Vláda jeho pozici zrušila a předala prý tuto problematiku národnímu bezpečnostnímu poradci. Co na to říkáte?

Myslím, že by vláda vůbec neměla mluvit o takových věcech, jako je nějaký úředník, který by v podstatě fungoval jako někdejší Úřad pro tisk a informace za komunistů. Čili jakýsi vrchní cenzor. Takže já předpokládám, že pan Pojar do toho nebude zasahovat, byť ta jeho pozice národně-bezpečnostního poradce je poněkud, řekněme, umělá. Je to sinekura, aby ho asi mohli lépe zaplatit, než běžného poslance. Ale budiž…. Tahle vláda takto postupuje s bývalými pirátskými poslanci, s odloženými politiky od lidovců a dalšími politiky. To už mě ani nepřekvapí.
Takže je určitě dobře, že funkce pana Klímy mizí. Ale jestli ji někdo bude vykonávat z jiné funkce, tak je to špatně.

Velké spory se vedou o to, zda by se ruští a běloruští sportovci měli zúčastnit olympijských her. Jaký je váš názor?

Myslím, že mám názor podobný jako vedoucí činitelé Mezinárodního olympijského výboru. A domnívám se, že ani ten Národní olympijský výbor není od toho vzdálen. Myslím, že nějaký člověk, který se zabývá problematikou lidských práv, v olympijském výboru, se vyjádřil, že nelze přece uplatňovat princip kolektivní viny na ruské sportovce. Oni za rozhodnutí hlavy svého státu nemohou. A upřímně, v některých sportech bez ruských sportovců to prostě nemá tu sportovní hodnotu. To si řekněme otevřeně. Já samozřejmě umím pochopit, že je někdo proti tomu, ale uplatňovat tady princip kolektivní viny, to bych řekl, že není tak úplně rozumné.