Připravuje se plán na obnovu Ukrajiny, čtyři desítky zemí se sešly začátkem července v Luganu. Nejsou podobné plány předčasné, když je ještě válka? Navíc tam byl určitý návrh, kdo kde má pomáhat, a na Česko připadla Luhanská oblast, která je pod ruskou kontrolou...
Co vy a letní dovolená?Anketa
Když už jsme u té války, je nějaká naděje, že skončí brzy, myslím tím horkou fázi bojů, že by nastalo alespoň nějaké příměří, nebo to bude trvat ještě dlouho?
Příměří nebude žádné. Ani jedna ze stran nebude chtít dopřát té druhé klid. Zejména Rusové. Pokud se jim podařilo zabrat většinu území, které zabrat chtěli, tak nemají zájem na příměří, které by umožnilo, aby Ukrajina obnovila zčásti své síly. Pokud se bude jednat, bude to bez příměří. Budou probíhat zákulisní jednání, která dojdou k nějakému závěru. Předpokládám, že se může najít mírové řešení, které bude dlouhodobě udržitelné.
Co očekáváte, když se tento konflikt bude prodlužovat?
Každá válka končí tehdy, pokud dojdou peníze na patrony. Zatím to vypadá, že Západu nedojdou, protože Spojené státy si můžou tisknout dolarů kolik chtějí. Je to země, jejíž platidlo je rezervní měnou. Pokud jde o Rusy, ti nemají o peníze také nouzi a zdá se, že mají i dostatek kapacit k tomu, aby zásobovali frontu zbraněmi a municí, na rozdíl od ukrajinské armády. Kdy po vyčerpání arzenálu v bývalých postkomunistických státech jsou jim dodávány ze Západu zbraně jen jako jednotlivé kusy, a to pochopitelně nemůže ruské armádě čelit. Ukrajinská armáda je v defenzívě.
Propaganda se sice snaží nám, tu a tam... Když se změní zábor u několika vesnic na jihu Ukrajiny, sděluje, že je to velké vítězství ukrajinských vojsk, ale v zásadě v rozhodujícím směru úderu, v Luhanské a Doněcké oblasti, postupují pomalu, avšak jistě Rusové. Vím, že řada lidí sázela na vítězství Ukrajiny – a bylo jich dost nejen mezi politiky. Rusko svojí kapacitou dokáže čelit prakticky arzenálu celého Západu. Je třeba z toho vyvodit závěry – konflikt rychle ukončit.
Psali jsme:
Válečný konflikt má také vliv na situaci na světových komoditních trzích. Ovlivňuje cenu ropy, zemního plynu, průmyslových kovů, potravin, zejména pšenice, kukuřice. Takže všeho, co má pak vliv na spotřební ceny a na ceny průmyslových výrobků a co způsobuje inflaci.
Česká republika by se ve svém předsednictví měla věnovat nikoliv eskalaci konfliktu, v čemž naše vláda po čtyři měsíce vynikala, ale naopak k jeho rychlému ukončení v zájmu naprosté většiny našeho obyvatelstva. Ceny ovlivňují životní úroveň nás všech.
Je tato válka hlavní příčinou současné drahoty, inflace, kterou pociťujeme, nebo jsou za tím i jiné důvody?
Samozřejmě, že jsou i jiné důvody. Ale když vezmeme inflaci vloni na podzim až do zimy – v době, kdy tehdejší opozice, dnešní vládní strany blábolily cosi o Babišově inflaci – tak byla tehdy 4 až 6 %. Dnes je oficiálně 16 %. Myslím, že když by se vyškrtaly některé položky nemající žádný význam pro život coby základní zboží, bylo by to přes 20 %, podobně jako v pobaltských státech. Je to citelný zásah do životní úrovně lidí. Nejen těch chudších, ale celé střední třídy.
Čím rychleji se ten konflikt ukončí, tím rychleji se ceny na světových komoditních trzích začnou vracet zpátky. U všeho. Snad s výjimkou zlata, ale i tam se zdá, že k mému překvapení klesá, ale už se asi nikdy nedostane na úroveň, kde bylo před třemi, čtyřmi lety, před covidem a před Trumpovou obchodní válkou s Čínou. Potřebujeme ale hlavně, aby byla levnější pšenice a další potravinářské výrobky. A také energetické suroviny včetně ropy, která ovlivňuje cenu pohonných hmot.
Fotogalerie: - Mimořádná kvůli čtení
Bylo by vhodné, kdyby Evropská unie kvůli vysokým cenám energií upravila své cíle v oblasti klimatu? A je toho vůbec schopna?
Bylo by to záhodno. Některé příliš idealistické cíle Evropské unie mohou nepříznivě působit na životní úroveň lidí především ve střední a východní Evropě. Nedovedu si představit rychlé odstavení aut se spalovacími motory po roce 2035, jak se o tom vedou fantaskní debaty v Bruselu. Musíme vnímat realitu jednotlivých evropských zemí a není to jednoduché, když se podívám na inflaci Evropské unie. Jsem teď ve Francii. V květnu tu byla inflace 6,5 %, to je nejméně ze všech států Evropské unie. Stejně je to ale vysoká inflace – a u nás máme přitom neoficiálně třikrát vyšší.
Už jste zmínil zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 v EU. Expremiér Babiš kvůli tomu silně kritizuje vládu. V pondělní MF Dnes v textu s titulkem „Vláda zákazem aut páchá rituální sebevraždu“ např. připomíná, že v prosinci Petr Fiala mluvil o tom, že tento návrh je pro vládu nepřijatelný, ale nyní že vláda kapitulovala a hodila Česko přes palubu....
Je svatým právem opozice kritizovat vládu. Další věcí je, že obrat Petra Fialy je pozoruhodný a neshoduje se s národními zájmy. Shoduje se možná s deseti, patnácti procenty lidí, kteří v Česku žijí. Společenská realita je někde úplně jinde,
Aspoň jedna dobrá zpráva přišla nyní z Evropského parlamentu, kdy poslanci schválili zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Jak je to pro nás důležité?
Je to důležité, ale je to jen přechodné opatření. Samozřejmě, že se o tom dá zase diskutovat za pár let. Myslím, že až pomine válka, zchladí se horké hlavy, budeme hledat nejlevnější zdroje energií. Neumím si představit, že lidé budou spokojeni s tím, když budou platiti čtyřikrát, pětkrát tolik za plyn, který sice nebude ruský, ale udělá jim pořádnou díru do peněženek.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
