Čelil jste tvrdě kritice poté, co jste v roce 2006 část Romů ve Vsetíně vystěhoval z chátrajícího domu do montovaných bytovek z buněk.  Nyní evropští lidovci navrhují něco podobného. Pokud splní Romové určité podmínky, dostanou půjčku a postaví se jim dům z unimobuněk. Co říkáte tomu, že se tento nápad objevil na evropském politickém poli?

Tak je tomu standardně se vším, co je postaveno na přirozenosti, na přirozeném chování. Mělo být přirozené chování společnosti a jejich představitelů, kteří hospodaří s majetkem všech a mají uvážlivě a účelně tento majetek rozdělovat. Já jsem se rozhodl, že nebudu neustále neúčelně opravovat byty Romů, kteří tento majetek rozbíjejí, a zároveň jim stále dávat jenom dávky a nic jiného, nechtít po nich žádné povinnosti. Předložil jsem řešení zastupitelstvu, které ho schválilo. Skutečnost, že se to samé nyní dostává po čtrnácti letech na přetřes, svědčí, že příroda vždycky prorazí, vždycky zvítězí. Stejně jako u velkých měst v pralesích, která nakonec zarostla tak, že už není poznat, kde bylo město a kde byl prales. Když představitelé Evropské unie přemýšleli, kde vlastně najdou řešení, které se ujalo a které funguje, tak bohužel zjistili, že je to Vsetín, Česká republika.

Nejenom Vsetín, vyzkoušeli to i na Slovensku, kde řada lidí z těchto buněk přešla do vlastního bydlení…