Čunek a Romové: Omluvu z EU nečekám. Ale věc má nečekaný vývoj

06.07.2020 8:34

ROZHOVOR Před čtrnácti lety sklidil tvrdou kritiku za to, že část vsetínských Romů se soudním příkazem k vystěhování přemístil do montovaných plechových bytovek. Postupem času se ukázalo, že Romové dluží na nájemném jen minimum a ti, kteří respektují pravidla, v místě dále bydlí. S nápadem o bydlení v unimobuňkách nyní přichází Evropská lidová strana, konkrétně europoslanec Petr Pollák. „Když představitelé Evropské unie přemýšleli, kde vlastně najdou řešení, které se ujalo a které funguje, tak bohužel zjistili, že je to Vsetín, Česká republika,“ komentuje to zpětně zlínský hejtman, senátor a lidovec Jiří Čunek. Podle něj je nápad účinný a stačí stanovit jasná pravidla.

Čunek a Romové: Omluvu z EU nečekám. Ale věc má nečekaný vývoj
Foto: Hans Štembera
Popisek: Senátor Jiří Čunek
reklama

Čelil jste tvrdě kritice poté, co jste v roce 2006 část Romů ve Vsetíně vystěhoval z chátrajícího domu do montovaných bytovek z buněk.  Nyní evropští lidovci navrhují něco podobného. Pokud splní Romové určité podmínky, dostanou půjčku a postaví se jim dům z unimobuněk. Co říkáte tomu, že se tento nápad objevil na evropském politickém poli?

Anketa

Vadí vám, že vláda plánuje schodek rozpočtu 500 miliard?

69%
31%
hlasovalo: 11302 lidí

Tak je tomu standardně se vším, co je postaveno na přirozenosti, na přirozeném chování. Mělo být přirozené chování společnosti a jejich představitelů, kteří hospodaří s majetkem všech a mají uvážlivě a účelně tento majetek rozdělovat. Já jsem se rozhodl, že nebudu neustále neúčelně opravovat byty Romů, kteří tento majetek rozbíjejí, a zároveň jim stále dávat jenom dávky a nic jiného, nechtít po nich žádné povinnosti. Předložil jsem řešení zastupitelstvu, které ho schválilo. Skutečnost, že se to samé nyní dostává po čtrnácti letech na přetřes, svědčí, že příroda vždycky prorazí, vždycky zvítězí. Stejně jako u velkých měst v pralesích, která nakonec zarostla tak, že už není poznat, kde bylo město a kde byl prales. Když představitelé Evropské unie přemýšleli, kde vlastně najdou řešení, které se ujalo a které funguje, tak bohužel zjistili, že je to Vsetín, Česká republika.

Nejenom Vsetín, vyzkoušeli to i na Slovensku, kde řada lidí z těchto buněk přešla do vlastního bydlení…

To bylo až potom.

Ano, až po Vsetíně. Hodnotíte tedy váš tehdejší kritizovaný postup zpětně jako přínosný? Pokud vím, tak Romové, kteří sem byli vystěhováni, měli skončit na ulici, je to tak?

To je ta falešná společnost, která si nastaví nějakou normu chování a posuzování, ale dělají to výhradně lidé, kteří za prvé věci vůbec nerozumí, nikdy tam nebyli a je to od nich daleko, a za druhé žijí úplně jiným způsobem. Spolu s novináři, kteří mezi ně patří, vytváří aktuální, lokální evropskou či světovou politiku určitého názoru. Teď jde například o přehnaný gender nebo podporu absolutního liberalismu života a tak dále. Ale to je k nepřežití.

Život je život, muž patří k ženě a mají mít děti. Stejně jako tato situace je téma s přirozeným původem, na kterém je třeba stavět. Nejen na nějakých vzletných, naprosto ničím nepodložených úmyslech a přáních. Jde o to, aby pád společnosti nebyl k normálnímu životu příliš dramatický.

A jaký je tedy výsledek ve Vsetíně čtrnáct let poté?

Byly tady různé komise, hodnotily bydlení, nakonec i z Bruselu, proto to také dělají. Zjistili, že když jsou stanovena pravidla, která obě strany dodržují, vše funguje. Pokud zástupci samosprávy nebo státní správy řeknou: Budete-li se chovat takto, můžete tady zůstat, vážení spoluobčané. Nebudete-li, půjdete pryč.

Když se tak někteří obyvatelé nechovali, byli vyhozeni a ostatní si zvykli. Udržují tam pořádek, nakonec jsou rádi, že mají kde bydlet a ještě tomu ale chybí ona koncovka – méně dávek a více práce, ale to už je věc státu, který je velmi pohodlný a nechce podobné kroky dělat. Raději chce platit a nemít problémy, ale ty problémy se jen zvětšují. Takže až tohle dořeší, bude vše v pořádku.

Dnes si mnozí lidé obecně myslí, nechť se každý občan rozhodne dobrovolně. A když se rozhodne špatně, tak mu vše zaplatíme, pomůžeme mu z veřejných peněz. Pokud ale přivedeme každého k odpovědnosti se slovy: Sám sis nadrobil, máš holt snížený životní standard, tvoje věc, pokud nechceš pracovat – ale podporu mají dostat jen ti, kdo si ji zaslouží, a takovou, která je motivuje k práci. Naráz zjistíte, že to začne fungovat.

Europoslanec Tomáš Zdechovský v souvislosti s tímto tématem řekl: „Jiří Čunek dal řadě Romů naději. S Romy, kteří tam bydlí, mám velmi dobrý vztah. Někteří jsou dokonce i členové KDU-ČSL. Jsou to lidé, kterým Jiří Čunek pomohl se zařadit do normálního života. Tento příklad ukazuje, že by měli intelektuálové méně filozofovat, ale do oblastí se vydat a dnes najít odvahu se za kritiku Jiřímu Čunkovi omluvit.“

Omluvu neočekávám. Většinou takzvaní intelektuálové, kteří věc posuzovali, jsou mnohdy lidé, kteří o sobě mají vysoké mínění. Myslí si, že patří mezi smetánku společnosti a všechno vědí. Většinou pracují v činnostech, kde je živí stát, v neziskovkách nebo nejsou placeni za výsledek své práce – například živit se jako živnostníci. Neočekávám, že by to uznali. Prostě to přešli a teď se věnují jiným věcem.

Jiří Čunek

  • KDU-ČSL
  • ANO křesťanským hodnotám
  • senátor

Neočekáváte tedy, že by se vám měli omluvit nebo dát uznání?

Ne. To už mělo dávno přijít, protože jestliže nápad funguje čtrnáct let, a žádný jiný podobný projekt nefunguje, měli by uznat alespoň tohle. Ale toho samozřejmě nejsou schopni. Mnozí z těch, kdo mě kritizovali, naštěstí ovlivňují veřejné dění už pouze jako zapšklí přispěvatelé facebooku, které nikdo nečte.

Nápad postavit unimobuňky pro nepřizpůsobivé Romy je návrhem Petra Polláka, který je sám Rom. Myslíte si, že by nápad mohl být přijímán lépe, než když ho prosazuje člověk bílé pleti, protože nebude tolik obviňován z rasismu?

Jde o to, jakou podporu pro návrh sežene. Je však možné, že tomu tak bude. Bydlení samo o sobě ale nemá význam. Musí být spojeno s povinnostmi.

Hnutí SPD navrhuje podmínky, za jakých mohou rodiny čerpat sociální dávky. Například možnost čerpání dávek navazuje na povinnost posílat své děti do školy. Je to správná cesta?

Sám jsem také vázal onu možnost bydlení na povinnost posílat děti do školy. Takže možnost dostat nějaké bydlení je uvozeno nějakými povinnostmi, a jednou z nich je, že se budou řádně starat o děti. Jinak jsem ten návrh hnutí SPD ještě nečetl, ale v každém případě už dnes je povinnost posílat děti do školy. Na druhou stranu jsou zde lékaři, kteří než by se hádali s nějakým Romem, raději napíšou omluvenky.

Pokud vím, často ani sami rodiče neposílají děti do školy, neomluvené hodiny nic nezmůžou, protože propadnout je možné pouze dvakrát.

To je trestné a podle toho se s nimi má zacházet. Když to uděláme, tak uvidíte, že je do školy posílat budou. Jde o to, abychom vyžadovali, co mají plnit.

Je tedy vázání dávek na školní docházku správné?

Ano, ale nemělo by úplně, protože povinnost sama o sobě je už vynutitelná. Faktem je, že každý z nás, když vidí ztráty, které by mohl utrpět, raději se polepší.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Idiocie, nebo něco jiného? Tomáš Vyoral zírá, čím primátor Hřib oblažil Prahu

16:04 Idiocie, nebo něco jiného? Tomáš Vyoral zírá, čím primátor Hřib oblažil Prahu

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Likvidace ekonomiky a zadlužení Česka do budoucnosti. To vše jde po…