Současná vláda řeší přísnější podmínky pro udělování příspěvků na bydlení i sociální dávky. Opatření by měla pomoci obcím a městům s problémy vyloučených lokalit a podobně. Vítáte změnu, a jak je možné, že k ní zatím nedošlo?
Stále se hledá vyvážený stav. Za prvé bránit tomu, aby se dávky zneužívaly, a zároveň zaručit, aby nebyl poškozen někdo, kdo na dávku fakticky nárok má, ale nemůže na ni dosáhnout z důvodů formálních. To sleduje vláda a musí stále sledovat, protože dávky se nemohou zneužívat, to je nepochybné. Zároveň je stále potřebné hledat, kde je ona hranice, což je věcí lidí v terénu. Myslím, že trend je správný a musí se hledat vyvážená míra. Kde je, nechám na odbornících, kteří se tím živí a vědí, co se zneužívá a co nikoliv.
Obecná snaha říkat, že nedáme nic těm, kdo nesplňují kritéria, která by měli splňovat – je kolikrát snazší, než mu dávku dát. S udělením dávek souvisí řada opatření, dotyční jedinci se mohou dopouštět podvodů, trestných činů a tak dále a náklady mohou být větší. Takže jsem zastáncem, že je třeba situaci stále sledovat, bránit zneužívání, ale zároveň nevytvořit bariéru, aby na dávky kvůli některým, co je zneužívají, nedosáhli ti, kdo na ně mají právo. Více nechám na odbornících.
Každopádně situace se zneužíváním dávek zašla v České republice daleko. Proč myslíte, že k těm opatřením dochází až teď?
To už je věcí orgánů, které se tím zabývají, ať už orgány státu, které mají signalizovat problémy průběžně a rychle. Na skutečný stav věci má ministerstvo práce a sociálních věcí reagovat. To je věcí systému, nemohu dávat na obecné informace, které se dovídám z otevřených zdrojů, a musí to vědět ti, kdo v tom systému funguje.
Psali jsme:
Rozumím, to jsou dané instituce, které to mají na starosti. Ale není ke zdržení důvod politický? Sama jsem strávila čas ve vyloučených lokalitách a ve většině to byla ČSSD, kterou tamní obyvatelé volili…
Dotaz by měla dostat ministryně práce a sociálních věcí, úřady práce a ti, kteří se tím zabývají. Vždy je tomu tak, že levice je spíše zapojena do této formy solidarity – to znamená dávat a distribuovat dávky a podporu štědřeji než střed či pravice. To vždy bylo, je a bude. Stát se na věc nemá dívat podle toho, kdo koho volí, ale má sledovat oba principy. Za prvé, aby se dávky nezneužívaly, a za druhé, aby přísnost nezpůsobila, že na ni nedosáhne ten, kdo na ni má nárok. Do toho samozřejmě vstupují politické strany, a když si myslí, že jsou to jejich voliči, chovají se k nim velkoryse.
Dalším aktuálním problémem je v České republice bydlení a jeho dostupnost. Ministryně Jana Maláčová se nechala slyšet, že by vrátila regulované nájemné, což by podle ní mělo pomoci se zdražováním nájmů. Je to správná cesta?
Každopádně se dostáváme do situace, kdy se mladý pár či rodina, která si chce pořídit vlastní bydlení, zaváže dluhy až do konce svého produktivního života. V některých rozhovorech jsem slyšela označení „novodobé otroctví“. Co s tím?
Ano, jedná se o hypotéky třeba na desítky let. Moje děti si také pořizovaly bydlení zčásti za hypotéku a mají ji na mnoho let. To ale nezachráníme regulovaným nájemným.
Rada České televize bude mít šest nových členů. Přihlásilo se na 90 lidí. Proč je zájem podle vás tak velký?
Vždy byl o členství velký zájem, což je dané i tím, kdo kandidáty navrhuje. Důležité je, aby příslušné orgány Sněmovny učinily správný užší výběr, z něhož se bude volit. Aby Radu vyvážily lidmi, kteří rozumějí programu televize, lidmi, kteří rozumějí ekonomice České televize, lidmi, kteří rozumí dlouhodobému rozvoji médií a podobně. Aby nešlo o politické škatulky, já na bráchu, brácha na mě. Aby se poslancům podařilo zajistit dobře fungující Radu. A vždy je dobré, když je v ní nějaký dobrý ekonom.
Někteří kandidáti vyvolali bouřlivou diskusi. Jedním z nich je bezesporu ekonomka Hana Lipovská. Jak důležité je, aby v Radě České televize seděli ti, kdo mají k veřejnoprávním médiím kritičtější postoj?
Spíše jde o to, aby byli pracovití, poctiví a rozuměli svému řemeslu a tomu, co přinášejí. Aby to spojili odpovědně, což je důležitější, než aby tam vnášeli politické pohledy na to, co televize vysílá, nebo jak se chová ve zpravodajství. To je chyba, nejde o politický orgán, ale orgán veřejné kontroly. Takže veřejnost má ve svých řadách někoho, kdo má pochybnost, tak ať jsou zastoupeni i v Radě, to vůbec nevadí.
Psali jsme:
Předsedou KDU-ČSL se na sjezdu stal Marian Jurečka. Ten prohlásil, že je důležité, aby lidovci vystoupili z opozičního davu. Kudy vede cesta lidovců z opozičního davu? A je Jurečka tím správným, kdo cestu ukáže?
Marian Jurečka byl z kandidátů nejvhodnější, takže podle mého názoru sjezd zvolil správně. Za druhé si myslím, že parlamentní strany v opozici vůbec sjednoceny nejsou a podle mě je ošidné voličům předvádět, že jde o nějaký šik, v jehož čele je například Petr Fiala a všichni ostatní za ním jsou apoštolové, a volat: My jsme ta opozice. Ano, jsou v opozici vůči vládě, ale to neznamená, že jde o jeden blok k volbám. Podle mne se lidem nemá vytvářet iluze, že jde o jeden blok. Není to jeden blok a z toho pohledu si myslím, že Jurečka mluví správně. KDU-ČSL má jít vlastní cestou, protože žádný sjednocený volební blok neexistuje.
Jurečkovo zvolení podle komentátorů znamená, že spojování s ODS je definitivně odmítnuto a Jurečka se chystá na spolupráci s Andrejem Babišem. Vnímáte to podobně?
Úplně si nejsem jistý. Nemám úplně stejnou jistotu u ODS. Může se to stát, že Babiš vyhraje volby a dohodne se například s Fialou. To, co jste mi teď řekla o KDU-ČSL, podle mne platí o všech stranách, které ve Sněmovně nyní jsou.
Každopádně, v tomto se rétorika od minulých voleb posouvá. Tehdy několik stran spolupráci s hnutím ANO odmítalo. Myslíte, že kvůli tomu, že hnutí ANO neztrácí podporu voličů, tak si ostatní strany svoje stanovisko rozmýšlí?
Historické politické strany se mají soustředit na voliče, a to na voliče, který dnes volí hnutí ANO, a získat ho na svoji stranu. Od dubna 2017, tedy už téměř tři roky, se potvrzuje, že útok na premiéra Babiše není tou pravou cestou. V hlavě by to mělo sepnout lídrům nebo předsedům stran, že zkrátka to, co bylo dosud, nevede ke změně. To znamená, že problém je potřeba popsat, najít politické řešení lepší než současná vláda, ale volič nám jasně říká, že nebude rozhodčím v nějakém mravním sporu, kdo je více nebo méně charakterní.
Psali jsme:
Je tomu týden, co Velká Británie není součástí Evropské unie, i když budou celý rok probíhat vyjednávání. Co to znamená pro Evropu, a co pro Británii?
Znamená to příliš mnoho, než abychom to domysleli. Teď je po rozvodu, ještě se partneři nevystěhovali z jednoho bytu, ještě se jedná, dohaduje se společný majetek, výchova dětí…
Ale potom se cesty rozdělí a Evropa ztratí největší váhu země, která nebyla v eurozóně. Ztratí zemi, která byla symbolem postoje proti federalismu Evropy. Zemi, která podporovala funkční spolupráci jen tam, kde je to vhodné. Tedy nevytváření federální vize Evropy. To zmizelo, to už nebude v Evropské unii.
Z druhé strany, odejde země, která ze všeho chtěla mít výjimky. Britové měli výjimku na kdeco. To znamená, že Unie se stane Unií, kde už nebude žádná síla na neustálé výjimky ze společných pravidel a může se stát, že zbytek Unie bude mnohem více sjednocený, než byl dosud. Uvidíme, jak to všechno bude, zatím to nevíme.
Je to ku prospěchu, nebo ku škodě?
Obecně je to ku škodě, protože celý svět, který je jako jedna vesnice propojen, je ohrožován radikalizovaným islamismem, terorismem, migrací, a měl by vidět, že západní demokracie a bohatá Evropa drží pohromadě a že hájí svůj zájem. A místo toho předvádíme, že se tady pereme mezi sebou. A to není dobře.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
