Deficitní rozpočet že je normální? Řeči typu „doba je těžká“... jen výmluvy. Ekonomka Šichtařová odkrývá největší problém rozpočtu

27.10.2019 17:35

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ V příštím roce čeká běžného daňového poplatníka v Česku nejvyšší daňové zatížení za posledních pětadvacet let. Daňová kvóta roste v době, kdy by měl stát lidem naopak ulevit, protože hospodářská situace se zhoršuje. Podle Markéty Šichtařové stát vlastně recesi ještě prohloubí tím, že ty, kdo jsou nejproduktivnější, kdo celý ten cirkus živí, tedy podnikatele a firmy, ještě víc zatíží. A když víc podusí ty, kdo živí úředníky a obecně státní zaměstnance, nemůžeme čekat, že se ekonomika zmátoří a budeme se všichni vespolek mít líp.

Deficitní rozpočet že je normální? Řeči typu „doba je těžká“...  jen výmluvy. Ekonomka Šichtařová odkrývá největší problém rozpočtu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Poslanci ve středu večer schválili základní parametry státního rozpočtu na rok 2020, který počítá se schodkem 40 miliard korun. Zatímco opozice ho tvrdě kritizovala a poslanec ODS Jan Skopeček ho dokonce označil za rozpočtový zmetek, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer v rozhovoru pro DVTV prohlásil, že nezáleží tak moc na tom, jestli je schodek nula nebo 40 miliard, ale na tom, jestli se snižuje, nebo zvyšuje zadlužení ekonomiky, přičemž i deficitní rozpočet může znamenat snižování dluhu. Souhlasíte s názorem bývalého šéfa centrální banky, že normálně hospodařící stát není ten, který nemá dluhy, ale ten, který je má nízké a rozumné?

Bohužel, dneska se to už normou stalo… To ale neznamená, že je to správná norma. Třeba Německo dokazuje, že přebytkově či vyrovnaně se dá hospodařit i dnes. Ukazuje to, že tvrzení typu „doba je těžká…“ a bla bla – to jsou jen výmluvy.

Jistě se dá souhlasit s tím, že klíčové je dlouhodobě zadlužení ekonomiky jako celku snižovat. To však není případ české ekonomiky. Taky se dá souhlasit s tím, že z jednoho schodku čtyřicet miliard není nutno dělat tragédii – pokud před ním nebo po něm byl rozpočet třeba zase přebytkový. To ovšem také není případ české ekonomiky. U nás je zkrátka nedobrý celý trend.

A hlavně: celá filozofie v pozadí je úplně špatně. Známe dva základní přístupy, jak provádět hospodářskou politiku: monetárně skrze centrální banku a fiskálně skrze vládu a její rozpočet. Rozpočet by měl být nástrojem, který optimálně v dobách lehčích si připraví rezervy a v dobách těžkých z nich pak ekonomiku podpoří. Ostatně právě to dělá třeba již zmíněné Německo. Jenže na to politici totálně rezignovali. Jenom vytloukají klín klínem, a když chybí peníze, tak prostě zvýší daně, aby to tak nějak účetně vyšlo. Výsledkem je, že rozpočet funguje úplně naopak, než by měl. Místo toho, aby fungoval jako stabilizátor ekonomiky, hospodářský cyklus naopak prohlubuje. V dobách dobrých sype peníze do ekonomiky a tím ji přehřívá, v dobách zlých najednou nemá peníze, tak zvyšuje daně, a tím recesi ještě prohlubuje. Tak právě tohle je ten největší problém rozpočtu!

Fotogalerie: - Zeman podpořil rozpočet

Pokračuje schůze Sněmovny. Poslanci se budou v úvo...
Pokračuje schůze Sněmovny. Poslanci se budou v úvo...
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a minist...
Vojtěch Pikal
Kateřina Valachová
Pokračuje schůze Sněmovny. Poslanci se budou v úvo...

Od některých ekonomů zaznělo, že navržená výše schodku není takový problém jako složená daňová kvóta. Ta dosáhne v příštím roce úrovně 35,9 procenta, když ještě v roce 2015 to bylo 32,6 procenta. Půjde tedy o nejvyšší zatížení běžného daňového poplatníka u nás za posledních 25 let. Jak ale jinak uživit armádu úředníků, která bude v příštím roce čítat 475 tisíc lidí, zatímco ještě před pěti lety jsme si vystačili se 417 tisíci?

Ano, to je vlastně jiné pojmenování téhož jevu, který jsem právě popsala: Daňová kvóta roste, tedy daňoví poplatníci jsou víc a víc zatěžováni, a to v době, kdy by jim měl stát naopak ulevit, protože hospodářská situace se zhoršuje. Neboli stát vlastně recesi ještě prohloubí tím, že ty, kdo jsou nejproduktivnější, kdo celý ten cirkus živí, tedy podnikatele a firmy, ještě víc zatíží. Samozřejmě když víc podusíte ty, kdo živí úředníky a obecně státní zaměstnance, nemůžete čekat, že se ekonomika zmátoří a budeme se všichni vespolek mít líp.

Čili chyba je opět v celkovém filozofickém přístupu: Cesta z toho ven je jen skrze snížení počtu státních zaměstnanců, které by umožnilo vyrovnat státní rozpočet. Tím se nastartuje opačná a pozitivní spirála.

Prezident Miloš Zeman se při projevu před poslanci k návrhu státního rozpočtu vyslovil pro zrušení všech daňových výjimek. V té souvislosti mě zaujal návrh Hospodářské komory zrušit daňovou výhodu odborových organizací, které nemusí zdaňovat příspěvky svých členů. A ti si zase odečítají svůj příspěvek od daňového základu. Bylo by tedy načase provést revizi daňových výjimek, nebo kdo si co vylobboval, ať má, ale další výjimky už by se zavádět neměly?

Ono už to slovo „vylobbovat si něco“ je principiálně špatně. Když si ho přeložíme, znamená to vlastně získání nějaké výhody na úkor ostatních. Je to vysloveně na úkor jiných – protože vyjdeme-li z toho, že objem rozpočtu je daný, pak zaplatí-li někdo méně, jiný musí logicky zaplatit víc.

Umím si představit daňové úlevy za účelem, které chce vysloveně stát podporovat. Takže třeba pokud stát pořád neví, jak řešit důchody, pak je logickým řešením zvýšit porodnost skrze odpuštění daní rodinám a podobně. V tom je nějaký záměr státu v pozadí a dává to smysl. Ale nedává smysl, když si někdo vyhandrkuje výjimku jen proto, že má vyjednávací sílu, nebo si najme dobrou píárovou agenturu.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Nejnižší dluh v poměru k HDP mělo na konci roku 2018 z členských zemí EU Estonsko, kde dosahoval 8,4 procenta HDP. Následovalo Lucembursko s 21 procenty, Bulharsko s 22,3 a Česko s 32,6 procenta HDP. Podle údajů Eurostatu jsou na opačném konci žebříčku Itálie se 134,8 a Řecko se 181,2 procenta. Ta první čtveřice mě zaujala regionálně, že zodpovědně se dá k zadlužování přistupovat na severu, západě, jihu i ve středu Evropy. Lze z toho, že dluh členských států EU ke konci loňského roku činil 80,4 procenta HDP, zatímco o rok dříve 87,8 procenta, usuzovat, že v Unii se z nějakých důvodů začíná hospodařit rozumněji?

Anketa

Myslíte si, že Piráti jsou přínosem pro českou politiku?

4%
96%
hlasovalo: 37927 lidí
Popravdě, trochu bych se bála takhle zevšeobecňovat, zvláště pak na základě dat za jeden rok. Ve skutečnosti jsou tu země – třeba právě typicky zmíněná Itálie – jejichž hospodaření se v čase stále zhoršuje. Což není moc dobrá zpráva právě vzhledem k ekonomickému ochlazování. Myslím, že problémy Řecka a dalších zemí se nám zase vrátí jak bumerang.

Berlínská zemská vláda v úterý schválila na příštích pět let strop nájmů pro 1,5 milionu bytů postavených před rokem 2014. Maximální cenu nájemného za metr čtvereční bez vedlejších poplatků Berlín u nových nájemních smluv stanoví na 9,8 eur, tedy 250 korun. Vzhledem k tomu, že průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze činilo ve druhém čtvrtletí 327 korun za metr čtvereční měsíčně, tedy zhruba o 30 procent více, než je berlínský strop, neměli bychom se u Němců inspirovat?

Probůh, jen to ne! Němci v některých ohledech přistupují ke své ekonomice velmi rozumně, jako třeba po stránce hospodaření se státním rozpočtem. A pak jsou tu zase jiné věci, kde se nestačím chytat za hlavu. Jako třeba to, jak si dobrovolně likvidují svůj nosný automobilový průmysl, který je do značné míry živí. Nebo jak přistupují k nájmům. V podstatě se dá říct, že všude tam, kde Němci zoufale selhávají, lze najít stejného jmenovatele: socialistické experimentování. A moc ve zlém se jim to vrátí. Zmražení nájmů povede k několika následujícím skutečnostem:

Nižší – respektive zmražené – nájmy povedou k nižším – respektive nerostoucím – cenám nemovitostí, takže developeři budou mít menší motivaci stavět.

Nižší motivace stavět povede k nedostatku bytů na trhu.

Nízké nájmy povedou k nižší motivaci majitelů bytů byty pronajímat a podstupovat riziko jejich zničení.

Nedostatek nových bytů i nedostatek pronajímaných bytů povede k ještě většímu nedostatku příležitostí k bydlení.

Ještě větší nedostatek bytů k bydlení povede k rozvinutí černého trhu.

Černý trh povede k tomu, že se byty budou pronajímat nelegálně.

Nelegální pronajímání povede k tomu, že reálné nájmy na černém trhu budou enormně vysoké, ale do státní kasy se z oficiálně zaplaceného nájemného dostane méně peněz než dneska.

Nepoměr cen a výnosů z bytů povede majitele k tomu, že nebudou mít dost peněz na opravy stávajících bytů, takže bytový fond bude chátrat.

Chátrání povede k tomu, že se zhorší dostupnost i kvalita bytů…

Mám pokračovat? Mohla bych, ale bylo by to pořád na jedno brdo. Ti socialisté na radnici tyhle reálné konsekvence vůbec nedokážou domyslet, vůbec nerozumí ekonomice. Možná někteří z nich mají nastudovanou „moderní ekonomii“, o které mluvím dosti opovržlivě, ale skutečné fungování skutečné ekonomiky vůbec nechápou. Takže zmražení nájmů stav jenom zhorší!

Hledá se tu problém někde, kde není, a není rozpoznán problém tam, kde skutečně je. Zmrazení nájmů je pokus potlačit důsledek, není to odstranění příčiny. A příčiny jsou dvě.

První a menší příčina je příliv imigrantů, který není pokryt odpovídající výstavbou bytů. To je ale příčina ta méně podstatná, která je irelevantní třeba pro Českou republiku. Druhá a hlavní příčina tkví v katastrofální politice centrální banky. Snížení úrokových sazeb v eurozóně do záporných hodnot logicky a zákonitě musí vést ke zdražení cen nemovitostí a růstu nájmů – to by každý skutečný ekonom měl automaticky vědět. Dokud Evropská centrální banka potlačí úroky pořád níž, situace s bydlením nemá šanci na řešení. Analogicky to platí i pro ČNB.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný se rozhořčil nad tím, že inspektorát práce udělil firmě z Rožnova pod Radhoštěm pokutu deset tisíc korun za inzerát, který zněl: „Volná pozice: Všeobecná a finanční účetní“, protože měl diskriminovat muže. Není to poněkud pokrytecké „honit si triko“ na jednom úřadu, když ten jenom v praxi aplikoval jedno z nesmyslných nařízení, která do nás cpou horem dolem z Bruselu právě lidovci spolu se socialisty? Copak se proti nim někdy ctihodný šéf lidovců ozval a třeba podpořil ve Sněmovně Václava Klause s příměrem o židovském výboru a tvrzením, že 57 procent návrhů zákonů jsou nařízení Evropské unie, pro která poslanci jako ovce zdvihají ruku a v nějaké podobě je posílají dál?

Víte, já mám podezření, že třeba zmínění lidovci si v podstatě vůbec neuvědomují, když zvedají v Parlamentu ruku, jaké jejich hlasování bude mít důsledky. Nedocházejí jim konsekvence. A platí to i o dalších politických stranách. Je to podobné jako s těmi nájmy – na počátku to myslí dobře, ale prostě nedokážou dohlédnout do důsledků. Je to strašně nebezpečné. Podobně nebezpečná je třeba Istanbulská úmluva, ale valné části těch, kdo o ní mají hlasovat, to vůbec nedochází. Právě to umožňuje nenápadný návrat socialismu. Akorát že tentokrát k nám přichází ze západu.


S androidkou v posteli
autoři: Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora
Kniha nekorektně pojmenovává stav dnešní společnosti: Od toho, jak nás politici zadlužují, přes cenzuru na sociálních sítích, zneužití médií, manipulovatelnost davu nebo vlnu aktivismu – a docházejí k optimistickému rozuzlení! Nečekejte však žádný suchý, odborný text pro vědátory - kniha je psána s takovým nadhledem, že ji zhltnete jedním dechem a ještě se u toho zasmějete.
 
– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Posametový bordel v rozvědce. To se děly věci! Disidenti tam šli přímo, vzpomíná zpravodajec na neuvěřitelné příběhy

20:55 Posametový bordel v rozvědce. To se děly věci! Disidenti tam šli přímo, vzpomíná zpravodajec na neuvěřitelné příběhy

ROZHOVOR Ladislav Kubizňák pracoval jako československý rozvědčík ve Spojených státech v posledních …