Docent Kroh: Pravidlům EU je konec. Můžeme dopadnout líp než Západ. Stop penězům do Bruselu, můj návrh. A Rusko a Čína...

30.03.2020 12:34

ROZHOVOR Euro? „Prokristapána, NE!“ Vraťte se k vlastní měně! Vysokoškolský pedagog, docent Michael Kroh doporučuje některým státům přiznat si, že vstup do eurozóny byl špatně naplánovaným dobrodružstvím. Docent hovoří o cestě maximální podpory národního kapitálu. „Z možných sporů s Evropskou komisí bych si velkou hlavu nedělal, než by její žaloby soud EU vyřídil, EU se buď radikálně zreformuje, nebo rozpadne,“ komentuje. Dnešní politické elity podle něj převzaly pomyslnou štafetu od komunistů ve svalování vlastních chyb na „imperialisty“ a potlačování disentních názorů. Zároveň varuje: „Někteří ekonomové si dovolují hodnotit situaci na základě vlastního či pojišťovacího ocenění hodnoty lidského života.“

Docent Kroh: Pravidlům EU je konec. Můžeme dopadnout líp než Západ. Stop penězům do Bruselu, můj návrh. A Rusko a Čína...
Foto: archiv M.Kroh
Popisek: Doc. Ing. Michael Kroh, CSc.
reklama

Předpokládá se, že výjimečná opatření kvůli šíření pandemie nového koronaviru potrvají další týdny. Co to Česku přinese? Je to správné?

Anketa

Obstála Evropská unie jako instituce v současné ,,koronakrizi"?

1%
99%
hlasovalo: 30328 lidí

Počet nakažených stále stoupá. Dokud se tak bude dít, není vhodné opatření odvolávat. Nouzový stav se určitě bude muset prodloužit minimálně o měsíc. Snad by se postupně mohly obnovovat některé služby pro obyvatelstvo, například holičství a kadeřnictví, případně autoservisy a podobné drobné provozovny. Mohly by se pro veřejnost otevřít i některé další obchody, například ty, které prodávají zahradnické potřeby, nářadí atd. Začíná jaro a lidé budou chtít začít pracovat na zahrádkách. Že by se tam nakazili, je málo pravděpodobné. Ale rozhodně musejí být uzavřeny hranice, protože v některých evropských zemích je situace kritická. Stejně tak nebude hned tak možné zrušit nařízení o nošení roušek a respirátorů.

Anketa

Podporujete přijetí eura? (Hlasování od 12.2.2019)

8%
92%
hlasovalo: 13243 lidí

Jak hodnotit dosavadní reakci obyvatel Česka? Obstáli? Co vypíchnout, ať už pozitivně, či negativně?

Drtivá většina našich občanů se chová ukázněně, a také díky tomu se nákaza tak rychle nešíří jako jinde. Obdivuhodné je domácké šití roušek, vynalézavost našich vědců a studentů, kteří zvládli výrobu respirátorů na 3D tiskárnách, podnikatelů-inovátorů, kteří doslova na koleně a bez kapitálu rozjíždějí výrobu ochranných pomůcek z nanomateriálů. Zvedla se obrovská vlna solidarity a tvůrčí kreativity. To je nesporně pozitivní stránka této katastrofy. Naopak odsuzuji politikaření části opozice, senátorů a komentátorů, chamtivost některých advokátů a podnikatelů, kteří by chtěli, aby dostali stejné peníze, jako by se nic nestalo. To nejde. Všichni nějak tratíme a lze pochválit vládu, že nenechá nikoho bez prostředků. Ale hotelové a další služby závislé na přeshraničním turistickém ruchu se buď dokážou rychle přizpůsobit budoucí zvýšené domácí poptávce, nebo budou muset dočasně zavřít.



Stále se objevují hlasy, že na chřipku a jiné nemoci umírá řádově víc lidí než na koronavirus. Dokonce zaznělo, že až se za pár měsíců budou vršit ekonomické škody, tak mnohým nebude zase tak záležet na životě anonymní babičky a budou protestovat proti omezením. Co na to říci?

Anketa

Vadí vám vládní nařízení, ať lidé během karantény nejezdí na chaty a chalupy?

9%
91%
hlasovalo: 25815 lidí

To je přesně výsledek propagovaného kultu sobeckého a narcistního individualismu a záměny liberalismu s libertariánstvím a anarchismem. Dokonce někteří ekonomové si dovolují hodnotit situaci na základě vlastního či pojišťovacího ocenění hodnoty lidského života. Není ale jen trh a finanční rovnováha, ale i morálka a lidská solidarita. Společnost není shlukem individuí, ale něčím vyšším, je celkem, komunitou, společenstvím. V „normální“ době to lidé tak nemusejí cítit, ale v nouzi se nenahraditelnost kolektivní identity projeví.

Nicméně očekávám, že se část podnikatelů a živnostníků dá strhnout nabídkami ziskuchtivých advokátů a půjdou do sporu se státem bez ohledu na veřejné mínění. Najde se určitě také dost chytráků, kteří budou tvrdit, že epidemie mohla proběhnout jinak, s většími oběťmi na životech, ale menšími hospodářskými škodami. Už teď se řada takových názorů objevuje nejen na sociálních sítích, ale i v seriózních médiích. Naštěstí jsou ve velké menšině.



Pane docente, s jakým dojmem sledujete aktuální ekonomická opatření? Vyplácení ošetřovného, poskytování půjček, prominutí záloh na placení daně z přijmu, kompenzace mzdových výdajů. Je to dostatečné? Co v opatřeních zatím postrádáte?

Anketa

Měl by se seškrtat rozpočet ministerstva obrany?

92%
8%
hlasovalo: 14755 lidí

Vláda to dávkuje postupně, jinak se to v současné hektické situaci ani udělat nedá. Musí se to pečlivě propočítat a připravit. Považuji to za přiměřené situaci. Proto se zatím zdržuji komentáře, je to předčasné hodnotit. 

Někteří říkají, že si nemáme dělat hlavu s dluhy, že jsme ve válečném stavu. Ozývá se, že máme zapomenout slovo deficit. Můžeme?

Musíme zapomenout na víc věcí, nejen deficit. S nějakými maastrichtskými kritérii  (čtyři kritéria, jejichž splnění je podmínkou pro vstup členského státu EU do 3. fáze Evropské hospodářské a měnové unie a pro přijetí společné měny euro, pozn. red.) je teď konec. Nakonec na tom budeme možná lépe než naši západní sousedé. Škoda jen, že se dosud nedotáhlo do konce umožnění monetizace dluhu Českou národní bankou. Hodně by to pomohlo. Nemáme totiž dost vnitřních zdrojů a museli bychom se zadlužovat v zahraničí se všemi riziky z toho vyplývajícími. Ale i tam peněz rychle ubývá. Nezadlužíme-li se v zahraničí, nezatížíme tím budoucí generace, protože ty budou mít proti dluhu majetek – kvalitní cenné papíry.

Ekonom Štěpán Křeček přirovnal dopady koronavirové nákazy k tomu, co může s ekonomikou udělat válka. Stojí to skutečně takto?

Už se k tomu vyjádřil docent Valenčík. Souhlasím s ním, že je to chybné přirovnání. Válka totiž mění celkové zaměření ekonomiky, její strukturu. To se nyní neděje, i když nedostatek toho či onoho, potažmo dlouhé fronty kamionů na hranicích signalizují, že i v této oblasti nás čekají zásadní změny. Naopak současná globální pandemie by měla vést světové státníky k opětné orientaci na mírové soužití států s rozdílným společenským systémem. Výdaje na zbrojení by se mohly alespoň částečně přesunout na ozdravení ekonomik. K válečnému stavu bychom mohli snad přirovnat podstatné zvýšení úlohy státu v řízení hospodářství.

Může v této situaci pomoci například přijetí eura?

Prokristapána, NE! Stokrát NE! Existence národní měny nám umožňuje nečekat, co vymyslí paní Lagardeová a její tým, ale přijímat i nestandardní opatření, jako je už zmíněná monetizace dluhu. Právě tento manévrovací prostor dnes chybí Italům či Řekům; a jsem opravdu zvědav, jak si s tím poradí. Eurozóna bude současnou krizí fatálně postižena a nelze vyloučit ani její rozpad.

Česko dostane z rozpočtu Evropské unie více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Máme za to být vděční? Dokazuje to, že EU v řešení krize obstála?

Vděčni musíme být za každou pomoc, z EU či z Číny. V obou případech se ovšem o klasickou pomoc nejedná. Co se týče Číny, ekonomická diplomacie prezidenta nás posunula dopředu ve frontě objednavatelů, ale jinak šlo o běžný obchod. Peníze, které nám teď EU pošle, jsou fakticky z velké části naše vlastní peníze, které jsme v mnohem větším množství zaslali do Bruselu jako členský příspěvek. Navíc, pokud vím, tak se členové Rady EU neshodli, jak by měla pomoc vypadat, a dali Evropské komisi dva týdny, aby vypracovala nějaký plán. Zatím totiž žádný nemá. Osobně si myslím, že v tuto chvíli by členským státům nejvíce pomohlo, kdyby nemusely platit roční příspěvek ve výši 1 % HDP a toto jedno procento mohly investovat do ozdravení ekonomiky. Samy totiž nejlépe vědí, kde jsou peníze potřeba. Dále je nutno okamžitě suspendovat ty části evropských smluv, které překáží v přijímání mimořádných opatření. To by už skutečná pomoc byla.

Když už jsme u té pomoci, pomoc ruských, čínských, kubánských, venezuelských zdravotníků Itálii, to je opravdová pomoc v boji s nákazou. Balíky peněz lidské životy nezachrání, a o ty dnes jde především.



Koronavirus stáhne evropské hospodářství do recese, ve druhém pololetí by se však ekonomika měla vrátit k růstu. Uvedl to viceprezident Evropské centrální banky. Sdílíte optimismus ohledně druhé poloviny roku? Co všechny ty provozovny a živnostníci, kteří nepřežijí ani první pololetí? Jak se oni postaví na nohy, až koronavirové nebezpečí opadne?

Ekonomiky postižených států spadly tak hluboko, že jakmile se zmírní opatření, případně najde účinný lék či vakcína, začnou okamžitě růst, a myslím, že dost prudce. Zda to bude už v létě, na podzim či později, nelze v tuto chvíli stoprocentně předpovědět. Panikařící majitelé restaurací, kaváren, penzionů, divadel apod. se svých zákazníků určitě ještě letos dočkají, jen budou mít jiné složení než ještě před měsícem. Převládat budou domácí návštěvníci. Musí vydržet a přečkat nejhorší období za pomoci překlenovacího úvěru se státní zárukou a s ročním odkladem splácení, případně s uplatněním kurzarbeitu. Všem těm, kteří uspokojují normální lidské potřeby, by se postupně mělo dařit opět nastartovat podnikání. Horší to budou mít ti, co se přiživují na marketingově nafouklých neproduktivních aktivitách, o něž bude už kvůli přirozené obavě z recidivy epidemie logicky menší zájem.

Specifickým případem jsou pak cestovní kanceláře a na ně návazní dopravci. Letošní rok mohou odepsat a ani v roce příštím to nebude nic slavného. Cestovní ruch bude posledním odvětvím, které se začne ozdravovat. Počítat s tím, že se objem služeb vrátí na úroveň před únorem 2020, by bylo pošetilé.  Majitelům a zaměstnancům zejména malých agentur bych proto doporučil, aby využili čas, po který budou sanováni státem, a poohlédli se po jiném profesním uplatnění.

A co Itálie a Španělsko, které jsou ve vážných ekonomických problémech už teď? Co je čeká?

Vzhledem k extrémní závislosti na aktivním turistickém ruchu to budou mít složité. A to jste nejmenovala Řecko, které i přes menší počet nakažených na tom může být ještě daleko hůř. Všechny tyto státy navíc svírá kazajka zvaná eurozóna, jejíž pravidla je poškozovala dávno před koronavirem. Rovněž očekávám, že se ostatní státy tváří v tvář mnohakilometrovým frontám kamionů na dnes uzavřených hranicích budou snažit podpořit vlastní výrobu ovoce a zeleniny, a ulehčit tak i v zájmu životního prostředí dálnicím i hraničním přechodům. Ty totiž hned tak nezmizí a možná, že budou v nějaké podobě fungovat natrvalo. Pokud se v severnějších částech Evropy vybudují inteligentní velkokapacitní pěstírny na hydroponickém základě, tak jako je tomu například v Nizozemí či Belgii, ale i v Polsku, dovoz ovoce z Itálie, ale zejména Španělska či Řecka se smrskne na pomeranče, olivy a podobné subtropické plodiny. Budou pro nás také fungovat jako rezerva pro případ neúrody či nadměrného poptávkového šoku, případně jako zpestření nabídky vín, kompotů, šunky či podobných výrobků pro labužníky. Cestovní ruch se v nějaké podobě zase obnoví, ale bude to trvat možná víc jak celý rok. Zmíněným státům bych proto doporučil přiznat, že vstup do eurozóny byl špatně naplánovaným dobrodružstvím, a vrátit se k vlastní měně s tím, že eura mohou volně obíhat zejména v přímořských oblastech, tak jako je tomu dnes například v Chorvatsku.

Itálii pomohlo Rusko, přiletěli doktoři, co si o tom myslet? Máme v rámci EU přehodnotit vztah k Rusku? Je podle vás možné, že se otevře i diskuse o přehodnocení sankcí vůči Rusku?

Vztah k Rusku se na úrovni EU nepřehodnotí, což v těchto dnech náležitě dokázala eurokomisařka Jourová svoji finanční podporou boje proti dezinformacím, tj. rusofobním médiím a neziskovým organizacím. Co se týče sankcí, Evropská komise i některé členské státy budou naléhat na „slabé články“, mezi něž se možná zařadí i Itálie, aby s ukončením sankcí ještě počkaly. Většina členských zemí je totiž současně členem NATO, které Rusko považuje za geopolitického protivníka. Jednoznačně však očekávám zvýšení sympatií k Rusku i Číně ze strany italských voličů, což se může projevit v příštích volbách.

Ještě k ekonomice, z globálního hlediska: Lze mluvit o konci globalizované společnosti? Budou teď státy chtít být soběstačnější?

V době digitální je světová společnost globalizovaná, to je objektivní fakt. Záleží ale, jak bude globalizovaná. Dělba práce diktovaná neregulovaným trhem vede k nefunkční alokaci zdrojů z celospolečenského hlediska, z hlediska veřejného zájmu. Pak v okamžiku potřeby chybějí na světě základní zdravotní ochranné pomůcky, protože se jejich výroba soustředila do jednoho regionu, v němž shodou okolností vypukla epidemie. Budeme muset přehodnotit současný outsourcing v honbě za úsporami z rozsahu. Bude to znamenat zvýšení úlohy státu v ekonomice, a tudíž naopak snížení úlohy integračních uskupení. Je třeba také nastavit spravedlivé celní vztahy s rozvojovými zeměmi. Detaily budeme ale muset ještě promýšlet, je to příliš čerstvé téma. 

Otevře se podle vás v nadcházejících měsících otázka většího zdaňování nadnárodních korporací?

Zdaňování nadnárodních korporací je problém, protože vždy se najde někdo, kdo pro ně vytvoří daňový ráj. V první řadě se budeme muset zabývat ztížením kapitálových toků směrem ven z ekonomiky. Zde by byla možná úprava daně z dividend. Zahraničního kapitálu už tolik nepotřebujeme, proto nás odstěhování jednotek firem nejenže nezničí, ale naopak otevře prostor pro český kapitál. Naopak jako problematickou vidím v tuto chvíli bankovní daň. Dočasné moratorium na splácení dluhů, které zamýšlí vláda spolu s centrální bankou, vidím jako účinnější opatření pro řešení krize.

Šel bych proto především cestou maximální podpory národního kapitálu, a to i za rámec současných pravidel EU. Z možných sporů s Evropskou komisí bych si velkou hlavu nedělal, než by její žaloby soud EU vyřídil, EU se buď radikálně zreformuje nebo rozpadne.

Daňová problematika je složitá záležitost, nedá se to vyřešit jedním rozhovorem. Určitě Parlamentní listy otevřou prostor pro odbornou diskusi na toto téma.

Je někdo, kdo na koronaviru vydělá? Bude to Čína? Varovné hlasy se začínají ozývat i v USA. Bývalý poradce prezidenta Trumpa Curtis Ellis varuje, že Čína hodlá prohloubit svou dominanci na trhu v klíčových odvětvích a posílit závislost zemí na své výrobě. Právě díky koronaviru, protože když se továrny na Západě zavírají, ty čínské se probouzejí ze spánku. Je skutečně možné, že Čína využije situace a upevní si velmocenské postavení?

Na koronaviru většina prodělá, to je už jasné. Samozřejmě někteří i vydělají, protože vyrábějí to, co je dnes absolutně nutné, nebo poskytují služby, které byly třeba dříve doplňkové, ale v současné situaci nahrazují zavřené „kamenné“ provozovny. Tak je tomu všude na světě.

Co se týče světového systému, ten je anarchický, se slábnoucí hegemonií USA a sílící Čínou. To se po odeznění pandemie nezmění. Prodělají všichni, včetně Číny. Doplatí na to nejvíce ty státy, které jsou silně zapojeny do mezinárodního obchodu. To není jen Čína, ale i Česká republika. Navíc mnohé výroby, které byly v minulosti přesunuty do Asie v honbě za úsporami z rozsahu a levnou pracovní silou, bude nutno ze strategických důvodů obnovit v původních destinacích. Tím bude poškozena Čína i další asijské země. Ty zavřené evropské továrny, které jsou zmíněny v otázce, montují z dílů z Číny, vše je propojené, řekl bych, až moc. Krize bude celosvětová.

Přál bych si, aby světové velmoci namísto soupeření zvolily cestu kooperace a snížení zbrojení. To by uvolnilo obrovské prostředky, které by se daly investovat do potřebných civilních výrob a služeb, do zavádění programů Průmysl 4.0 či Společnost 4.0. Výroky pánů Ellise, Stoltenberga, Jourové, Kalouska, Bartoška a dalších však ukazují, jak silně je zakořeněno staré studenoválečnické myšlení a namyšlené přesvědčení o vlastní superioritě. Všichni tito jmenovaní uvízli svými postoji hluboko v minulém století, kdy se ještě věřilo, že nastal konec politických dějin v duchu Hegelovy filozofie. Teorie od tohoto omylu dávno ustoupila, ale praxe se ho tvrdošíjně drží. Je to bohužel symptomem hlubokého úpadku Západu na pozadí blýskavé konzumní společnosti. Máme před očima rozpad a zánik Římské říše jako dějinné memento, ale za dvě tisíciletí se neumíme poučit. Dnešní politické elity převzaly pomyslnou štafetu od komunistů ve svalování vlastních chyb na „imperialisty“ a potlačování disentních názorů.

Na závěr, pane docente, čeho bychom si měli všímat a jak reagují vaši studenti?

Všímat si musíme, jak reagují nejen studenti jedné univerzity, ale hlavně jak reagují politici a jak občané. Jak a kteří politici či další veřejní činitelé se od mínění veřejnosti výrazněji odlišují. Krize totiž odhaluje charaktery lidí, hlavně těch, na něž je nejvíce vidět.

Co se týče studentů, naše univerzita je specifická v tom, že má poměrně značný podíl studujících při zaměstnání, v tzv. kombinované formě. Ti sice přišli o pár přednášek, ale jsou zvyklí připravovat se samostatně doma. Jejich situace se proto nijak zásadně nezměnila. Mají k dispozici přednáškové prezentace i další studijní materiály. Připravuje se speciální portál. Jak současnou situaci prožívají, zatím nevím. Bude to asi různé. Škola však zajistí všem možnost řádně ukončit semestr, případně celé studium. Je to velká výzva nejen pro studenty, ale i pro učitele. Ale poradíme si, zvládneme to.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Daniela Černá
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Uřvaná děcka, kolečka v havlistické mašině. Zlostně dupou, zvykli si, že jim patří vše. Radní Jakl je usvědčuje ze lží

18:16 Uřvaná děcka, kolečka v havlistické mašině. Zlostně dupou, zvykli si, že jim patří vše. Radní Jakl je usvědčuje ze lží

ROZHOVOR „Zlostně dupající děcka na naší politické a mediální scéně dávají najevo svou nesoudnost a …