Po řadě let, kdy se v roce 2012 podařilo prosadit vyrovnání státu s církvemi, teď kvůli vydírání komunistů, že přestanou podporovat vládu Andreje Babiše, prošlo zdanění církevních náhrad. Jak to vnímáte?
Myslím, že je ke škodě věci, že došlo k prosazení tohoto zákona, protože se ukazuje, že není vůle podpořit to, že církve dostaly toto majetkové vyrovnání jako náhradu za škody, které způsobil komunistický režim. Tímto zákonem dala většina poslanců najevo, že nestojí o nějaké vyrovnávání s církvemi, že nepovažuje škody, které utrpěly církve, a to není jen katolická, za tak závažné, aby jim přiznaly i výši náhrad bez dalšího zdanění. To je podle mne silný signál, který svědčí o tom, že komunisté, ačkoli mají velmi malou parlamentní podporu, hrají velice důležitou roli na politické scéně. Myslím, že to je výsledek toho, že bez komunistů nelze fungovat v současné konstelaci, jak si to představuje především nejsilnější vládní strana ANO. A řekl bych, že i ostatní strany nehlasovaly pro tento zákon jen s ohledem na své voliče, že si to přejí, což je nepochybně fakt, ale že například sociální demokraté očekávají, že ve vládě zůstanou, a SPD počítá s tím, že pokud by došlo k nějakým turbulencím, mohly by nějakou z těch stran, která přímo vládne s ANO, nahradit.
Jste spokojeni s našimi vztahy s Čínou?Anketa
Co si myslíte o tom, že třicet let po pádu totalitní komunistické moci přistoupily některé dnešní parlamentní strany na tlak komunistů, i když musí vědět, že je to jen umocňování nespravedlnosti, která se stala v minulosti?
To je znak toho, jak se vyvinuly politické poměry u nás. A současně je to znak toho, že politické strany nebyly ochotny se domluvit s nejsilnější parlamentní stranou ANO, a tudíž umožnily, že komunisté jsou ti, kdo naši politickou scénu ovlivňují. Je to samozřejmě i chyba demokratických stran, ony pomohly tomu, že komunisté jsou v takové pozici. Už jsem o tom mluvil v souvislosti s výročím Února 1948, že komunisté dostávají ten prostor v okamžiku, kdy demokraté selhávají. Myslím, že se měly nějakým způsobem domluvit, aby byly podporovateli vlády ony a nikoli komunisté.
Není zdanění církevních restitucí vlastně určitým vítězství komunistické ideologie, která tady čtyřicet let posilovala ve společnosti nenávist vůči církvím a jejím představitelům, a i teď s pomocí sociálních demokratů prosazovala názor, že si církve náhradu za ukradený majetek nezaslouží nebo že dohodnutá náhrada za nevydaný majetek je příliš vysoká? Není to jakési vyvrcholení dlouhodobého snažení komunistů?
Myslím, že máte pravdu. Ta propaganda tady byla silná v době komunismu, ale komunisté navazovali na poměrně dlouhodobé antikatolické tendence, které zde byly už za první republiky a ještě dříve v době 19. století. Tou hlavní tradicí, ke které se česká společnost dlouhodobě upírala, byl Jan Hus a tradice husitství. Zatímco katolické tradice byly poměrně ostrakizovány a upozaďovány, takže tu panuje velmi negativní nálada vůči katolické církvi, a ten hlavní nesouhlas ventiluje veřejnost vůči katolické církvi, což navazuje na dlouhodobé protikatolické nálady, které ve společnosti jsou. Ale občané se vůbec nezamýšlejí nad tím, že do toho majetkového vyrovnání spadají i nekatolické, tedy evangelické církve, i židovská obec. Takže názor předsedy SPD Okamury, kterým zdůvodnil, proč podporují zdanění církevních náhrad, že se tím zlepší obraz církve, není samozřejmě pravdivý, protože negativní obraz je ve veřejnosti už mnoho desetiletí, řekl bych více než dvě století, od 19. století.
Fotogalerie: - Okamura, Le Pen, Wilders a spol.
Argumenty komunistů a dalších zastánců zdanění náhrad, které mají jediný cíl – snížit finanční částku, která byla církvím přiznána, jsou ta, že částka byla nějakým způsobem nadhodnocena, byť nemají v ruce na podporu svého tvrzení žádné analýzy, nebo že to byl dar, který se zdaňuje. Souhlasíte s tím?
Samozřejmě se nejednalo o žádný dar, ale jednalo se o náhrady za škody, které tady komunisté napáchali vůči církvím. Oni se sice v roce 1949 zavázali, že když církvím sebrali veškerý majetek, že se budou o jejich potřeby starat, ovšem to zahrnovalo mimo jiné i to, že se budou opravovat církevní památky, což samozřejmě komunisté vůbec nedělali nebo ve velmi omezené míře a řada významných církevních památek zchátrala. O tom se nakonec i v současné době diskutovalo u příležitosti výročí tzv. bartolomějské noci českých klášterů, ty byly v roce 1950 přepadeny, obsazeny, řeholníci byli internováni. Dopadlo to tak, že pak kláštery využívala armáda nebo zemědělská družstva. Mnohé tyto památky, které byly součástí našeho kulturního i historického dědictví, byly nenávratně zničeny. Obnova a údržba památek - to je jen jeden příklad, jak byly náhrady využity. Ale finanční odškodnění je i náhradou za to, že církve řadu majetků nedostaly.
Poslanci, kteří kritizují výši náhrad, by měli svá tvrzení podložit nějakými důkladnějšími analytickými zprávami, nikoli jen tím, že se o tom bude hovořit na parlamentní půdě bez nějakých analýz. Několik komisí se snažilo výši náhrad stanovit, takže je teď alibismus ze strany odpůrců církevních náhrad tvrdit, že všechno bylo předraženo. Ať to doloží jednoznačně nějakou analýzou. Druhá věc je, že k prosazení této dohody došlo bez širšího společenského konsensu, a to se vrací jako bumerang. Širší veřejnost s tím nesouhlasila, nesouhlasily s tím i některé politické strany, přesto byl tento návrh prosazen. I když je spravedlivý, byl prosazen bez širšího společenského konsensu, a to je ten problém, který ho provází a který se projeví při jakékoli příležitosti. To jistě nebudou jen finanční náhrady. Navíc je tady už od dob Klausových vlád velice malá právní kultura, což je i důsledek toho, jak byla prováděna privatizace.
Považuji to za problém, který se projeví i v současné době, protože všechny politické strany, které hlasovaly pro zdanění církevních náhrad, spoléhají na to, že tento zákon pak zruší Ústavní soud. To je ukázka toho, jak mizerná je tady právní kultura a je tu velká nedůvěra k právu. Ti politici, kteří souhlasí s tímto názorem, si myjí ruce jako Pilát pontský, v duchu „my jsme se před veřejností snažili, ale ten Ústavní soud nám to takhle zkazil, protože to zase církvi vrátil“. Ale to je v podstatě špatné vytváření právních základů právního státu. Myslím, že politici měli poslouchat různé argumenty a neměli se řídit jen politickým rozhodnutím. Ale ukázalo se, že minimálně někteří poslanci i z těch stran, které se přihlásili ke zdanění náhrad, vyjádřili svůj názor tím, že se zdrželi hlasování. Byli to někteří poslanci v ANO, dokonce i v SPD. Naopak někteří poslanci stran, které byly proti, také vyjádřili svůj názor, že nehlasovali zcela jednotně podle asi rozhodnutí poslaneckého klubu, příkladem může být poslanec ODS Jan Skopeček.
Jste přesvědčen o tom, že Ústavní soud musí zákon o zdanění církevních náhrad zrušit, třeba proto, že se tím poruší dohody, které uzavřel stát s církvemi, nebo proto, že je to vzhledem k ostatním restitucím diskriminace, protože jiné náhrady zdaněny nebyly?
Kdybych předjímal, jak rozhodne Ústavní soud, popíral bych jeho nezávislost, a to nechci.
Fotogalerie: - Zdanění církevních restitucí
Mne zajímá váš názor, jaké vidíte šance.
Můj názor je, že by se Ústavní soud měl vyjádřit proti tomuto zákonu. A to kvůli měnění pravidel, ke kterým se vláda tou dohodou s církvemi zavázala. Nebylo to jen přijetí tohoto zákona v roce 2012, ale i podepsání dohody, která zaručovala neměnnost pravidel. To by byl podle mne hlavní důvod, proč by měl Ústavní soud tento zákon odmítnout. Ale vzhledem k tomu, že Ústavní soud je nezávislá instituce, nemůžeme s jistotou říci, jaký ten rozsudek bude. Může se nakonec klidně stát, že by Ústavní soud dospěl k názoru, že tento zákon je v pořádku. Nelze předjímat a očekávat, že politici se nějak rozhodnout a budou spoléhat na to, že jim pomůže Ústavní soud, že je tady Ústavní soud, který jejich rozhodnutí zvrátí. To nemá logiku. Tak by se politika dělat neměla. Má se rozhodovat tak, aby poslanci hlasovali s vědomím, že dělají tu nejlepší věc pro občany a ne počítat s tím, že Ústavní soud jejich rozhodnutí zvrátí. Tady se oslabuje důvěra v právní instituce už dlouho, to není jen záležitost současná.
Zmiňoval jste se o tom, že je třeba, aby nedocházelo k takovým excesům, přijímat některá závažná rozhodnutí silnější většinou, než tomu bylo v případě církevních náhrad. Ale jak udělat konsensus o odškodnění církví s lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že církev si nezaslouží žádné náhrady, naopak by sama měla dát náhrady americkým indiánům, kterým ukradla zlato na výzdobu Vatikánu, jak prohlásil v pořadu České televize komunistický poslanec Zdeněk Ondráček?
To jsou účelové argumenty, které používají komunisté, aby odvrátili pozornost od toho, jakou tady prováděli politiku, proto najednou začnou vytahovat argumenty, které jste zmínila, nebo argumenty typu Bílé hory apod. To je strašně nefér argumentace. Myslím, že je potřeba argumentovat přiměřenými historickými okolnostmi, a to je 20. století. Už v roce 2000 se Vatikán omluvil za všechny špatné věci, které se děly jménem církve, jménem katolicismu, byly tam zmíněny i otázky, že se církev podílela i na plenění indiánské kultury. Tady bych chtěl říci, že revize dějin je vždycky velice ošemetná a argumentovat tím, co udělali naši předci před mnoha a mnoha staletími, je problematické. V případě komunistů se ale jedná o stranu, která i svým názvem navazuje na stranu, která tady od roku 1948 měla hlavní politickou moc. V jejím jménu se děly všechny věci, které byly namířeny i vůči občanům, kteří se nechtěli přizpůsobit poměrům. Komunisté na rozdíl od stran, které vládly kolem nás, se ani nepřejmenovali, takže jsou vnímáni jako pokračovatelé strany, která tady páchala nepravosti. Revize z historie je ošidná i v jiných státech, mám skoro pocit, že se Spojené státy americké zbláznily, když se tam po více než sto padesáti letech vede boj proti představitelům jižanské strany z doby americké občanské války, kdy se bourají pomníky představitelům jižní politiky a jižní armády, což je podle mne v zájmu nějaké politické korektnosti úplně nesmyslné počínání. Na tom bych chtěl ukázat, že revize dějin, která by sahala velmi daleko, je velmi ošidným podnikem.
Podle mne problém je i v tom, že se útočí na křesťanské církve v době, kdy je naopak potřeba hájit naopak náš kulturní charakter, kulturní charakter Evropy. Je s podivem, že do této skupiny, která se postavila proti přiznání plné výše církevních náhrad, se postavily strany, které se i verbálně hlásí k našemu křesťansko - humanistickému charakteru naší civilizace. Ale pak nechápu, jak to všechno jde dohromady, ten zápas za náš charakter civilizace proti jiným kulturám s tím, že všechny křesťanské církve, to přece není jen katolická, představují kořeny naší kultury, ale dělá se všechno pro to, aby se rozmělnily. Tomu skutečně příliš nerozumím. Navíc je obecně vidět, že je tady vůle oslabovat povědomí, že křesťanské kořeny a křesťanská kultura tady byla dlouhá staletí formující, což se projevilo i v tom, jak reagovali politici, jako je Hillary Clintonová nebo Barack Obama, kteří na svých tweetech raději ani neuvedli, že se na Srí Lance jednalo o útoky na křesťany, jen dali takovou všeobecnou frází, že to byly útoky na lidi, kteří se hlásí k velikonocům. Myslím, že někteří politici se rádi verbálně předvádějí, když mají zaujmout kritické stanovisko vůči jiným kulturám, hlavně vůči muslimům a Arabům, ale když jde o obhajobu civilizačních hodnot, tak skutek utek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
