Nepřehnala to vláda Andreje Babiše s restriktivními opatřeními v boji proti koronaviru, jimiž tak výrazně utlumila život v Česku? Jak si podle vás vede naše politická reprezentace v této zcela mimořádné situaci?
Často jsem dříve nejen pro ParlamentníListy.cz používal, že jsem jen prostý pěšák Sněmovny. Nyní zase českého zdravotnictví. Je-li mimořádná situace, musí každý obyčejný voják poslouchat. A nejen on. Jak je vidět, Češi to stále umí. Dokonce nám zde v nemocnici mnozí neskutečně a přitom bez slávy pomáhají. České firmy, Vietnamci, Kurdové... Všem mnohokrát děkuji! Za sebe, za náš personál, za pacienty.
Jiní zase musí velet. Můžeme nesouhlasit, můžeme protestovat. Ale to je tak to jediné, co s tím můžeme udělat – jak pravil klasik. Těm co toho času velí, vůbec nezávidím. Jednoduché to rozhodně nemají. Objektivní vysvědčení jim bezpochyby hlavně vystaví fakt, jak vše dopadne. A přestože jako volič rozhodně nepatřím k současným vládním fanouškům, nejen oproti světu musím konstatovat: „U nás zatím dobrý“. A o to snad jde, že?
Jistě, lze najít mnohé, co jde kritizovat. Ale na to je čas po válce. Jistě se „den poté“ najde spousta nejen frajtrů, co budou za generály. Nechme to na nich. Stejně jako jiní rozhodnou, komu, ať už za zřejmé či údajné chyby nebo omyly, obrazně padne hlava. Já mám nyní úplně jiné starosti.
Osobně však vítám, že snad již skončila etapa, kdy „velení“ bylo až příliš cítit touhou se zviditelnit. A to tak, že velmi. Jsou přece okamžiky, kdy tzv. PR musí do pozadí. Stejně jako nejen v zemích Koruny české tak obvyklé „přiživování se“ na velkých kšeftech. Kéž i to druhé se nestane brzy realitou!
V České republice je k úternímu datu potvrzených 4944 případů nákazy koronavirem, 87 lidí zemřelo. Z nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, se zotavilo 147 lidí. Jak hodnotíte ta čísla vzhledem k přijatým opatřením, ale i stavu v okolních zemích, a opravňují k uvolnění omezujících opatření?
Právě tato čísla spíše mluví pro oprávněnost a efektivitu zavedených opatření. Alespoň z mého pohledu ano. Nejsem však Všeználek. Pohleďte kupříkladu na Anglii, co se tam děje. Přitom informace nemám jenom z médií. Ale i od naší bývalé paní doktorky, která se do Londýna vdala a pracuje tam. Velmi často jsem se styděl a i stydím za české politiky. Ale to, co ve Spojeném království předvedl pan ministr zdravotnictví a pan premiér, to je moc i na naše poměry. Sorry jako.
Na naprosté uvolnění je tak bezpochyby ještě čas.
Psali jsme:
Světová zdravotnická organizace měnila svá vyjádření k významu nošení roušek, v Česku jsou však povinné a navíc se staly součástí politického boje, kdy se nejen generál Petr Pavel a senátor Pavel Fischer ostře vyjadřovali k naší závislosti na dodávkách ochranných pomůcek z Číny. Jak dění kolem roušek hodnotíte vy?
Ve vší úctě, já se živím prací v nemocnici. Pro personál i pacienty potřebujeme patřičné vybavení. Pochopitelně co nejkvalitnější! To je pro nás hlavní. Je proto zcela lhostejné, odkud pochází, kdo ho vyrobil, dovezl. Pochopitelně s tou poznámkou, že cena odpovídá zvyklostem. Já nikam nekandiduji a ani kandidovat nehodlám. Mám opravdu zcela jiné starosti. Populismus pak z duše přímo nesnáším. Nechť si proto, prosím, každý udělá o podobných projevech a vystoupeních názor sám. O jejich upřímnosti, účelovosti, smyslu a tak dále. Na mne jako voliče to prostě nezabírá.
A ač jsem lékař, nejen vámi zmíněná WHO pro mne či mé pacienty nikdy nic neudělala. A ani nepatřím mezi její „gážisty“. Eventuální bláboly jejích představitelů tak jdou mimo mou pozornost. Navíc jsem Čech a nestydím se za to. Proto o naší zemi a životu v ní si alespoň z mého pohledu máme rozhodovat jedině my tady. Z WHO, Evropské unie či jiných podobných institucí jsem ochoten slyšet toliko rady, doporučení. Ale nikdy příkazy. Omlouvám se.
Co si myslíte o náhlém názorovém obratu epidemiologa a náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který najednou chce promořit populaci?
To se musíte zeptat jeho. Já to „jen“ zaznamenal, ale nerozumím tomu. Vysvětlení bych nejen já uvítal. Snad se tedy pana profesora zeptají ve vládě, ve Sněmovně, v médiích. Je to jejich práce. My se spolu opravdu neznáme a tak ani nevídáme, na to je příliš vysoko.
Nezaplatila by daň nejvyšší tomu promoření nejzranitelnější část populace, tedy senioři a lidé s oslabenou imunitou?
Nejsem epidemiolog. Ale nejen selský rozum mi říká, že bezpochyby ano. A jelikož u nás zatím byť obrazně stále neházíme – jako údajně kdysi dávno ve starověké Spartě – „nepovedené“ ze skály do moře, zase by to stejně následně stálo spoustu úsilí a peněz. Bohužel, ale i smutku pozůstalých. To je moc i na dnešní cynickou dobu.
Co všechno si můžeme v rámci rozvolňování omezujících opatření v nejbližší době dovolit? Otevřít zase restaurace, obchodní centra, zpřístupnit kulturní zařízení, umožnit pokračování sportovních akcí včetně dohrání fotbalové ligy? Pustit děti a mládež zpátky do škol? Co z toho už by byl hazard?
Můj názor není v tomto rozhodující, je mi líto. Spekuloval bych. Od toho tady máme jiné.
Jak se současný stav promítá do práce na interním oddělení Nemocnice Na Bulovce, nebo i nemocnice jako celku?
Paradoxně ubylo přetížení naší akutní ambulance, kde jsme vskutku v počátku tohoto roku byli před naprostým kolapsem. Já vím, že to není populární. A nerado se to nejen říká, ale i slyší. Přesto je pro provoz příjemné, ubude-li zřejmého nadužívání až zneužívání tzv. ÚPS – tedy ústavní pohotovostní služby. I my máme totiž své limity, co se zvládnout ještě dá a co už opravdu ne. Přitom současná doba je důkazem, že k uvedenému přetížení dochází a hlavně proč.
Nyní se tak můžeme více věnovat nejen klasickým interním pacientům, ale i nemocným s koronavirem. Pro ty byla i u nás na interním pavilonu vyčleněna speciální stanice. Zatím to zvládáme. Vždyť i tohle je přece naše práce. Jen se přiznávám, v kompletním ochranném obleku jste „durch“ za pár okamžiků. Ještě že k té epidemii nedošlo v parném létě. Nejen klimatizace totiž pro nás na interně stále standardem není.
Co si myslíte o hlasech, že současná pandemie představuje pozitivní efekt na lidskou společnost? I když každý si to vysvětluje jinak. Někdo v tom vidí příležitost ke vzpamatování se přírody a klimatu, jiný zase v tom, že se ustoupí od nápadu typu „Zeleného údělu“ v podání EU, další očekává zamezení migrace do Evropy i za cenu ochrany jejích hranic vojenskou silou z obav před dalším zavlečením nákazy. Jaké hlavní dopady koronaviru očekáváte Vy?
Na to se jistě budou v názorech „den poté“ předhánět mnozí a dnes až přemnožení analytici, sociologové, politologové a jiní. Osobně žádné pozitivní zázraky neočekávám. My lidé jsme prostě jako celek nepoučitelní. Mrzí mne to, ale je to tak. A to nejen jako voliči. O Evropské unii pak ani nemluvě! Sebereflexe nulová! Naopak se tak trochu obávám, že jak doma, tak v Bruselu bude situace opět využito spíš k utahování opasků. Pochopitelně hlavně nám, prostáčkům. A naopak pak k zesílení vlivu a moci hlav „pomazaných“. I když se za tohle přirovnání musím našim přemyslovským knížatům a králům omluvit! Snad nemusím ani vysvětlovat proč.
Ostatně ony už na podzim budou zase volby, že? Tak uvidíte, uslyšíte. Jak rád bych se mýlil...
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
