Nepřehnala to vláda Andreje Babiše s restriktivními opatřeními v boji proti koronaviru, jimiž tak výrazně utlumila život v Česku? Jak si podle vás vede naše politická reprezentace v této zcela mimořádné situaci?

Často jsem dříve nejen pro ParlamentníListy.cz používal, že jsem jen prostý pěšák Sněmovny. Nyní zase českého zdravotnictví. Je-li mimořádná situace, musí každý obyčejný voják poslouchat. A nejen on. Jak je vidět, Češi to stále umí. Dokonce nám zde v nemocnici mnozí neskutečně a přitom bez slávy pomáhají. České firmy, Vietnamci, Kurdové... Všem mnohokrát děkuji! Za sebe, za náš personál, za pacienty.

Jiní zase musí velet. Můžeme nesouhlasit, můžeme protestovat. Ale to je tak to jediné, co s tím můžeme udělat – jak pravil klasik. Těm co toho času velí, vůbec nezávidím. Jednoduché to rozhodně nemají. Objektivní vysvědčení jim bezpochyby hlavně vystaví fakt, jak vše dopadne. A přestože jako volič rozhodně nepatřím k současným vládním fanouškům, nejen oproti světu musím konstatovat: „U nás zatím dobrý“. A o to snad jde, že?

Jistě, lze najít mnohé, co jde kritizovat. Ale na to je čas po válce. Jistě se „den poté“ najde spousta nejen frajtrů, co budou za generály. Nechme to na nich. Stejně jako jiní rozhodnou, komu, ať už za zřejmé či údajné chyby nebo omyly, obrazně padne hlava. Já mám nyní úplně jiné starosti.