EU se nerozpadne ve stylu „poslední zhasne“. Ekonomka Švihlíková má jinou vizi jejího pádu

05.08.2019 16:35 | Zprávy
autor: Marek Korejs

POLOČAS HORKÉHO ROKU „Těch posledních třicet let je lemováno řadou nevyužitých příležitostí v zahraniční politice,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková o tom, kam se naše společnost a země posunuly od sametové revoluce. V zahraničí je podle ekonomky ještě pořád silněji vnímána značka „Československo“. Po velké krizi z roku 2008 prý dochází k vystřízlivění ve smyslu prozření, že Západ není zdaleka rájem, za jaký byl považován, a má i své chyby. „Skutečně není nutné napodobovat jeho omyly, třeba v migrační politice,“ dodává Švihlíková.

EU se nerozpadne ve stylu „poslední zhasne“. Ekonomka Švihlíková má jinou vizi jejího pádu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Vybojovala si naše země v rámci sjednocené Evropy silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrt stoletím? Kdo se o jméno naší země zasloužil především? Mají na tom nějaký podíl dnešní vrcholní politici?

ČR je podle velikosti a počtu obyvatel v rámci EU země střední velikosti, v tomto ohledu bych nemluvila o silném postavení. Nejsem si ani jistá, zda značka „Česká republika“ vůbec existuje, stále globálně rezonuje více „Československo“. Těch posledních třicet let je lemováno řadou nevyužitých příležitostí v zahraniční politice, ovšem, co lze čekat jiného od země, která nemá jasně definovaný svůj národní zájem. Skoro to vypadá, že ČR existuje tak nějak „ze zvyku“.

Jak se naše společnost vyrovná s případným ekonomickým poklesem, nedej bože s ekonomickou krizí? Když už nyní, za ekonomického růstu, probíhají demonstrace a lidé se hádají? A máme politickou reprezentaci, která lidi uchrání před dopady něčeho takového, jako přišlo na konci minulé dekády?

Politické spory nejsou primárně spojeny s ekonomickou situací, to je trošku specifické. Plus je potřeba vzít v úvahu, že ČR v tomto ohledu nijak zvlášť nevybočuje, ve většině vyspělých zemích pozorujeme poměrně vyhraněné spory o budoucí směřování té dané země. Příčiny politické krize jsou tedy podstatně širší a neomezují se jen na osobu premiéra ČR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Petr Macinka byl položen dotaz

Jak to je?

Musí nebo nemusí získat diplomati z Ruska získat povolení pro vstup do ČR? Prý jim stačí poslat e-mail. To jako vám nebo komu? Kdo teď o jejich vstupu do ČR rozhoduje a na základě čeho?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vyoral: Když má být umění nezávislé, tak ať v něm neberou dotace

15:30 Vyoral: Když má být umění nezávislé, tak ať v něm neberou dotace

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Vít Rakušan a celý STAN se bije za „nezávislé“ umění, které prý ohr…