Vybojovala si naše země v rámci sjednocené Evropy silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrt stoletím? Kdo se o jméno naší země zasloužil především? Mají na tom nějaký podíl dnešní vrcholní politici?
ČR je podle velikosti a počtu obyvatel v rámci EU země střední velikosti, v tomto ohledu bych nemluvila o silném postavení. Nejsem si ani jistá, zda značka „Česká republika“ vůbec existuje, stále globálně rezonuje více „Československo“. Těch posledních třicet let je lemováno řadou nevyužitých příležitostí v zahraniční politice, ovšem, co lze čekat jiného od země, která nemá jasně definovaný svůj národní zájem. Skoro to vypadá, že ČR existuje tak nějak „ze zvyku“.
Jak se naše společnost vyrovná s případným ekonomickým poklesem, nedej bože s ekonomickou krizí? Když už nyní, za ekonomického růstu, probíhají demonstrace a lidé se hádají? A máme politickou reprezentaci, která lidi uchrání před dopady něčeho takového, jako přišlo na konci minulé dekády?
Politické spory nejsou primárně spojeny s ekonomickou situací, to je trošku specifické. Plus je potřeba vzít v úvahu, že ČR v tomto ohledu nijak zvlášť nevybočuje, ve většině vyspělých zemích pozorujeme poměrně vyhraněné spory o budoucí směřování té dané země. Příčiny politické krize jsou tedy podstatně širší a neomezují se jen na osobu premiéra ČR.
Pro zvládání krize je vždy klíčová role vlády, ta by měla být připravena. Krizi těžko zcela předejít, ale určitě lze mírnit její dopady, někdy dokonce ji lze využít i pozitivně. Makroekonomický prostor máme dobrý, ale byla bych ráda, kdyby vláda konečně představila podrobněji ten svůj investiční plán, protože ten se zrovna v takové situaci může velice hodit.
Viděno optikou obyčejných Čechů, jak si stojíme ve srovnání se západní Evropou? Mají Češi dost peněz? Co bezpečnost na ulicích měst? Dohnali, či předehnali jsme Západ v některých ohledech?
Ono „dohnat a předehnat“ se v 90. letech týkalo především životní úrovně, přičemž platí, že většina lidí žije ze mzdy. A mzdová konvergence není dostatečná, protože není dostatečná ta ekonomická. Už jsem o tom hovořila mnohokrát, ale pokud postavíte ekonomický rozvoj země na „láci“, pak se není čemu divit.
ČR je obecně považována za bezpečnou zemi – i když je to samozřejmě relativní ukazatel. Jinak se to bude jevit v rámci srovnání v čase, a jinak v porovnání s vyspělejšími zeměmi.
Myslím, že po roce 2008, tedy po vypuknutí Velké recese, přeci jen dochází k určitému vystřízlivění, k prozření, že ten „Západ“ není zdaleka nějaký ráj, že má své závažné chyby a že skutečně není nutné napodobovat jeho omyly, třeba v migrační politice.
Fotogalerie: - Jakl v metru
Dělá současná vláda pro budoucnost České republiky dost? Prezidentský kandidát Michal Horáček uvedl, že Andrej Babiš měl sílu prosadit dobré věci, ovšem nevyužil ji…
Vláda měla velké plány, premiér je jistě velice akční, ale realizace přeci jen pokulhává. Ale těžko očekávat víc, když jsme v situaci, kdy premiér čím dál víc hraje o sebe, a ne o ČR.
Od privatizace se stalo českým koloritem nadávání na rozkrádání státního bohatství. Jde o problém, který potřebujeme akutně řešit? Obáváte se, že i v dnešní době k takovým případům může docházet? Je možné, že se jednou budeme jako o dalším z „tunelů“ učit například o kauze českého lithia?
Sarkasticky by se dalo namítnout, že už toho není moc „co rozkrást.“ Ale vážně: problém parazitování na veřejném sektoru je trvalý, významný a opět, netýká se jen ČR. Jestli je něco společného vyspělým zemím, tak je to třída rentiérů, která si z parazitování na veřejných zdrojích udělala velice výnosný byznys. Tento specifický neofeudalismus těch, kteří jsou schopni si nechat psát zákony na míru, je jedním ze zdrojů protestů a politické krize vyspělých zemí.
Jsou dnešní projevy nespokojenosti – ať už jde o protesty proti Andreji Babišovi, o nespokojenost s životním standardem, nebo o boj mládeže s údajnou klimatickou změnou, svým způsobem jakýmsi svědectvím o relativní pohodě, ve které se dnes český národ ocitá? Již dlouho panuje mír, ekonomika roste, jsme členy velkého a silného evropského společenství…
Myslíte, že se protestuje jen tak z nudy? Všechny případy mají své vážné důvody. Může nám to připadat zvláštní, protože protesty nemají, alespoň ne primárně, socio-ekonomický základ, ale to neznamená, že jsou méně důležité. Prostě se objevují nová témata.
Co Evropská unie – přináší nám do životů více svobody, nebo je část pravdy i v hlasech odpůrců, kteří říkají, že by nám bylo lépe bez ní, a argumentují například uprchlickou krizí, nebo množstvím nových nařízení a regulací?
EU je dobrá idea, která je realizována sebedestruktivním způsobem. Bohužel dnes skutečně platí, že EU není schopna ani vyřešit problémy, které sama vyvolala. Nemyslím si, že se EU rozpadne ve stylu „poslední zhasne“, ale spíše se stále více zemí vydá cestou, kdy budou EU „obcházet“, hledat řešení v menších skupinách apod.
Opět se začíná v obecném povědomí probouzet jakási panika spojená s obavou z let budoucích. Nejde jen o migrační krizi, aktuálně se jedná například o nejistou pozici Deutsche Bank, která by v případě kolapsu mohla eurozóně (a nejen jí) přivodit velké problémy. Domníváte se, že jde o jakousi vrozenou vadu současného politického a ekonomického uspořádání? Je možné, že se v příštích letech stane tématem k diskuzi otázka, jak přetransformovat kapitalismus?
Otázka, co s kapitalismem, rezonuje ve vyspělých zemích intenzivněji už od roku 2008. Já mám ovšem docela problém tenhle systém nazývat kapitalismem, protože, jak už jsem výše zmínila, je v něm silně zastoupena třída rentiérů, kteří jsou „nedosažitelní“ a kteří si přes svou moc a vliv dokáží stanovit pravidla hry na míru. Není divu, že si to lidé nechtějí nechat líbit a hledají nějaké cesty, jak být slyšet, jak zařídit, aby jejich preference měly váhu. Dost dlouho poslouchali, že globalizace je přírodní zákon a že se musí přizpůsobit. Pro mě je klíčové téma, jak se zbavit rentiérů, kteří parazitují na veřejných zdrojích, tedy jak tomu já říkám, jak osekat chapadla chobotnice. Když se podíváte na americké předvolební diskuse demokratů, zjistíte, že u nich toto téma rezonuje velice silně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
