Elitní ekonom Kohout: Opět vám tahají peníze z kapes. Jestlipak víte tuto věc o Německu. A Řecko? Možná někoho překvapím...

2. 2. 2015 4:42

ROZHOVOR Nyní je podle ekonoma Pavla Kohouta zřejmé, že Řecko nemělo do eurozóny vstoupit vůbec. „Ovšem Řecko tam již je a odchod z měnové unie je o dost obtížnější než vystoupit z golfového klubu. Řecká dluhová zátěž je tak těžká, že omezuje šance na jakýkoli robustnější hospodářský růst. Nelze sprintovat s železnou koulí na noze,“ vysvětlil ekonom, ale je přesvědčen, že dopady dění v Řecku na zbytek Evropy jsou omezené.

Elitní ekonom Kohout: Opět vám tahají peníze z kapes. Jestlipak víte tuto věc o Německu. A Řecko? Možná někoho překvapím...
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonom Pavel Kohout

Anketa

Kterého politika ČSSD máte nejraději?

3%
0%
38%
0%
5%
0%
23%
hlasovalo: 21835 lidí

V rozhovoru pro ParlamentníListy. cz Pavel Kohout přiznal, že ještě před rokem a půl byl zastáncem udržení samostatné koruny navždy, ale při uvážení profesních kvalit bankovní rady ČNB ovšem již tak přesvědčený není.

Jaký dopad může mít vítězství komunistů v Řecku, kteří nechtějí plnit závazky vůči Evropské unii, na celou eurozónu a Evropskou unii?

Možná někoho překvapím, ale nechtěl bych tento volební výsledek dramatizovat. Ať se v Řecku stane cokoli, možné dopady na zbytek Evropy jsou omezené. Ruské sankce například ovlivnily český zahraniční obchod a kurs koruny více než cokoli, co se může stát v Řecku.

Někdo tvrdí, že Řecko není schopno zaplatit své dluhy, i kdyby přistoupilo k reformám, jak žádá Evropská unie. Jaký je Váš názor?

Řecká dluhová zátěž je tak těžká, že omezuje šance na jakýkoli robustnější hospodářský růst. Nelze sprintovat s železnou koulí na noze.

Může Řecko žádat odpuštění dluhů a současně chtít další finanční pomoc od Evropské unie?

Syriza vyhrála volby s argumentem, že Německu byly přece také odpuštěny dluhy ve velmi velkorysém měřítku – šlo o výsledek Londýnské konference z roku 1953. Tento velkorysý čin Spojenců umožnil německý hospodářský zázrak a položil základ pro silnou marku. Zatímco Britové a Francouzi museli kazit své měny inflací, aby takto zaplatili své enormní válečné dluhy, Německo začínalo v 50. letech s dluhem jen kolem 20 procent HDP.

Píšu o tom mimochodem ve své poslední knize, Ďáblův slovník ekonomie & financí: největším dluhovým hříšníkem posledních sto let nebylo ani zdaleka Řecko, nýbrž Německo.

Co by podle Vás nastalo, kdyby Evropská unie skutečně odpustila část řeckých dluhů? Nebyl by to impuls pro další zadlužené země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko, aby žádaly také pomoc bez nutnosti reforem?

Ano i ne. Záleží na provedení. Když jde o částečnou platební neschopnost státu, lidově řečeno státní bankrot, mohou nastat různé výsledky. Některé státní bankroty v historii dopadly poměrně dobře: věřitelé ztratili relativně málo a ekonomice zbankrotovaného státu se ulevilo. Jiné dopadly hůře.

Když se Řecku odpustí dluhy, někdo to bude muset zaplatit. Kdo?

V současné době většinu řeckých dluhopisů vlastní instituce, zejména Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Jaký dopad by mělo odpuštění dluhů Řecku na země v eurozóně, jako je Německo?

Zanedbatelný. Platební neschopnost Řecka by v současné době nezpůsobila systémovou krizi – řetězový pád bank a tak podobně.

Je pro Řecko schůdnější cesta k prosperitě odchod z eurozóny (tím pádem i z Evropské unie)?

Že Řecko nemělo do eurozóny vůbec vstupovat, je nyní zřejmé. Ovšem Řecko tam již je a odchod z měnové unie je o dost obtížnější než vystoupit z golfového klubu. Podle některých právních názorů by opuštění eura znamenalo i opuštění EU jako takové. Jak by to potom bylo s volným pohybem osob, zboží, kapitálu a placením DPH, je vysoce spekulativní otázka. Přitom jde o témata prvořadé důležitosti, která ovlivňují život a práci každého občana.

Jiným tématem je bankovní krize, která by Řecko nepochybně postihla vzápětí po opuštění eura, kdy by Evropská centrální banka přestala podporovat likviditu řeckých komerčních bank. I tento problém by byl asi řešitelný, ale nebylo by to snadné ani hladké.

Co říkáte na rozhodnutí Evropské centrální banky, která se rozhodla, že bude od března měsíčně do ekonomiky pumpovat 60 miliard eur, aby podpořila její oživení. Učiní tak prostřednictvím programu, který zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Exministr financí Vlastimil Tlustý to nazval všeobecným plíživým okrádáním občanů v eurozóně, protože za předlužené země, které nejsou schopny reforem ani splácení dluhů, to nechají evropští bankéři zaplatit všechny ostatní občany. Souhlasíte s ním?

Evropské kvantitativní uvolňování je podloženou špatnou ekonomií a motivováno nepoctivou politikou. Cílem opravdu je nepřímou cestou vytáhnout peníze lidem z kapes v klamavé naději, že začnou utrácet a roztočí tak kola ekonomiky. Na rozdíl od amerického QE, které mělo dosti odlišný způsob provedení i ekonomickou podstatu, v eurozóně skutečně jde vysloveně o tisk inflačních peněz.

Zde je namístě se zmínit, proč vlastně ECB snižuje hodnotu eura. Není to ani kvůli zlepšení situace exportérů. Hlavním důvodem jsou obavy z deflace, z poklesu indexu spotřebitelských cen. Možná si budete ťukat na čelo: co je špatného na tom, že naše mzdy a úspory budou mít o procento nebo dvě vyšší kupní sílu? Samozřejmě, že špatného na tom není nic. Jenomže centrální bankéři jsou bohužel vyučeni z ekonomických fakult ve zdeformovaném a zvulgarizovaném chápání Keynese a Friedmana.

Centrální bankéři, ti z pražských Příkopů i ti z Frankfurtu, proto věří, že když ceny klesají, spotřebitelé odkládají nákupy v naději na další pokles cen. Je to samozřejmě hloupost, neboť reálné lidské bytosti se chovají jinak, na pokles cen přirozeně reagují růstem poptávky. Strážci měnové politiky se ovšem ve škole učili o deflační spirále a jsou svatosvatě přesvědčeni o své pravdě. I když pro tuto jen hodně vachrlatou teorii neexistuje žádná empirická podpora.

Dotkne se toto rozhodnutí jen občanů zemí eurozóny, nebo i ostatních, včetně občanů České republiky?

Naše úspory, pokud je máme v korunách nebo v eurech, jsou opět o kousek méně hodnotné. Pro příjmy platí totéž.

Co plánovité snižování hodnoty eura udělá s českou korunou?

Kurs koruny je z větší části definován kursem eura. Pokud tedy euro klesá vůči dolaru nebo libře, klesá i koruna. Pochopitelně, v poslední době jsme viděli, že vzhledem k nečitelnosti a nevyzpytatelnosti České národní banky klesá i hodnota koruny k euru.

Je za této situace smysluplné uvažovat o přijetí eura? Jak vidíte budoucnost eurozóny a Evropské unie?

Ještě před rokem a půl jsem byl zastáncem udržení samostatné koruny navždy. Při uvážení profesních kvalit bankovní rady ČNB ovšem již tak přesvědčený nejsem. Na druhé straně vedení ECB na tom není o mnoho lépe a leccos by se dalo vyčíst i centrálním bankéřům jiných zemí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kravina, idioti, vzkázal Kubera EU. Trump a Putin? Asi jsem ruský agent. A nepříjemná pravda o Dominiku Ferim

20:12 Kravina, idioti, vzkázal Kubera EU. Trump a Putin? Asi jsem ruský agent. A nepříjemná pravda o Dominiku Ferim

AUDIT ČESKÉ SPOLEČNOSTI Babiš maká, všechna čest! Ale příliš. „To dlouho nevydrží a Moniku to určitě…