Generál Prokeš: Spekulace o kybernetické válce už mi lezou na nervy. Důkazy nikde, samé dohady. Postižená strana by určitě...

09.11.2019 5:15

ROZHOVOR Hlídkující státní policista je v Česku zázrak. Turecko má velmocenské ambice. Ředitel BIS Koudelka by měl být jmenován generálem. To jsou jen některá z mnoha témat, o nichž jsme hovořili se sedmašedesátiletým brigádním generálem v záloze a bývalým zástupcem velitele na územní obraně Josefem Prokešem. Debata nás zavedla až k možnosti prolomení Benešových dekretů.

Generál Prokeš: Spekulace o kybernetické válce už mi lezou na nervy. Důkazy nikde, samé dohady. Postižená strana by určitě...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Prokeš

Na úvod jednu zdánlivě jednoduchou otázku. Je Česká republika bezpečná?

Je. Jsme členem NATO, EU či OSN. Situace v České republice je stabilizovaná. Naše ozbrojené složky nemají větší problémy, snad jen s náborem nových vojáků a policistů, což se ale dá rychle vyřešit. U policie se ale trochu zastavím. Policejní prezident Jan Švejdar řekl, že udělá vše pro to, aby byli policisté v ulicích. Moc se mu to ale nedaří. Spatřit hlídkujícího policistu České republiky na ulici se rovná zázraku. Když je vidím, tak sedí v autě anebo si u nás ve Slaném jdou vybírat peníze z bankomatu.

Zrovna ohledně Severoatlantické aliance sílí kritika, že jde o spolek rukojmích USA, kteří jim vlastně pomáhají k rozšiřování moci ve světě...

V Česku žádná základna USA není. Například polské snahy o větší vojenskou podporu ze strany Ameriky mě dost zarážejí. Vždyť Polsko má jednu z největších armád. Myslím si, že nebezpečí ze strany Ruska přeceňují a měli by věnovat větší pozornost svým schopnostem zabezpečit vlastní území.

NATO je mezinárodní organizací, která se zabývá bezpečností. V jeho řídicích orgánech fungují všechny členské státy. Země jako Island a Lucembursko jsou, pravda, členy vlastně jen na papíře.

Zrovna ve dvou zmíněných zemích jsou právě vojenské základny...

Víte, když byl u nás plukovník z Lucemburska a viděl garáže plné tanků či děl, byl hodně překvapený. To bylo krátce po roce 1989 a dnes je všechno jinak. Ty země jsou téměř bez vlastních armád, jsou členy NATO, takže jsou na jejich území základny.

Fotogalerie: - Kocábův Vabank

Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...
Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...
Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...
Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...
Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...
Křest knihy Vabank od Michaela Kocába a následná b...

Polské snahy o větší vojenskou podporu USA vás udivují, ale obdobné snahy pobaltských republik ne?

Anketa

Chcete generála Petra Pavla za prezidenta?

7%
93%
hlasovalo: 27924 lidí
Ne. Měl jsem se možnost setkat s vojáky z Pobaltí. Mají tam armády, jaké mají. A ty by nebyly v případě jakékoliv agrese schopny účinné obrany. Nedivím se, že tam mají a chtějí vojska NATO.

Pojďme odhodit zbytečnou korektnost. Největší obavy tam panují z imperiálních choutek Ruska. Když jsme se setkali minule, říkal jste, že Ruska se opravdu bát nemusíme...

To je sice pravda, ale také jsme se bavili o politice všech azimutů. Obrana by měla být vždy účinná a v rámci spolupráce se členy NATO se to ve zmíněném regionu daří. Ostatně naše gripeny občas střeží jejich vzdušný prostor.

Asi nejzlobivějším členem NATO je dnes Turecko. Co si o něm v souvislosti s jeho útokem v jedné z oblastí Sýrie myslíte?

Turecko má v NATO druhou nejsilnější armádu. Má také v souvislosti s historií, tedy Osmanskou říší, určité velmocenské ambice. V současnosti pravděpodobně v politice Turecka převládají snahy prosazovat v nejbližším okolí své zájmy. A to je případ příhraniční oblasti Sýrie. Když začala v roce 2011 občanská válka v Sýrii, tak se Turecko snažilo aktivovat článek pět, nicméně Řecko bylo moudře proti. Tehdy bylo jedinou zemí, která Turecku pomohla, Německo. To tam umístilo baterii Patriotů. Turecko je prostě své.

Nicméně jak vnímáte to někdy až zrádné preferování realpolitiky? Kurdové potřeli Daeš, všichni jsme jim tleskali a dnes, když na ně útočí Turecko, odvracíme pohled...

Turecko se rozhodlo vyčistit území u své hranice a spustilo operaci, která je samozřejmě v rozporu s mezinárodním právem a Washingtonskou smlouvou. Rozhodli, že připojí část syrského území k Turecku, a svět mlčí. Nenašel jsem ohledně toho žádnou rezoluci OSN. Na druhou stranu mi připadá, že ani Syřané s tím nemají velký problém, protože Turci u nich likvidují národnostní menšinu a určitou opozici vládnoucího režimu Bašára al-Asada. Turci navíc do těžkých pozemních bojů posílají spíše takzvané prodemokratické syrské síly a nutnost vyčištění toho území ospravedlňují vytvořením zóny pro uprchlíky. Dění tam monitorují ruští vojáci. Je to dost nepřehledná situace, na kterou někdo doplatí.

Byl jste pozorovatelem Evropské unie v Gruzii. Dá se turecký vpád porovnat s ruskou „pomocí“ Abcházii a Jižní Osetii?

Myslím, že ne. V Gruzii šlo o občanskou válku svého druhu. Je ale pravda, že historicky Abcházie nebyla součástí Gruzie. V roce 1931 se stala součástí Gruzínské SSR. Jiná situace je v Jižní Osetii, která byla vždy součástí Gruzie. Došlo tam k občanské válce, příměří dozorovanému Ruskem a k útoku proti regionu díky nemoudré gruzínské vládě. Pak vše zamrzlo v současné podobě.

Nyní budeme od Američanů kupovat vrtulníky Viper a Venom. Je to osvícené rozhodnutí?

Pronajali jsme si moderní gripeny namísto nákupu starých F-16. Ty stíhačky ale předtím neprošly žádnou bojovou zkouškou. Vrtulníky, o kterých hovoříte, mají za sebou nespočet bojových zkušeností. Slouží u námořní pěchoty. Myslím si, že je to dobře. Nové vrtulníky potřebujeme.

Rusko je v evropském regionu největším strašákem. Nemyslíte si, že i při chápání politiky všech azimutů jsou všechny vojenské snahy v Evropě namířeny proti východu?

Nepodléhal bych až takové protiruské hysterii jako některá tuzemská média. Rusko si například v Sýrii dokázalo poradit velmi dobře. Právě tam hrozil střet NATO s Ruskem. V Soči se sešli prezidenti a předešli většímu konfliktu.

Nemyslíte si, že na poli informační války Rusko nad demokratickým Západem vyhrává?

Pořád se to omílá v tisku. Ovlivnění prezidentských voleb v USA, eurovoleb a tak dále. Pakliže je to takový problém, velím, abychom se vrátili k tužce a papíru. Prostě to udělejme tak, aby to nešlo, a na papíře toho určitě svedete zfixlovat méně než v „síti sítí“.

Chápu, jednoduché řešení. A proč se rovnou nevrátit do prvobytně pospolné společnosti. Těch problémů by odpadlo daleko více. To jsme se však neměli bavit o vrtulnících pro armádu, ale o pazourcích a klaccích...

Možná je to přehnané, ale ty spekulace o bezbřehé moci kybernetické války už mi lezou na nervy. Důkazy nikde, ale pořád se o něčem spekuluje. Ostatně v normální situaci by takové ohrožení postižená strana nevytrubovala na veřejnost, ale v tichosti by tomu zabránila.

Nedávno oznámila Bezpečnostní informační služba (BIS), že s policií rozprášila síť agentů, které tu vytvářela ruská Federální služba bezpečnosti (FSB). Co vy na to?

K tomu se vyjadřuji jen nerad. Jen pár lidí v této zemi o tom má dostatečné informace, ale ti mlčí a mlčet vlastně musejí. Vím jen to, co má člověk z internetu a médií. Takže můžu mluvit  jen o pocitech. Podle mě BIS dělá, co dělat má, i když čelí výtkám, které se projevují třeba nejmenováním šéfa BIS Michala Koudelky do generálské hodnosti. Možná ale ty výsledky BIS nejsou až tak zářné, jak se nyní služba – více než kdy jindy – projevuje na veřejnosti. Nicméně jestliže byl Koudelka jmenován ředitelem BIS, měl by dostat generála. Když mu dát hodnost nechceme, nedávejme mu ani velení.

V tomhle jsou tuzemské bezpečnostní složky trochu podivné. Osobně jsem byl také šest let na generálské funkci, než jsem hodnost dostal. A můj nadřízený byl na takové funkci osmnáct let bez generálských výložek. Byl tam před i po roce 1989, měl bezpečnostní prověrku na přísně tajné, a nic.

Říkáte, že je země bezpečná, přitom jste pořádal akci proti prolomení Benešových dekretů. Nicméně i ty jsou v jistém slova smyslu bezpečnostním tématem...

Spolek Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se podílel na organizaci nedávného setkání Klubu českého pohraničí v Táboře. Námětem byla mimo jiné otázka průlomu Benešových dekretů, kterých bylo přijato 143. Řešila se v nich otázka fungování exilové vlády v zahraničí, fungování Československa po osvobození a zbavení občanství těch, kteří se dobrovolně československého občanství zřekli, takže hlavně Němců a Maďarů. Také šlo o konfiskaci majetků zrádců i kolaborantů či zrušení vysokých německých škol na území Československa.

Konkrétně jsme hovořili o restitučních nárocích rodu Walderode. Letos v červnu totiž odvolací soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na majetek, jehož součástí je i zámek Hrubý Rohozec. Město Turnov hodlá podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Spor totiž neustále provázejí dohady ohledně občanství Karla Des Fours Walderoda a jeho spolupráce s nacisty.

Jde podle vás o prolomení Benešových dekretů?

To je otázka pro právníky. Naši předci v  průběhu války a po válce nicméně jistě věděli, co dělají. Jestliže rozhodli, že Karel Des Fours Walderode spadá do Benešova dekretu o ztrátě občanství, protože pracoval pro třetí říši, tak prostě o majetek přišel. Dnes soudy podle mě už nemají tolik potřebných informací a je to na pováženou. A lidé v pohraničí to všechno velmi pozorně sledují.

Co na druhou stranu soudíte o tom, že se dnes ve východní Evropě vzmáhá vlna zájmu o doplacení válečných reparací ze strany Německa...

Vím o tom. Asi se spoustě lidí nezavděčím, ale stojím si za svým názorem. Žádný z Benešových dekretů neřešil odsun bývalých občanů Československa německé národnosti z naší země. O něm bylo rozhodnuto Spojenci na Postupimské konferenci v roce 1945. Nicméně už předtím docházelo k divokým odsunům Němců.

Pořád se ptám, co se stalo s jejich majetkem? Němci to vědí přesně a mají vyčísleno, kolik majetku zde po jejich odsunu zůstalo. A co se s tím majetkem stalo? Použiji kulantní definici, že se tento majetek rozplynul. V důsledku národní správy, znárodnění, združstevnění, privatizace, restitucí a tak dále. Od sedmdesátých let se o tom přestalo mluvit. Je to otázka citlivá, ale podle mě už ze strany států vyřešená.

Proč podle vás karta Benešových dekretů před volbami vždy voliče osloví a vlastně i rozdělí?

Ani bych neřekl, že je to tak určující. Čas od času se to objeví.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Podívejte na ty magory! Facka Minářovi. Senátor Doubrava se rozjel. A o Havlovi řekl otřesné věci

18:40 Podívejte na ty magory! Facka Minářovi. Senátor Doubrava se rozjel. A o Havlovi řekl otřesné věci

30 LET OD LISTOPADU „Podívejte se na ty magory. V roce 1989 demonstrace ZA svobodné volby! A v roce …