Zanedlouho bude parlament volit nového veřejného ochránce práv. Jak byste zhodnotil toho současného, tedy Stanislava Křečka?

Budu slušný. Když se podíváte na jeho kariéru právníka, tak sice po listopadu 1989 začal pomáhat nájemníkům, ale pořád je nositelem zastřeného socialismu. Ombudsman však má být člověk, který brání nejen lidská a občanská práva. Co se týče trestního řízení, tak to je legrace, že Křeček do toho skoro nikdy nešel. Motejl také ne. Přitom je to jedno z nejhorších trápení, co člověka může potkat. Je připraven o svobodu. Křeček má svou minulost oddanosti socialismu. Stačí si přečíst některé jeho práce z té doby a pochopíte, proč se tak chová.

Vy jste byl také několikrát nominován na ombudsmana. Je to vaší prořízlou pusou, anebo čím si vysvětlujete, že jste nebyl nikdy zvolen?

Spoluzakládal jsem Spolek Šalamoun na podporu nezávislé justice v Česku. Dva první prezidenti, tedy Havel a Klaus, vycházeli vstříc některým našim návrhům na udělení milosti. Bylo to na základě toho, že oddělení milostí v Kanceláři prezidenta republiky dosti exaktně věc prozkoumalo a konstatovalo, že stát potažmo justice selhala.