Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?
Lež a nenávist jsou hybatelem pod heslem pravda a láska. Žijeme v době absurdit. Vládní ministr jde na protivládní, chcete-li protirežimní demonstraci. Chce ocenit strýčka, který přežil holocaust a pár týdnů předtím místo účasti na tryzně v Terezíně za oběti holocaustu, jede na sjezd „milých krajanů“, jejichž dědové se na něm podíleli. No není to blázinec?
Dalajláma horuje za lidská práva a jeho kámoši v době vlády v Tibetu zotročovali vlastní lid. Ministr, který se prezentuje jako pravičák jak poleno, se mu klaní a dalajláma o sobě prohlašuje, že je marxista. Zemana odsuzují za příklon k Rusku, rozuměj přece bolševickému Rusku, vlastně k SSSR, aniž si všimli, že tam léta panuje kapitalismus. Demonstrace se svolávají, aby si kluci mohli popovídat, za nenávistné transparenty vlastně nemohou a skoro s nimi ani nesouhlasí. Z děr vylézají politické mrtvolky, které se navalí do vysílání soukromé televize, zapomínajíc, že spacákové revoluce už tady byly. Chudák občan se na to kouká s otevřenou pusou.
Bez ohledu na to, po čem toužíte: Jak to podle vás dopadne v USA?Anketa
Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i zmíněné pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři?
Přetáhnout strunu mohou jenom pitomci, kteří podněcují k nenávisti. Ať je Zeman jakýkoliv, jeho výroky k násilí proti jiné skupině jsem nezaznamenal. Přeložení pusinek do češtiny vyvolalo poprask, ale angličtináři překvapeni nebyli. Zprava padlo urážek a výzev nespočet. Snad nejsme tak pitomý národ, abychom se nechali vyprovokovat k Majdanu. Byť jsem zachytil názor, že i to se v naší kotlině může stát.
Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu?
Může se setkávat, s kým chce, ale musí respektovat názor ministra zahraničí v tom, že přijetí nesmí být oficiální na půdě ministerstva. Zasáhl do kompetencí kolegy a podtrhl nejen vládu, ale i celý tým lidí, kteří několik let pracovali na posílení našeho vývozu do obrovské země. Být premiérem, druhý den by nebyl ministrem. Dopis čtyř zachraňoval situaci. Vůbec jsem jej nevnímal jako servilitu. Bylo to diplomatické přiznání hlouposti jedince, distanc od jeho kroku a nevyřčená omluva.
Co v této souvisloti říkáte tomu, že ministr zemědělství Marian Jurečka neodjel na plánovanou návštěvu Čínské lidové republiky. Členové tamní vlády, s nimiž měl jednat, podle ministerstva zahraničí schůzku zrušili...
Pokud mě nezradila paměť, tak to je další expert na mezinárodní vztahy, který svého kolegu proti vládě podporuje. Taky si do domu nezvu hosty, kterým z očí kouká nepřátelství. Je lepší, když zůstanou doma. Otázka je, zda takové ministry potřebuje ČR.
Europoslanec Jan Zahradil rozvinul úvahu, že se pod ministrem Hermanem kývala židle, lidovci se ho chtěli zbavit, tak rozpoutal případ s dalajlámou, na základě čehož si získal Babišovu podporu. ČSSD se tím evidentně cítí zrazena. Ministr Zaorálek v tom udělal jasno na Primě. Najde si i díky tomuhle sociální demokracie cestu k prezidentovi, s nímž má v otázce Číny absolutní shodu?
Tato úvaha je na české poměry příliš komplikovaná. Ve funkcích jsou evidentně jednodušší kusy.
Psali jsme:
Do dění nám každopádně vstoupili umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Je to správné? Jan Kraus sezval protizemanovské umělce, aby to „natřeli“ Zemanovi… Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor?
Ale no tak. S klíny na mě nechoďte. Pánové si jen spletli dobu a chtěli si zavzpomínat na mládí a dobu před 25 lety. Dnes už všichni víme, jakou svobodu mají na mysli. Víme, že lze nosit i ho*no s hlavou hlavy státu a nic se nám nestane. Ti, kteří na to ještě mají, i mohou cestovat, ale výběr destinací se zužuje. Jsou oblasti, kde již není bezpečno. Ani Paříž už není, co bývala. Výzva ke stávce – neklidu – se kříží se zájmy korporací, kteří výpadek výroby nebudou tolerovat, to bývávalo. Dialog se dá dnes vést po pracovní době a za své, chlapci. Dnes budete muset za prostory v divadle zaplatit. Na to nemáte.
Proč nás straší Východem, kam prý nás chce někdo stěhovat, nechápu. My jsme ve středu Evropy a byli jsme tady vždy. Z toho nenáviděného Východu máme plyn, ropu a z Číny obrovské množství zboží. Asi nám chtějí říct, že nakupovat tyto komodity máme s projevovaným pohrdáním a bez komunikace.
Objevily se některé rostoucí politické hvězdy. Petr Gazdík uspořádal úspěšnou akci na Staromáku, Michal Horáček ji moderoval, Daniel Herman sklízí rostoucí ovace liberálně-„pravicových“ a „sluníčkových“ kruhů. Čeká tyto pány zářná budoucnost? Katapultuje nechuť vůči Zemanovi KDU-ČSL a Starosty mezi „velké“ politické strany? Ublíží ČSSD, že obhajuje partnerství s Čínou?
Nejsem prognostik. V politice jsem od roku 2010, tedy krátce, a vím, že výsledek některých kroků je nevyzpytatelný. A připomínám i paradoxy z úvodu tohoto rozhovoru. Přesto bych na Hermana, hlavního kontrolora církevních restitucí v této vládě, nevsadil ani vorla u hrdého sázkaře Horáčka. ČSSD ubližuje, že premiér není schopen rázně zakročit a vyrazit dveře s ministry, kteří si dělají, co chtějí, a poškozují zájmy ČR a kde je motivace osobní prospěch.
A kam se poděli Miroslav Kalousek a TOP 09?
Jednou musíme všichni skončit. Ale nepodceňoval bych ho. Hledá. Potřebuje nový štít, kterým by prorážel do výšin. Je možné, že jezdí po Kanadě a hledá tetu.
Andrej Babiš Zemana už tak urputně nehájí, je mezi ně vražen klín? Jak se nám to české „kdo, s kým, proti komu, za kolik“ kauzou Brady a vším kolem přeskupilo? Vnímáte Babiše jako sluníčkáře? Bude na straně Zemana, nebo se dohodne s Američany a pravdoláskou?
Zase ty klíny. Andrej Babiš má vynikající poradce, klobouk dolů. Odjel na dovolenou a žabomyší válka ho minula. Je svůj, srozumitelný i tehdy, když v průběhu roku změní názor o 180 stupňů. Všichni vnímáme, že se blíží turbulentní doba. Migrace, další kolo ekonomické krize, válečný konflikt kousek za hranicemi. Chceme silného a sebevědomého vůdce, který si nenechá nic líbit, umí se bránit a taky rozdávat rány sprostým protivníkům. Osobnost. Takovým lidem se odpouštějí drobné chyby. Daří se mu a spojenectví bude uzavírat pragmaticky a s kýmkoliv.
Psali jsme:
Co se může podle vás stát 17. listopadu, na který se nyní čeká? Další akce proti Zemanovi? Již vzpomenuté násilí? Aktivizace Zemanových odpůrců? Něco na způsob 17. listopadu 2014, kdy byla Praha plná červených karet? A ať už to bude jakkoliv, jsou poslední týdny začátkem konce Miloše Zemana? Může se stát, že ho křik umělců, politiků a médií opotřebuje tak, že v březnu oznámí, že nebude kandidovat? Či kandidovat bude a prohraje?
Podle mého soudu si s kauzou Brady odpůrci Zemana naběhli na vidle. Strýček oběť, synovec přítel ladsmanšaftu byl přeexponovaný příběh, kde už ani silou vůle nešlo vnímat pana Bradyho jako úctyhodného přeživšího. To neznamená, že kluci nemají připravený nějaký těžší kalibr. Teta to nezachrání, ale nějaký jiný kousek se od frustrovaných rozvášněných vyvolávačů neklidu a chaosu čekat dá. Bude lepší v tyto dny zůstat doma. Zemana může zbrzdit jedině jeho zdraví.
Určitá část veřejnosti má za to, že tlak na prezidenta Zemana je cíleně vyvíjen neziskovými organizacemi, třeba i řízenými ze zahraničí. Jako strašák funguje jméno George Soros. Do jaké míry tomu lze věřit? Je pravda, že neziskový sektor, věnující se uprchlíkům a geopolitickému směřování, Zemana nenávidí, nicméně jsou zde i divoké konspirační teorie...
Vynechte konspirační teorie, ale fakt je, že na neziskové organizace jde neskutečné, ale opravdu neskutečné množství peněz ze státní pokladny. Troufnu si říct, že většina z nich je neefektivně vynaložených. Organizace typu Horské služby jsou potřebné, ale je dlouhý seznam zcela nesmyslných s činností více než nejasnou. Státy, kde funguje zdravý rozum, kontrolují, kdo neziskovky platí. Koho chleba jíš, znáte to.
A dalším terčem příznivců Zemana jsou média, zejména Česká televize. Selhala a selhávají média, a třeba i ta ČT, v posledních týdnech?
Selhávají. Zejména tím, co nevysílají. Jsou důležité informace, které jsou přebíjeny totálními banalitami. Ve zpravodajství a publicistice pracují lidé, ze kterých tryská jejich politická orientace, ač fundamentálním principem jejich práce je nestrannost.
Nejsou zde jiná důležitá celospolečenská, celonárodní a civilizační témata, která jsou nezaslouženě současnými událostmi a médii nastaveným diskurzem zakryta?
Jsou. Zejména Sýrie a Francie. Z domácích rozpočet na příští rok.
Mgr. Stanislav Huml
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
