Jaký dojem ve vás vyvolávalo v posledních dnech zpravodajství o tom, jak rychle přebíral Tálibán v Afghánistánu moc?
Co těch dvacet let okupace Afghánistánu spojeneckými vojsky v souhrnu přineslo?
Každopádně je to další Vietnam a další ostuda. Ostuda je to hlavně pro NATO. Proč jsme se tam cpali? To přece všem muselo být jasné od samotného začátku, že Afghánistán nedobudou, když Britové, kteří měli špičková vojska, tam třikrát nebo čtyřikrát prohráli. Viděl jsem v katedrále svatého Pavla v Londýně ten jejich rozstřílený prapor z doby, kdy tam poslali expediční sbor, z něhož se vrátilo jenom pár chlapů. Také Rusům s velkou armádou a tanky dali tamní pastevci koz a ovcí na frak. Vykašleme se na to a budujme si svoji civilizaci. I když možná už je pozdě a celá ta západní civilizace jde do háje.
Byly to zbytečně ztracené roky a mnohdy i životy těch, kteří se tam angažovali, nebo je takový názor znevážením velikosti obětí těch, jež tam padli i v českých uniformách?
Za prvé jsme tam vůbec neměli jít. Když se podíváte na znění přísahy českých vojáků, tak v něm není nic o tom, že by měli jít do nějaké zahraniční expedice, aby se stali žoldáky placenými nadstandardními dietami. Ale zase bylo pro nás nemožné tam nejít, když pro nás jako člena NATO platí článek 5 Severoatlantické smlouvy a Američané dvacet let staré události brali jako ozbrojený útok proti nim, takže se v duchu toho článku museli zapojit i ostatní členové. Chápal jsem, když tam šli a chtěli dopadnout Usámu bin Ládina. Ale když ho před deseti lety zastřelili, tak měli říct, že al-Káida je bez něj odepsaná, a měli z Afghánistánu odejít. Muselo jim být jasné, že afghánská armáda je zkorumpovaná, její vedení jakbysmet, že miliardy, které tam šly, se rozkradly, a to jim ještě povolili vyvážet opium. Západ to nezvládl, stejně jako to nezvládl v Libyi a v dalších zemích. Na Čínu si netroufne, na Rusko asi také ne, tak dělá tyhle hlouposti jinde po světě. Nechme islám být, ale hlavně ho nepusťme do Evropy, nebo to tu dopadne velice špatně.
Psali jsme:
Už v říjnu 2018 řekl Lubomír Zaorálek, že český kontingent by se měl z Afghánistánu postupně stáhnout a že by stahování měla zvažovat i Aliance, aby probíhalo společně. „Nevede to ke konsolidaci situace, nejsme schopni vybudovat afghánské síly, jak jsme si představovali. Stojí nás to obrovské množství peněz. Byla chyba do Afghánistánu jít, byla to chyba, stejně jako válka v Iráku. Důsledky jsou pro nás vesměs negativní,“ prohlásil. Byla to trefa do černého?
Klobouk dolů před panem Zaorálkem a je velká škoda, že nevzal podruhé Ministerstvo zahraničí, protože Petříček, to byla tragédie a nynější ministr Kulhánek na mě působí ještě nevyzrále. Nejspíš to je chytrý člověk, nevím, ale za šéfa tohoto resortu bych si představoval větší osobnost. Obecně do politiky by měli chodit lidé, kteří nás mohou reprezentovat se vším všudy. Kdyby nynější šéf naší diplomacie jednal třeba s Lavrovem, tak nemá vůbec šanci.
Ale Zaorálkův hlas byl ojedinělý. Naše zpravodajské služby měly lépe informovat, že naše mise v Afghánistánu je beznadějná, že to tam je zkorumpované, že se jenom vyhazují peníze oknem a že čím dříve se stáhneme, tím lépe. To měli spojenci udělat ještě o dost dříve, než s tím přišel Trump. A měli to s Tálibánem vyjednat. Rusové jsou chytřejší. Co já vím, tak zástupci Tálibánu byli třikrát nebo čtyřikrát v Moskvě. A stejně tam jde jenom o suroviny. Podle mého názoru to v Afghánistánu stejně vyhraje Čína. Ta pomůže Tálibánu finančně, dá dohromady infrastrukturu, postaví fabriky a Západ zase bude jen koukat, jak se dá vyhrát válka bez zbraní.
No ale není s podivem, že český politik to takto viděl už před třemi lety, zatímco Američané si to byli ochotni přiznat mnohem později?
Asi je pan Zaorálek větší prognostik než americké zpravodajské služby nebo diplomaté v Afghánistánu. Vždyť jim muselo být jasné, že to je zkorumpovaný režim, že armáda není armádou, která by byla ochotná za něco bojovat. Jenom brali prachy a někam si je posílali a ukládali. Měli je nechat, ať si to vyřeší sami.
„Stydím se, stydím se, stydím se! Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost... to se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR,“ zareagoval na Zaorálkova slova generál Karel Řehka. To byl tehdy zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod v rámci sil NATO. Jak si ten emoční výbuch generála vysvětlit o to víc, že letos došlo na Zaorálkova slova a vojáci NATO, jeho chlebodárce, prchali z Afghánistánu jako o závod?
Jasně že to říkal, protože dostával od NATO prachy. To se jen ukazuje hloupý khaki mozek, vygumovaný, který nemá žádné informace. Nebo má informace, které mu dodával bůhvíkdo, ale ty byly špatné. Každopádně však neměl vlastní rozum, který by vnímal skutečnou realitu. To jsou ti bojovníci, válečníci, kteří strašně rádi někde intervenují, bojují, střílejí. Ale jim o krk nejde. Sedí schovaní někde v bunkrech a posílají na smrt mladé kluky. Ať tihle lidé táhnou do pekel!
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
S Řehkovým vyjádřením souzněli politici, vybavuji si například lidoveckého expředsedu Pavla Bělobrádka či poslankyni Janu Černochovou. Kdokoli měl jiný názor a kritizoval naše angažmá v Afghánistánu, byl vlastizrádce. Byli Zaorálek a spol. vlastizrádci? A jsou jimi i teď, když se jejich výzvami řídil i náš největší spojenec, USA?
Každopádně to žádní vlastizrádci nejsou. Nejednalo se o to, že bychom byli přepadení a že bychom se nebránili. Ne. To byl uvážlivý názor, který zhruba odpovídal tomu, co se v Afghánistánu dělo. Asi měl pan Zaorálek hodně dobré informace, nebo si řekl, že když tam Britové dostali na frak, když se Rusové museli stáhnout, když tam má Tálibán tak silnou pozici, a naopak když tamní armáda, do které se cpou miliardy dolarů, není schopna s ním zatočit, tak v takovém případě je lepší z toho teritoria vypadnout. Pokud by tam byly volby, stejně by je vyhrál Tálibán, protože obyčejní Afghánci pokládali armády, co tam byly, za okupanty.
Zastánci působení českého kontingentu tvrdili, že v Afghánistánu se bojuje za Prahu. Co pro Českou republiku bude znamenat, když jsme ten údajný boj za Prahu prohráli?
Na Českou republiku by to žádný hrozný dopad mít nemělo. Náš export tam je minimální, opium snad odtamtud nedovážíme. Těch 200–300 Afghánců, které přijmeme, by mohlo už mít jiný způsob myšlení, když pracovali v našich službách, a snad nás to jejich přijetí neohrozí.
Mgr. Jana Černochová
Pochybnosti o jejich přijetí vyjádřil i arabista Petr Pelikán v rozhovoru pro týdeník Reflex. Podle něj se ve skutečnosti ani tak nejednalo o tlumočníky, ale o lidi, kteří okupační správě dodávali informace, které však byly často problematické. Prý mu jich lidsky může být líto, ale jejich dovoz do naší vlasti považuje za nevhodný. Máme se mít na pozoru před tím, že ti lidé nejsou nijak ukotvení, že jim mohlo jít třeba jenom o peníze a dobré živobytí a že bychom tuhle jejich motivaci mohli poznat i v obráceném gardu?
Kdysi jsem se pohyboval v Kuvajtu, v Sýrii, v Libanonu, kde jsme pořádali výstavy, trochu jsem mentalitu lidí Blízkého či Středního východu poznal. Jejich způsob uvažování, když s námi jednají, vyznívá v duchu, proč by nás neošulili. To umějí báječně, stačí si zajít na nějaký ten jejich bazar. Koneckonců by to tak i dopadnout mohlo. Ale proboha, máme tady BIS, tak snad nějaké dvě tři stovky lidí bude schopna pohlídat, znovu prověřit, a když zjistí, že jsou to šmejdi, tak se jich zbavme.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu těsně po uchopení moci Tálibánem prohlásil, že bude třeba, aby Evropská unie zabránila vlně uprchlíků z Afghánistánu. Dá se to vnímat jako příslib, že by EU mohla postupovat jinak než v migračním roce 2015?
Už i Macronovi došlo, že se ta nepřetržitá migrace do Evropy nedá zvládnout. Mají jiný způsob myšlení. Pro ně je rozhodující Alláh, nás mohou mít za nepřítele, nebudou s námi spolupracovat, budou tu dělat další maléry. Navíc už jich tu je v Evropě hodně. Když je vidíte, jsou to mladí muži, vojensky vycvičení. Pak stačí hvízdnout, oni se dají dohromady a bude tu pořádný mazec. A Macron ví, že první, kde se to může spustit, bude Francie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
