Horší, než si myslíte. Tragédie. Exministryně školství všem žákům, učitelům, rodičům
26.03.2021 16:19 | Zprávy
ROZHOVOR Podle poslankyně a bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové situace ve školství není vážná, protože je tragická. „Kdyby bylo po mém, kdybych měla pravomoc a možnost disponovat dostatečnými veřejnými zdroji, tak by byly dávno otevřené. Jsem přesvědčena, že pokud bychom reagovali včas, správně a dostatečně razantně, mohli jsme mít proočkované učitelky a učitele alespoň pro mateřské školy a elementaristiku nebo i celý první stupeň základních škol,“ uvedla v rozhovoru Valachová.
Jedním z hlavních témat, o kterých se v posledních dnech hovoří v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, je návrat dětí do škol. Jak hodnotíte současnou situaci vy jako bývalá ministryně školství? Je situace vážná?
Situace není vážná, protože je tragická. Jak už bylo na mnoha místech zopakováno, naše děti strávily na distanční výuce v podstatě nejvíc času z celé Evropy. Nelze se tvářit, že se nic nestalo. Kdyby šlo o měsíc, lze to nějak dohnat, ale u některých se jedná v podstatě o celý školní rok.
Co se samotného návratu dětí do škol týká, už musí skončit to přehazování si odpovědnosti mezi školstvím a zdravotnictvím ve stylu – až budou podmínky, tak uděláme toto a toto. Nikoliv. Musí být určena jasná data a v nich musí být splněny podmínky – proočkování učitelů, dostatek kvalitních naprosto důvěryhodných testů, vyhodnocení pilotních projektů. To jsou ty základní, ale samozřejmě ne jediné – musí zde být zásobení škol dalšími pomůckami, nezpochybnitelná a s učiteli i se školami a s rodiči projednaná metodika testování.
Já často říkám, že něco musíme odpracovat. Ono to není populární, ale přesné. Musíme to nejprve odpracovat. Nejpozději od půlky dubna musí začít návrat dětí do škol a musí být rychlý: mateřské školy, první stupeň nebo alespoň první až třetí třída, tak zvaná elementaristika, hned pak čtvrtá a pátá, obratem potom zbytek základních škol a střední školy, prostě ráz na ráz. Musíme ihned vytvořit podmínky pro praxe, vrhnout prostředky a zdroje na to, aby děti z učňovských a středních odborných škol mohly získat dovednosti, které získávat nemohly. Zapojit do toho zaměstnavatele, průmysl. Musíme myslet i na školy speciální, ale také na základní umělecké školy. Pomyslel třeba někdo alespoň na chvíli na taneční konzervatoře? Zeptal se jich někdo, co pro ně může ministerstvo udělat? Dost o tom pochybuji.
Náš vzdělávací systém je neobyčejně složitý a rozvětvený organismus a tento organismus utrpěl velké rány, velké škody. Průmysl i ekonomika se postaví na nohy. I ty veřejné finance, i když to bude trvat dlouho a bude to bolet. Ale školství se z toho bude vzpamatovávat dlouhé roky, protože každé dítě, které toto období zažilo, každý jeden student, ti všichni si to ponesou s sebou dál.
Jste autorkou Národního plánu dorovnání dopadů covidu-19 do vzdělán. V dokumentu navrhujete, aby stát uvolnil zhruba 7,5 miliard korun nad rámec stávajícího rozpočtu; na co konkrétně by měly být využity?
Ten plán se týká všech dětí, žáků i studentů, snaží se myslet právě na všechny oblasti školství a snaží se do nich nasměrovat nové peníze na smysluplné věci. To, že jsem plán zveřejnila, vyvolalo přinejmenším jednu dobrou věc. Ministr Plaga obratem přispěchal s tvrzením, že už na něčem takovém pracuje. Takže víme, že už něco vzniká i na MŠMT, ale má to v tento okamžik nejasné obrysy. Hlavní rozdíl: Spoléhají se na evropské peníze. Jenže ty tady nebudou dostatečně rychle a nebude jich dost. Navíc, co jsem zachytila, tak na systémy doučování má jít podle ministra v příštích čtyřech letech asi 1,5 miliardy korun. To je, dle mého, špatný pohled na věc.
A že je dost institucí, které je poskytují? Podle mě je tu obrovský podstav a bude hůř, vzhledem k demografickému vývoji. Zajímá mě tak jaké řešení máte, pokud ho máte?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.