Jak překvapivé pro vás bylo rozhodnutí Ruska respektovat srovnání počtu diplomatů i zaměstnanců na obou stranách? Učinilo tak po vzájemném vyhošťování diplomatů z obou zemí, které začala Česká republika kvůli výbuchům ve Vrběticích, na nichž se měli podílet ruští agenti.

Ruská strana měla dopředu připravené kroky na reakce, které mohla očekávat, a předpokládám, že i tohle byl jeden z nich, protože jednoznačně ukazuje na fakt, že ruská strana nechce situaci hrotit a odsekávat se od Evropy. Ačkoliv se obrací směrem do Asie – pomaloučku, polehoučku, stejně jako se tam víceméně obrací Amerika.

Stejně tak je zde množství různých vzájemných vztahů, které je poměrně jednoduché přesekat a Česká republika se o to celkem úspěšně pokusila, aniž by lidé, kteří to činí, domýšleli důsledky svých kroků. Myslím, že v tomto smyslu se ruská strana zachovala jako daleko rozumnější partner, jak politický, tak obchodní, než Česká republika.