Americký prezident Joe Biden se nechal slyšet, že chce podpis Spojených států amerických vrátit pod jadernou dohodu, která měla Íránu zabránit vyvíjet jaderné zbraně. Zároveň však nechce rušit sankce vůči Íránu. Írán oproti tomu plnění oné dohody podmiňuje právě zrušením oněch sankcí. Nejde o takový bludný kruh?

Myslím, že Biden zatím nemá v politice vůči Íránu úplně jasno, jak by měla vypadat. Na jednu stranu se chce vymezit vůči předcházejícím Trumpovým krokům a chce zvýšit vliv Íránu, kde Spojené státy ztratily zrušením podpisu pod jadernou smlouvou prakticky jakoukoliv možnost kontroly. Kromě sankcí a ty, jak se zdá, nezabírají. Takže chtějí obnovit dohled nad kontakty Íránu, které Írán rozvíjí mimo systém a který tam funguje mimo dohled Spojených států.

Čili Biden se v první řadě snaží získat větší kontrolu nad zahraniční politikou Íránu a vrácení se k podpisu pod jadernou dohodou je jedním z těchto kroků. Ukazuje se, že sankce, které Spojené státy na Írán uvalily, neměly účinnost, a to z různých důvodů. Írán je relativně velká země, poměrně bohatá, a i když ji předcházející sankce poměrně významně poškodily, přece jen si buduje v rámci svých lokálních kontaktů, ale i kontaktů na mezinárodní scéně poměrně významné postavení. Snaží se dostat do takové vůdčí pozice v rámci islámského světa.

Jde totiž o to, že zanedlouho budou v Íránu volby a ani ajatolláh Chameneí (Alí, nejvyšší duchovní Íránu a hlava státu, 81 let, pozn. red.) není nejmladší člověk. Celkem se dá očekávat, že vliv islamistů v Íránu bude klesat, a tohle je jedna z cest, jak tento pokles proměnit v autoritu sil, které se snaží vymanit z role vůdce radikálního islamismu, jenž v současné době Írán ve světě zastává, a když se stále více dostával na pozici země, která významným způsobem podporovala mezinárodní terorismus.