Pane poslanče, pražský primátor Zdeněk Hřib z Pirátů na podporu festivalu Prague Pride vyvěsil na magistrátu duhovou vlajku, což vyvolalo kritické reakce. Jak se stavíte ke kritickým hlasům vůči tomuto gestu? Rozhodlo město dobře?
Pražští občané v posledních volbách rozdali hlasy tak, že na magistrátu vládne koalice liberálních stran, která se na vyvěšení vlajky shodla. Dá se tedy předpokládat, že vyvěšení duhové vlajky má většinovou podporu i mezi občany. To by koneckonců odpovídalo i podpoře sňatků stejnopohlavních párů, které mají v české společnosti také dlouhodobě většinovou podporu. Podle různých průzkumů se podpora stejnopohlavních sňatků pohybuje mezi 50 a 80 procenty.
Pražský zastupitel Jan Wolf z KDU-ČSL mluvil v DVTV o tom, že Prague Pride je pouze marketingová záležitost, že není důvod na úřední instituci věšet vlajky „jakési organizace“, když tam visí vlajky státu, města a EU. Vyvěsit vlajku komunity, která v řadě míst světa čelí perzekuci, přitom nikomu neublíží. Proč podle vás tolik odsudků?
Vzhledem k tomu, že straničtí kolegové pana Wolfa předložili ve Sněmovně oponentní návrh k manželství pro stejnopohlavní páry, chápu, že drží stranickou linii. Nesouhlasím ovšem, že Prague Pride je marketingová záležitost. Byť se ho účastní i řada firem, které LGBT komunitu podporují, jedná se především o kulturně-vzdělávací festival.
Kardinál Dominik Duka uvedl, že po vyvěšení duhové vlajky mají křesťané naději, že na Velikonoce bude na balkoně magistrátu vztyčen kříž coby moment uznání největší menšině v ČR. Podpořil byste takové gesto?
Sekularita státu je díkybohu ukotvena v Ústavě ČR. Státní instituce by se tedy měly propagaci náboženských symbolů vyhnout, ať už se jedná o kříže nebo symboly jiných náboženství.
Jako tradičně se v souvislosti s Prague Pride a chystaným průvodem objevují, hlavně na sociálních sítích, různé nenávistné a urážlivé komentáře typu, že jde o perverzní a dekadentní akci „úchylů“, „deviantů“ a podobné vulgarity a urážky. Přitom festival je převážně sledem kulturní akcí, kterých se účastní normální lidé. Co byste autorům zmíněných názorů vzkázal?
Podobné odsudky slýchám například i na adresu svých oblíbených rockových festivalů. Názor ať si udělá každý sám. Já jsem každopádně na Prague Pride nikdy žádné devianty neviděl. Akce probíhá v jednom týdnu ze dvaapadesáti v roce, takže s nadsázkou můžeme říct, že je časově vůči LGBT menšině podreprezentovaná. :)
Letošní ročník festivalu je věnován 50. výročí od stonewallských nepokojů, tedy povstání proti systémovému potlačování homosexuálně orientovaných lidí ve Spojených státech ze strany státního aparátu. To si dnes málokdo umí představit. Jak ve světle toho vnímat, že v mnoha zemích, především na východ od nás, se stále děje něco podobného?
Společnost se pochopitelně neustále vyvíjí, v různých kulturách odlišnými směry a odlišným tempem. Řekl bych ovšem, že míra diskriminace LGBT menšiny mnohem spíše koreluje se stavem demokracie a základních lidských práv obecně (včetně například již zmíněných náboženských svobod).
Patříte k poslancům, kteří ve Sněmovně aktivně vystupují pro přijetí manželství pro všechny, tedy pro úpravu občanského zákoníku, aby se manželství týkalo i osob stejného pohlaví. Jaké šance úprava má?
Je to jeden z mnoha návrhů, jehož projednávání je zdlouhavé. Ačkoliv čelí obstrukcím ze strany odpůrců, věřím, že se ho podaří v legislativním procesu posunout dál. Ať už bude návrh schválen, či nikoliv, zákonodárci by měli vyjádřit svůj názor hlasováním, ne ho stále odkládat. Návrh má každopádně podporu od poslanců a poslankyň ze šesti klubů, tak doufám, že straničtí kolegové spolupředkladatelů nebudou projednávání blokovat.
František Kopřiva
Zatím se zdá, že silnější je tábor, který manželství pro všechny odmítá. Návrh je dlouhodobě blokován tak, aby se vůbec nedostal na pořad schůze. Je na takovou změnu už česká společnost zralá?
Ačkoliv odpůrci v rozpravě zatím mluvili déle, náš návrh má více podpisů než oponentní lidovecký návrh. Obecně bych však řekl, že tábory jsou vyrovnané. Je to trochu paradox, neboť jak zmiňuji výše, podle průzkumů má manželství pro všechny dlouhodobě v české společnosti většinovou podporu. Z toho vyvozuji, že společnost je na tuto změnu připravená.
Během sněmovní diskuse, která v součtu trvala kolem sedmi hodin, přestože se nehlasovalo ani v prvním čtení, padaly argumenty, že by manželství pro všechny „zničilo tradiční rodinu“ a tedy i společnost. Jak byste na takové námitky reagoval?
Upřímně řečeno, tento argument nechápu. Můj heterosexuální vztah nijak neovlivní fakt, že se budou moct sezdávat páry stejného pohlaví. Jinými slovy, náš návrh nikomu práva nebere, pouze rozšiřuje institut manželství (a z něj vyplývající práva a povinnosti) na všechny občany. V zemích, kde tato úprava již platí, nenastaly pro heterosexuální páry žádné změny. Nechápu, proč by tomu mělo být jinak u nás.
Zaznamenal jsem názory, že by bylo vhodné nejprve učinit mezikrok, upravit registrované partnerství a přidat tomuto typu svazku víc práv a povinností. Nebylo by to vhodnější? A patrně i legislativním procesem průchodnější?
Nutno podotknout, že podobný návrh zatím nikdo nepředložil, takže je otázka, zda je po takové úpravě reálná poptávka a politická vůle. Dalším aspektem je, že vytvořit jakýsi souběžný institut k manželství by byla poměrně náročná legislativní gymnastika. Především však toto není řešením z důvodu, že by stále existovaly dvě sorty občanů – na první pohled by v dokladech byla patrná sexuální orientace. Přitom otázky na sexuální orientaci jsou považované za diskriminační a stát by měl právo na soukromí ctít. Tento model tedy nedává příliš smysl. Naším cílem je sjednotit legislativu tak, aby platila pro všechny stejně.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
