Oznámení, že policie zahájila stíhání komunistických funkcionářů, sedmadevadesátiletého Miloše Jakeše, pětadevadesátiletého Lubomíra Štrougala a devětaosmdesátiletého Vratislava Vajnara, za zneužití pravomoci kvůli používání střelných zbraní na hranicích, vyvolalo nemálo otázek. Mezi ně patří i věk stíhaných. Má vůbec smysl lidi v takto pokročilém věku stíhat?
Je velmi obtížné se jakkoliv kvalifikovaně vyjádřit k obviněním, jestliže ani neznám popis skutku, z něhož jsou obvinění viněni, ani odůvodnění tohoto obvinění.
Ale věk sám o sobě není žádnou překážkou trestního stíhání. Tedy dospěje-li orgán činný v trestním řízení k závěru, že jsou důvody pro zahájení trestního stíhání, a není-li podezřelý pro věk nezpůsobilý trestního stíhání nebo není-li nepříčetný, musí trestní stíhání zahájit. Nemá na výběr.
Když tedy ne věk, tak co ta doba třiceti let, kdy orgány činné v trestním řízení v této věci nekonaly, není na překážku trestního stíhání?
Kromě jiných, asi zde nepodstatných deliktů, jsou z promlčení vyloučeny trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva (…) jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.
Bude tedy dost zajímavé, jak se usnesení vypořádává s předpokladatelnou námitkou promlčení. A bude asi namítáno i to, co je součástí vaší otázky, proč trestní stíhání po třiceti letech. Tedy, co bránilo trestnímu stíhání dříve, když to, že komunisté na hranicích nechávali vraždit ty, kteří prchali z ČSSR, se obecně vědělo.
Čím si to vysvětlit, že se třicet let nic nedělo?
Mám takové tušení, že to, čemu se říká obecně „střelba na hranicích“, se už nějak vyšetřovalo. Tuším, že snad už za doby existence federace orgány Federálního ministerstva vnitra, ale to si nejsem jist. A pak, po roce 1992 to myslím šetřil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nebo jeho předchůdce. Co zjistili, netuším. Bude prostě nutno vyčkat zveřejnění sdělení obvinění a pak argumentace obou stran.
Je možné, že by se až nyní objevily skutečnosti, které teprve umožnily trestní stíhání zahájit?
Nevím, zda se objevilo něco nového, ale docela mne to zajímá.
Ti jmenovaní, ale samozřejmě spousta dalších bolševiků, mohli „přijmout opatření“, kterým by vraždění – nejen pomocí střelných zbraní, ale i pomocí speciálně cvičených psů – zabránili.
Předseda Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek uvedl, že předsednictvo ÚV KSČ mělo prokazatelný přímý vliv na vládu a mohlo jí ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, ale Jakeš a Štrougal z titulu svých funkcí v předsednictvu tak neučinili. Není to ale v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu, který v paragrafu 1 písmeno c říká, že komunistický režim stavěl orgány strany nad orgány státní, protože takto jsou de facto stíháni za to, že si nepočínali protiprávně?
Máte pravdu, že takto z dálky se konstrukce obvinění zdá poněkud záhadná, a proto se bráním jakémukoliv konkrétnímu vyjádření, dokud neuvidím usnesení o zahájení trestního stíhání.
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
