Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Podle Lukáše Jelínka se dalo očekávat, že jedním z bodů prezidentské předvolební kampaně a antikampaně bude šťourání v minulosti kandidátů. „Ti, kdo byli plnoletí před listopadem roku 1989, se musí smířit s tím, že bude zkoumáno i jejich chování za komunistického režimu. Tím spíše by každý, kdo se rozhodne do boje o Hrad zapojit, měl mít zameteno před svým prahem a o své minulosti informovat otevřeně a srozumitelně,“ řekl politolog.
Minulost kandidátů
Voliče však prý taková problematická minulost příliš netrápí. „Z hlediska Ústavy má právo kandidovat každý, kdo splňuje formální předpoklady a sbírá podpisy pro svoji kandidaturu. Dále rozhodnou voliči, zda se podívají na minulost kandidátů, zda jim vadí, anebo se zajímají o jejich současné, aktuální politické postoje. Na tuto situaci paradoxně platí výrok Václava Klause, který parafrázuji: Když řídíme auto, tak bychom neměli mít zpětné zrcátko větší než čelní sklo,“ sdělil. V české politice i v některých dalších státech mají prý lidé mnohem větší a závažnější starosti, než se zabývat tím, jestli byl Petr Pavel voják výsadkářů, špión nebo diplomat.
Fotogalerie: - V koncentráku Stutthof
Domnívá se také, že většina prezidentských kandidátů, kteří jsou starší než 45 let, by ve svém životopise měla něco, za co by nebyla ráda. „Kdybychom se měli dívat na prezidentskou volbu z hlediska minulosti, pak by ideálním kandidátem byl Jaroslav Bašta, který byl signatářem Charty 77 a člověk postihovaný komunistickým režimem. Ten ale není mezi favority, protože ho staví do popředí hnutí SPD, které se pohybuje na okraji politického spektra. Minulost by neměla být vždycky vším,“ podotkl Lukáš Jelínek s tím, že nezáleží ani tolik na tom, co prezidentští kandidáti za minulého režimu dělali, ale na tom, jak se člověk vyvinul, jak se změnil a jak se chová posledních 30 let. „Známe z minulosti případy komunistů, kteří v roce 1948 zaváděli diktaturu, a v roce 1968 stáli na straně demokracie. Zkrátka, dal bych šanci vývoje i těm, kteří měli jiné názory nebo plány v 80. letech, a jinak se chovají dnes,“ vysvětlil.
Voličům vládní kandidát nechybí
Dlouholetý odborník na politiku však vnímá problém v tom, jak se člověk usilující o nejvyšší funkci staví ke své minulosti, nakolik ji prezentuje přesně a pravdivě. „Tam musí jít Pavel do sebe a svého svědomí, zda o své minulosti mluví takovým způsobem, aby to předešlo podobným svědectvím a antikampaním.“ Současně upozornil, že právě věk hraje roli. Ti, kdo jsou ještě natolik mladí, že za sebou nemohou táhnout předlistopadovou minulost, nemusejí být „zkoušeni z těchto disciplín“.
Mezi ně patří i kandidátka Danuše Nerudová. „Ale to není zásluha, to je souběh okolností. Zkrátka, měli bychom vědět o minulosti prezidentského kandidáta, jde o součást jejich příběhů a nemá smysl nic z toho životního příběhu zakrývat. Jen si musíme uvědomit, že nikdo není dokonalý,“ poznamenal Jelínek.
A je chybou, že vládní pětikoalice svého kandidáta na prezidenta nepředstavila a ani tak nehodlá učinit? Chybí voličům kandidát vládních stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a Pirátů? „Voličům vládní kandidát nechybí, voliči mají celkem dost na výběr. I ze sociologických výzkumů vyplývá, že rozhodnutí vlády žádného kandidáta nepostavit voličům nijak nevadí. Lidé mají vlastní hlavu a nechtějí v prezidentských volbách hlasovat podle doporučení stranických sekretariátů,“ vysvětlil politolog.
Češi hledají prezidenta sympatického svým životem
Pokud tedy rozhodnutí nepostavit vlastního kandidáta koalici nějak uškodí, může to být reputace. „Je to věc reputace. Vládní koalice i ODS dlouhá léta slibovala, že přijde s vlastním kandidátem. V okamžiku, kdy to neudělá, mohou si voliči myslet, že vládní strany jsou personálně vyprázdněné, nemohou se na nikom shodnout, nebo že neplní sliby. Dříve nebo později se to stranám v této podobě vrátit může, ale to, že voličům vládní koaliční kandidát neschází, je zjevné,“ shrnul Jelínek.
Nevnímá ani, že by se mělo v přístupu Čechů jednat o změnu. Připomněl, že i kandidáti velkých stran v minulosti v prezidentských volbách propadli. „Ať už šlo o kandidaturu Přemysla Sobotky za ODS, Jiřího Dienstbiera za sociální demokracii… Lidé nejsou v prezidentské přímé volbě náchylní ke stranickým kandidátům a raději vyhledávají někoho, kdo je jim osobně sympatický životem nebo názory,“ řekl politolog s tím, že mezi současnými uchazeči o post hlavy státu je mnoho těch, kteří s názory české vlády souhlasí.
„Popravdě řečeno, najdeme mezi kandidáty, kteří se přihlásili do bitvy o Hrad, celou řadu těch, kdo nějak souzní s vládními stranami více než s opozičními, aniž se k nim musí hlásit. Jde o průnik postojů a voliči to tak chápou. Zvolí člověka s názorem, který může být bližší vládě, ale bude to spíše kandidát, který vychází z toho občanského prostředí, než kandidát, kterého mu vnutí politické strany,“ podotkl Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
