Na středečním summitu se 32 členských států dohodlo na zásadní změně obranné politiky. Schválily pětibodovou deklaraci, jejímž klíčovým bodem je závazek investovat do roku 2035 každoročně až 5 % HDP na obranu a bezpečnost.
Společná deklarace členských států zdůrazňuje, že zvýšení výdajů je reakcí na rostoucí bezpečnostní hrozby. „Spojenci se tváří v tvář hlubokým bezpečnostním hrozbám a výzvám, zejména dlouhodobé hrozbě ze strany Ruska pro euroatlantickou bezpečnost a přetrvávající hrozbě terorismu, zavazují investovat do roku 2035 ročně 5 % HDP do základních obranných požadavků,“ uvádí se v Haagském prohlášení.
Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí ve vládě Mirka Topolánka (2006–2007), někdejší člen KSČ a po roce 1989 člen Občanské demokratické strany, označil rozhodnutí NATO zvýšit do roku 2035 obranné výdaje členských zemí na 5 % HDP za absurdní krok.
Tlustý se vyslovil zejména proti způsobu financování zvýšení výdajů na obranu a předpověděl krach českého i evropského rozpočtu.
„Všichni politici Evropy si notují, že si na to půjčí a udělají další astronomické dluhy. Pokud v tom budou pokračovat, odvažuji se předpovědět, že do roku 2035 české i evropské veřejné rozpočty zbankrotují a už to nebude z čeho platit,“ řekl tlustý v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Podle Tlustého politici zkrátka slibují něco, na co nemají peníze. Situaci přirovnal k zabíjačce, kde se dělí maso z prasete, které ještě nikdo nekoupil.
„Jsou to krásné řeči, které odvádějí pozornost od kardinálního problému. A to, že na to nemají,“ shrnul Tlustý a zdůraznil, že je důležité řešit zdroje financování takového navýšení výdajů na obranu.
S bývalým ministrem financí souhlasil ekonom Petr Jánský z Katedry evropské integrace a hospodářské politiky na pražské FSV UK. V debatě na CNN Prima NEWS sice podpořil potřebu vyšší obranyschopnosti státu, ale zdůraznil, že je nutné, otevřeně řešit, kde na to stát vezme peníze. Zmínil možnost zvýšení daní.
„Je to těžké. Kdo z nás chce říkat, že je třeba zvyšovat daně?“ ptal se ekonom. „Já se toho bát nebudu, protože chci podpořit politiky, aby se k tomu postavili čelem,“ dodal Janský.
Česká republika dala v roce 2024 na obranu 2,09 % a po dvaceti letech tak splnila závazek o minimálních výdajích na obranu. Podle tiskové zprávy Ministerstva obrany na obranné výdaje států bylo použito 166,8 miliardy Kč.
Vláda Petra Fialy 5. března 2025 rozhodla, že Česká republika bude postupně zvyšovat výdaje na obranu státu minimálně o 0,2 procenta HDP až do roku 2030. To znamená, že v roce 2030 už by měla být na obranu vyčleněna 3 procenta HDP.
„Zvýšení prostředků, které dáváme do obrany, je důležité z hlediska bezpečnosti. Je naprosto nutné a nezbytné. Je to zvýšení, které považujeme za to minimálně nutné. Ale vedle toho je to také příležitost pro českou ekonomiku. Je to příležitost pro náš výzkum a inovace, jsou to peníze, které když dobře vynaložíme, tak z toho budeme mít prospěch nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje,“ uvedl v březnu Petr Fiala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s tím, aby Česká republika každoročně investovala až 5 % HDP do obrany za cenu vyšších daní?
autor: Alena Kratochvílová
