Co si myslíte o ekonomickém zpravodajství České televize nebo obecně ve veřejnoprávních médiích? Dá se vůbec o něčem takovém mluvit? Vy jste začala s kolegy vydávat časopis Argument, kde se snažíte informovat o tom, o čem se v mainstreamových médií v rámci ekonomického zpravodajství nemluví. Co vás k tomu vedlo?

Budu mluvit hlavně k České televizi, protože myslím, že rozhlas funguje podstatně lépe. Co se týče České televize, tak říkám narovinu, že jejich zpravodajství mi nesmí do baráku. Vždycky lituju ty, který jsou závislí čistě na zpravodajství České televize, protože to je katastrofa. To prostě není zpravodajství. To je propaganda od A do Z, takže to já vůbec ve svých zdrojích nemám a absolutně mě nezajímá, co vysílají nebo nevysílají. Vadí mi, že to musím platit. A to mi vadí intenzivně.

Jinak zdrojů informací je hodně, máte obrovské množství statistik, se kterými můžete pracovat nebo spoustu úžasných zahraničních médií.

Indové dělají úžasné věci a jsou strašně rychlí. Třeba Hindustán, tam jsou zprávy rychle zveřejny i s diskusí a komentáři, ale k nám to přijde do zpravodajství za tři dny a některá témata samozřejmě vůbec. Nebo čínská televize. Těch zdrojů je hrozně moc. Samozřejmě člověku pomáhá, když dobře umí jazyky. To je velký bonus. Hlavní je si ty informace vyhledávat a nenechat se krmit jedním zdrojem, ať už jakýkoliv. Ale řekněme si na rovinu, kdo na to má čas?

Je to součást mojí práce, takže já to samozřejmě dělám, ale je mi jasné, že chtít po běžném člověku, aby si večer zapnul 15 médií a procházel to, je trošku těžké. Proto se snažíme i o ten Argument, kde nabízíme různá témata a snažíme se sledovat i to, jak o různých tématech píšou v té dané zemi.