Jiří Paroubek: Musí se rozhoupat. Jediná cesta na zastavení vlády

15.11.2022 14:00 | Rozhovor

„Někteří skončí s podnikáním, někteří velice omezí počty svých zaměstnanců,“ předpovídá budoucnost malého a středního podnikatelského stavu bývalý premiér Jiří Paroubek a vysvětluje, kdo za to dle jeho názoru může. Některé návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), např. zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, označil za asociální. Dostal se i k zdravotní péči. Nevynechal ani ČEZ a přístup vlády. Znovu také promluvil o generální stávce. Ohledně prezidentských voleb opět nešetřil generála Pavla.

Jiří Paroubek: Musí se rozhoupat. Jediná cesta na zastavení vlády
Foto: Hana Brožková
Popisek: Jiří Paroubek

Pane inženýre, ve svém blogu na webu Vasevec.cz jste napsal, že „současná vládnoucí elita, kam vedle vlády patří i Česká národní banka, vede bez většího zájmu médií a tedy i velké části české veřejnosti přímo vyhlazovací válku proti českým podnikům“. Zmínil jste dokonce „genocidu“. Můžete to, prosím, pro čtenáře ParlamentnichListů.cz vysvětlit?

Anketa

Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?

6%
89%
hlasovalo: 30796 lidí
Myslím, že pokud jde o vládu, tak přistoupila k jakýmkoliv podpůrným opatřením pozdě. To je zřejmé. Inflace, která dosahovala podle oficiálních údajů ještě v minulém měsíci přes 18 %, je teď údajně přes 15 %. Ale to už je napasováno na poměrně vysokou inflaci v září roku 2021, která se blížila k 5 %. Takže to žádné velké vítězství není.

Ta podstata tedy samozřejmě je ve válce na Ukrajině, která vedla ke zvýšení cen komodit – energetických surovin, zemědělských výrobků a také kovů. Vláda v tom nedělá vůbec nic. Ještě přilévá olej do ohně. Teď by to chtělo začít působit diplomaticky a snažit se uzavřít ten konflikt příměřím a mírovým uspořádáním.

Jak jsem řekl, všechna opatření vlády přišla opožděně. To se plně promítlo do cen průmyslových výrobků a také do cen spotřebitelských. To je také jeden z důvodů vysoké inflace. Za těchto okolností se samozřejmě podnikům špatně podniká, když mají vysoké ceny zejména energií, tedy vstupů. A ne každý podnik to přežije. No, a Česká národní banka pro ty malé a střední podniky, které nemají alespoň část příjmu v eurech, poskytuje úvěry, které začínají někde číslovkou 7 % úroků. A kdo si může dovolit pracovat s úvěrem 7 % nebo 8 %? To dlouho nevydrží. Pro ten segment malých a středních podnikatelů je to v podstatě existenční záležitost už teď.

Pokud se ta situace bude prohlubovat, jako že ano, ceny energií nebudou klesat, naopak, budou končit fixace podniků, ať už u plynáren nebo elektráren, no tak ty podniky se budou pokládat. To je ta genocida, kterou mám na mysli.

Takže spojené úsilí, spojená neschopnost vlády a bývalého vedení ČNB. Já bych to odlišoval, protože guvernér Michl má přece jenom jiné názory, naštěstí. Ale tohle jde za Jiřím Rusnokem a jeho vedením banky, které mu (Michlovi) tady nechalo tento „fant“, který ničí malý a střední podnikatelský stav.

Co to bude znamenat pro zaměstnanost v ČR?

Tito podnikatelé budou muset samozřejmě uvažovat o tom, jestli si mohou dovolit – a kolik si mohou dovolit – zaměstnávat lidí. Někteří skončí s podnikáním a někteří velice omezí počty svých zaměstnanců. A to je špatně, samozřejmě.

Nedávno jste také psal o návrzích opatření ke snížení rozpočtových deficitů státu, které pro vládu připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Zmínil jste, že některá opatření jsou silně asociální. Která například?

Tak, to je řada z těch opatření. Jedno z nich je třeba návrh na v podstatě zrušení podpory u stavebního spoření. To by vlastně znamenalo, že celý segment středních vrstev by se odřízl od možnosti spořit si na bydlení a na zlepšení své bytové situace.

Zpoplatnění vysokých škol, tak to už je úplně šílená záležitost. To jsme snad odbyli už před lety, ve volbách v roce 2008. A od té doby se nikdo neodvážil s tím vylézt. Privatizace – no tak to nevím, co se pod tím skrývá. Ale zřejmě privatizace některých podílů státu někde, ale možná třeba také prodej nemocnic. To by pánové z NERVu měli upřesnit. A to tedy by bylo velmi špatné.

Zavést znovu karenční dobu v případě nemoci? Tak to je úplně asociální pro zaměstnance. Parametrická opatření na snížení budoucích výdajů důchodového systému – jinak řečeno ta cesta, jak ji vidí NERV, je v prodloužení věku odchodu do důchodu. Návrat slevy na jízdném do stavu v srpnu 2018 – to znamená zrušení. Redukce počtu policistů – tak to zrovna v situaci, kdy k nám přibudou možná další statisíce Ukrajinců, poté co bude zničena ukrajinská rozvodná síť, nevím, jestli je rozumné.

Zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku – to je jasné. To je zcela asociální. Snížení podpory v nezaměstnanosti – to je totéž, v situaci, kdy roste pomalu ale jistě nezaměstnanost. A ne každý si může dovolit fyzicky pracovat. Snížení neinvestičních dotací v zemědělství – no tak to určitě zasáhne ten zemědělský sektor.

Takže to je celá řada věcí, které jsou prostě asociálního charakteru. No a vláda si z toho má vybrat.

Ale na druhé straně, že by vláda třeba udělala opatření – zmrazit vojenské výdaje na úrovni 92 miliard korun, tedy letošních rozpočtových výdajů? To se nechystá. Chystá se, abychom za dva roky měli výdaje na armádu v rozsahu 150-160 miliard korun. Tak někde ty prostředky prostě chybět budou, v těch ostatních kapitolách. Protože, jak je zřejmé, i vláda už si všimla, že procházíme mírnou recesí. Ta recese se pravděpodobně prohloubí v příštím roce. A bude to znamenat, že se proti očekávání sníží příjmy státního rozpočtu.

I když tady působí inflace. No ale zase, pokud chce vláda udržet alespoň ty velké podniky v chodu, tak jim bude muset začít kompenzovat výdaje v oblasti energií. Takže je to opravdu prekérní situace.

Na vlnu odporu narazil se svou úvahou vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví ministr Válek (TOP 09). Co by to ve své podstatě znamenalo?

Ministr Válek šel dokonce nad rámec toho, co navrhl NERV. Myslím, že i do NERVu pronikly výsledky průzkumu agentury STEM, který si nechala dělat Česká spořitelna. Podle něj si zhruba 2/3 lidí u nás přejí rovný přístup ve zdravotnictví. Nepřeje si žádné tzv. nadstandardy, to znamená dvojí péči o pacienty – o ty, kteří si mohou dovolit připlatit – a o ty, kteří si to dovolit nemohou. Takže to je celkem pochopitelné, že narazil na vlnu odporu.

A co říci celkově na vývoj stavu zdravotní péče v ČR, kdy například vidíme v médiích dlouhé fronty před ordinací zubaře, aby lidé vůbec tuto péči získali? Na sociálních sítích v této souvislosti zazněla připomínka například front na novou televizi, pračku, či auto před rokem 1989…

Tak to musíme brát jako fakt. Prostě zubařů asi není tolik, co bychom potřebovali. I když, kdybychom brali statisticky počty zubařů na sto tisíc obyvatel, ve srovnání s Německem, tak to zase tak špatné není. Ale tam soukromí zubaři mají třeba nařízené služby ve veřejných zařízeních. A to si myslím, že by asi řešilo situaci.

V médiích se objevila informace, že čistý zisk ČEZu letos vyrostl až osminásobně. Jak tato zpráva může působit na český národ, když v ČR meziročně zdražila elektrická energie nejvíc v EU? (Rozhovor byl veden těsně předtím, než ČEZ oznámil další zdražení, pozn. red.)

Myslím, že zástupci vlády vidí krátkozrace, že 2/3 zisku ČEZu, po odvodu daní tedy, budou příjmem státního rozpočtu. Vzpomeňme si, co říkal ve svém projevu někdy zjara premiér Fiala, který naznačoval, že by bylo možné vyvlastnit, samozřejmě za náhradu, minoritní akcionáře ČEZu. A že bychom se dočkali toho, že by ČEZ v ČR prodával za výrobní náklady plus velmi přiměřený, tedy nízký zisk, takže bychom se s cenou elektrické energie dostali někam úplně jinam.

Teď se vláda vymlouvá na to, že je tam třetina akcionářů soukromých osob a že ti by s tím nesouhlasili, což je asi pravda. No ale, tak je vykupme. Pojďme touto cestou. Zhruba pětina nebo čtvrtina elektrické energie vyrobené tady se u nás nespotřebuje, ale může se prodávat dál přes lipskou burzu. Takže ČEZ může dál vykazovat velmi slušný zisk z tohoto, byť nižšího, objemu prodeje elektrické energie do zahraničí. To je myslím cesta, jakou se dá jít. Vláda sice tehdy něco ústy svého premiéra naznačila, ale prostě touto cestou nejde.

Z jaké důvodu, podle vás, touto cestou nejde?

Myslím, že je to jenom neschopnost.

Předpokládáte, že nakonec k této „cestě“ dojde?

Tak, nevidím do vlády. Oni prostě některé věci nechtějí řešit, z nějakých důvodů. Jestli je to lenost, hloupost, neschopnost... Nebo jsou to nějaké vyšší důvody, které mně unikají, to nevím. Ale spíš bych řekl, že je to neschopnost a nezájem v podstatě o to, jak žijí lidé. Tak, oni si říkají, že se s tou vysokou inflací, s tou drahotou, lidé nějak vyrovnají, že zkrátka utáhnou řemeny, a pojede se dál.

A myslíte si, že to tak bude? Přece jen, protivládní demonstrace pokračují, teď bude další 17. listopadu…

Samozřejmě, demonstrace tady budou. Ale třeba minulý týden byla v Belgii generální stávka proti drahotě, kterou organizovaly odbory.

České odbory pod vedením pana Středuly jsou velmi krotké. On by se měl – nebo odbory kolektivně, pokud toho není schopen on – postavit na stranu pracujících a vést zemi ke generální stávce. Protože to je asi to jediné, co může vládu nějakým způsobem zastavit, takovéto soustředěné úsilí.

Ty statisícové demonstrace jsou sice hezké, já se jich rád zúčastním, pokud budu pozván, ale tou vládou to neotřese – tou její politikou, zaťatostí, arogancí, zpupností a doporučováním těch dvou svetrů a abychom se méně myli a podobně. Na to je potřeba asi tvrdší kalibr. Ale to mělo přijít už někdy v květnu, v červnu.

Bohužel, pan Středula si hraje svoje osobní hry, a to je špatně.

Poslanci schválili daň z mimořádných zisků. Je to dobře?

Daň z mimořádných výnosů je asi potřebná věc a je škoda, že tento rok nebude uplatněna. V Německu, jen tak mimochodem, je uplatněna už od března.

Takže máte pocit, že v tomto vláda „zaspala“?

Myslím, že to prostě nechce dělat. Že je jí to proti srsti a že dává bankovnímu resortu najevo, že je jí bližší než zájmy běžných občanů.

Například miliardář Daniel Křetínský v reakci na tuto daň oznámil, že část svého podnikání přesune do zahraničí. Jak toto vnímáte? A dá se předpokládat, že budou následovat další?

To uvidíme, jestli budou následovat další. Ale v zahraničí ta windfall tax bude také, pokud vím, ve většině zemí. Takže nevím, jestli si pan Křetínský, nebo další, kteří by odešli se svým podnikáním jinam, pomohou.

Marek Benda (ODS) nedávno přišel s návrhem na snížení daní z loterií. Svůj návrh nakonec stáhl, přesto, co na takový nápad, především v tuto dobu, říkáte?

Že je to skandální a že se ukazuje, že ODS má vždycky větší zájem vyhovět partikulárním zájmům některých podnikatelských skupin, než aby brala v potaz zájem celé společnosti.

Podívejme se i na prezidentské volby. Jak komentovat složení kandidátů?

Tak, je tam hodně snaživců, kteří jsou bez peněz. To bude takový ten politický plankton. Podle mně se rozhodne mezi třemi kandidáty – Andrej Babiš, paní Nerudová a pan Pavel. Přičemž si myslím, že pan Pavel bude mít, vzhledem k té klientele, o kterou se chce opřít, což jsou pravicoví voliči z měšťanských vrstev, antikomunističtí, co vysvětlovat. A myslím si, že je v zásadě vyřízený.

Jak vidíte šance Danuše Nerudové? Může z ní být někdo jako v uvozovkách druhá Zuzana Čaputová?

Já myslím, že to je úplná kopie. Že ti, kdo ji připravili v zákulisí, tak mají tento záměr.

A myslíte, že Češi budou volit ženu?

Myslím si, že to není otázka volit ženu, nebo volit muže. Je to otázka, kdo je kompetentní. Zatím mi paní Nerudová příliš kompetentní nepřipadá, ani v těch ekonomických věcech, které by měly být její doménou.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…