Situace s imigranty se vyostřuje, povoláváme armádu, chceme uzavřít vnější hranice Schengenu a hromadí se na nich uprchlíci. Mluví se o humanitární katastrofě, nebezpečí terorismu či nutnosti pomoci. Jak vnímáte uprchlickou krizi vy?

Jako obrovský problém. To, co Evropská unie opatrně dělá, dělá pozdě a mnoho opatření měla alespoň, byť v mírnější podobě, zavádět v minulém roce. A i jednotlivé země na jihu Evropy. Mohly tak ušetřit rozsah katastrofy a nyní budeme prosazovat poskytnutí financí na to, aby běženci měli vytvořeny podmínky odpovídající lidské důstojnosti. 

Bojíte se v této souvislosti terorismu? Bude rozdělování fungovat?

Kupodivu tolik ne. Ekonomičtí migratni nemají mít umožněn vstup do Evropské unie a mají být vráceni obratem. Někteří lidé odešli z Íránu i přesto, že měli práci a nebyli v nebezpečí, a stejně utekli do Německa. Měli by jít zase zpátky, to samozřejmě záleží na regionech, ve kterých se válčí a ve kterých ne. O rozdělování neměla být vůbec řeč. Co se týká skutečných uprchlíků, tak jsem proti mechanismu přerozdělování. Pokud by k tomu muselo dojít, má každá země právo si sama vybrat, koho pustí do doby, než se vyřeší válečné konflikty. A vyzkoušet schůdný model. Poskytnout pomoc bychom měli syrským občanům, kteří se nemají kam vracet. Jsou masakrováni z náboženských důvodů, ti jsou výjimkou. Ostatní by neměli pobyt v Evropě získat.

Terorismu se obávám, ale domnívám se, že sofistikovaní teroristé mohou využít jiné cesty do Evropy, než je migrační vlna. Jde o stejný problém jako ve Francii. Teroristé se hlavně rekrutují z přistěhovalců, kteří v zemi dlouho žijí, nebo jejich dětí. Už se třeba dříve dopustili trestných činů, nebo jde o frustrované konvertity. Umějí geniálně pracovat se sociálními sítěmi, a to je velký nástroj pro získávání nejfanatičtějších stoupenců.