Situace s imigranty se vyostřuje, povoláváme armádu, chceme uzavřít vnější hranice Schengenu a hromadí se na nich uprchlíci. Mluví se o humanitární katastrofě, nebezpečí terorismu či nutnosti pomoci. Jak vnímáte uprchlickou krizi vy?
Jako obrovský problém. To, co Evropská unie opatrně dělá, dělá pozdě a mnoho opatření měla alespoň, byť v mírnější podobě, zavádět v minulém roce. A i jednotlivé země na jihu Evropy. Mohly tak ušetřit rozsah katastrofy a nyní budeme prosazovat poskytnutí financí na to, aby běženci měli vytvořeny podmínky odpovídající lidské důstojnosti.
Bojíte se v této souvislosti terorismu? Bude rozdělování fungovat?
Kupodivu tolik ne. Ekonomičtí migratni nemají mít umožněn vstup do Evropské unie a mají být vráceni obratem. Někteří lidé odešli z Íránu i přesto, že měli práci a nebyli v nebezpečí, a stejně utekli do Německa. Měli by jít zase zpátky, to samozřejmě záleží na regionech, ve kterých se válčí a ve kterých ne. O rozdělování neměla být vůbec řeč. Co se týká skutečných uprchlíků, tak jsem proti mechanismu přerozdělování. Pokud by k tomu muselo dojít, má každá země právo si sama vybrat, koho pustí do doby, než se vyřeší válečné konflikty. A vyzkoušet schůdný model. Poskytnout pomoc bychom měli syrským občanům, kteří se nemají kam vracet. Jsou masakrováni z náboženských důvodů, ti jsou výjimkou. Ostatní by neměli pobyt v Evropě získat.
Terorismu se obávám, ale domnívám se, že sofistikovaní teroristé mohou využít jiné cesty do Evropy, než je migrační vlna. Jde o stejný problém jako ve Francii. Teroristé se hlavně rekrutují z přistěhovalců, kteří v zemi dlouho žijí, nebo jejich dětí. Už se třeba dříve dopustili trestných činů, nebo jde o frustrované konvertity. Umějí geniálně pracovat se sociálními sítěmi, a to je velký nástroj pro získávání nejfanatičtějších stoupenců.
Podívejme se na Turecko. To žádá od Evropské unie více a více peněz. Jak velkou pomoc bychom jim měli poskytnout? Rusko navíc obviňuje Turecko z podpory Islámského státu. Postavení Turecka je citlivé, jsou strategickými partnery a článkem Severoatlantické aliance. Historicky se mi nelíbí vztah Turků ke Kurdům a domnívám se, že dříve či později bude situace neudržitelná. V každém případě, pokud se bavíme o právu, proč by ho neměli mít také oni?
Nejsem znalec konkrétně vztahu Turecka vůči Islámskému státu. Ale ze zpráv, které dostávám, mám pocit, že Turecko spíše útočí na Kurdy než na Islámský stát. Každopádně jde o velmi citlivou záležitost. Bude trvat, než peníze z Evropské unie budou skutečně investovány do imigračního problému, a naskýtá se otázka, zda je tou cestou zadržování uprchlíků na tureckém území. Jestli to nebude fungovat, musíme přistoupit na vlastní opatření v Řecku a Itálii.
Spojené státy obviňují Rusko z brutálních postupů v Sýrii. Jak vnímáte střet Ruska a USA v Sýrii? Kdo je v konflitku ten užitečný a přínosný? Ruské akce začínají být vidět a snáší se kritika na Spojené státy za to, že nedokáží situaci vyřešit…
Sýrie je terénem pro mezinárodní politické hry, ale tragédie pro občany. Státu už dlouho neměl vládnout Asad a vidíte, jak to dopadlo. Téměř vše se vrátilo do fáze kmenových válek. Dlouhodobě probíhajíci klimatické změny v kombinaci se sociální situací – to byl poslední krok před pádem režimu. Přítomná gigantická korupce, diktatura, zneužívání potravinového bohatství… Rusko vstoupilo do syrské války a eskalovalo problém. Situace je natolik nepřehledná, že nevím, kdo je správný, kdo není. Je to válečný chaos.
Zvládne Evropská unie tuto krizi? Je to počátek jejího konce, nebo z ní vzejde Unie silnější a jednotnější, jak doufají optimisté?
Obávám se, že vše skončí s rozpaky a nám se včas nepodaří zastavit migrační vlnu. Musíme ji alespoň omezit, ale bude stále významným tématem. Už teď je však jasné, že Evropská unie nevyjde posílená, v řadě věcí jednala zbytečně pomalu a ukázala se jako neakceschopná. Samozřejmě v případě, že v Evropě zůstanou významné skupiny imigrantů, mohou nám vždy připomínat migrační vlnu; a určité skupiny, řada stran nebo hnutí toho mohou snadno využít.
Chcete říci, že toho budou využívat ve volebních kampaních?
Přesně tak.
Dokážete si dnes představit Evropu bez Evopské unie? A dokázala by Česká republika hospodářsky obstát bez spojení osmadvacítky?
Samozřejmě v minulosti se rozpadaly různé říše, takže si to představit dokáži, ale tady je záměrně zamlžováno demokratickými stranami, že bychom se ekonomicky vrátili o nějakých patnáct až dvacet let zpátky. Byli bychom velmi zranitelní, s deseti miliony obyvatel bychom neměli šanci obstát před světovými hráči. S rozpadem Evropské unie by mohlo dojít k přerýsování hranic státu i politických map v celé Evropě. Lidé z řad veřejnosti i politici proti Evropské unii namlouvají, že by země měly zpět větší svobodu. To je klam.
Připomeňme si, jak rychle a nečekaně se rozpadlo Československo a naše země se vzdalovaly. Po šesti letech na návštěvě na Slovensku jsem měl silný pocit, že jsem v cizí zemi. Nikdo si nedokáže představit zrušení vrnitřních hranic, padly by příhraniční spolupráce, spousta lidí by přišla o zaměstnání. Jestli někdo říká, že Evropskou unii může nahradit Visegrádská čtyřka, je to tvrzení směšné a nebezpečné.
Není tajemstvím, že Rusko dlouho pomáhalo Sýrii se zbrojením, dluhy v tomto ohledu nemá ani USA. Jaký má smysl bojovat tam, kam dodávají zbraně?
Na každé válce jsou dvě roviny. Politická a lidská. Každá válka je obrovské utrpení pro místní obyvatele a obrovský byznys pro cizí. Výhodou těch cizích je, že obchodníci sednou na letadlo a vrátí se do své demokratické země. Jim tečou peníze, a na druhé straně trpí a umírají lidé. Říkal jsem si, jaký je to pocit, když někdo hazarduje s demokracií, se svobodou. Je škoda, že Češi více necestují do takových zemí a neuvědomují si, že máme svobodu, a myslíme si, že vydrží všechno. Ale ona nevydrží všechno.
Už jste se o tom zmínil. Znamená tato migrace konec vnitřních hranic Schengenu a volného obchodu i pohybu lidí? Došlo by tím k negativním vlivům na obchodníky zemí Evropské unie?
Jakmile se rozpadne Schengen, pozice pro mezinárodní obchod v rámci Evropské unie se výrazně zhorší. Země, která na to doplatí nejvíce, je Česká republika, protože je závislá se svým obchodem na exportu. Vyváží asi osmdesát pět procent zboží do zemí Evropské unie a ani Zemanovy mise podlézání v Číně nebo Rusku tomu nepomohou. Jde jen o zlomky procent obchodu. Navíc v Evropské unii dnes funguje systém just in time, zboží je v kamionech, ne na skladech a v okamžiku pádu Schengenu by nastal obrovský problém. Firmy by ztratily klienty, kteří nebudou čekat, zda obchodník doveze zboží včas. Patřili bychom mezi nejvíce postižené země v Evropě.
Psali jsme:
Berete vážně vyjádření, že Rusko pro nás znamená hrozbu? Předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel prohlásil, že Rusko je dokonce větší hrozba pro naše bezpeční než Islámský stát.
Naprosto souhlasím. V České republice jsou aktivovány tisíce ruských agentů a tisíce dalších je spících. Některé sdělovací prostředky jsou manipulovány. Kde ruský národ jednou byl, tam se chce vrátit a být tam navěky. V tom má Pavel pravdu a souhlasím s ním. Na konferenci o migračních vlnách jsem se dozvěděl, že se migrace nejniternějšímu středu, České republice, vyhýbala a migranti mířili přímo na Skandinávii. Národy tíhnou spíše k zemím, které mají moře. Nejvíce komunikace zboží a podobně se děje po moři. Migrační toky jsou nyní nasměrovány do Německa, a právě proto jsou kvóty nesmyslné; a ani nejsou v souladu s mezinárodním právem. Nelze člověka nutit, kde bude žít, to je absurdní.
Ale řecký premiér Alexis Tsipras podle svých slov doufá, že Evropská unie výslovně uzná, že Řecko nemůže migrační zátěž nést samo. Prý musí dojít na urychlené přerozdělení uprchlíků mezi všechny státy Evropské unie, a to i těch z Turecka.
Já a Tsipras stojíme na opačném spektru názorů a chování. Souhlasím, aby Evropská unie a NATO zabezpečila hranice Schengenu. Ale řídit se nápady Řecka, jak se má tato krize řešit, když se sami zmítají v krizi, je nepřijatelné. Zavázali se chránit hranice Schengenu a měli by to naplňovat. Pokud nemají podmínky a něco jim chybí, aby mohli závazek naplnit, ať to řeknou, a my pomůžeme. Ale kde to jsme, když největší pokles migrantů do Evropy byl ve chvíli, kdy námořníci loni jeden týden stávkovali? Oni je sami přivážejí a my to máme řešit, takže je musí přestat vozit. My musíme přispět na zabezpečení podmínek v uprchlických táborech a Evropská unie by se měla domluvit se Spojenými státy a Ruskem a vytvořit bezpečné zóny v Sýrii a Iráku.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
