Loni v létě jste se vdala, v zimě jste obhájila mandát předsedkyně Asociace krajů ČR. Je ale něco, co se vám naopak v uplynulém roce nepodařilo? Nebo jaké jsou vaše největší resty? 

Rok utekl jako voda. Pro mne jako hejtmanku stále zůstává nejdůležitější komunikace s lidmi. Na pracovních výjezdech, díky kontaktu s lidmi se hned dozvím a především na vlastní oči vidím konkrétní problémy. Ty se pak okamžitě snažím řešit a dotáhnout do konce. Nesnáším plané řeči, kladu důraz na konkrétní činy a z každé dosažené věci mám velkou radost. Myslím, že v uplynulém roce se nám dařilo některé věci posunout, ať už jde o podpis smlouvy s BMW Group o výstavbě hypermoderního testovacího centra na Sokolovsku, o otevření pobočky policejní školy na ISŠTE v Sokolově, o otevření prvního pobytového hospice na území regionu. Otevřeli jsme první jesle, jejichž zřizovatelem je kraj, vyjmula se dálnice Karlovy Vary–Cheb z placených úseků, začalo se realizovat 15 kilometrů dálnice D6, obdrželi jsme 250 milionů dotaci na obnovu Císařských lázní. Snažím se vždy o to, aby za námi žádné resty nezůstávaly a mohli jsme se soustředit na nové úkoly. Pořád mi ale připadá, že řešení jsou pomalá a že je toho strašně před námi. Úkoly přicházejí ze dne na den, z hodiny na hodinu a jsou velmi různorodé. 

Tím, že jste se rozhodla ponechat si mandát hejtmanky i poslankyně, jste porušila svůj slib nekumulovat funkce. Argumentujete tím, že jste nečekala tak velkou podporu od hejtmanů. Proč jste ale nerezignovala na poslanecký mandát? 

Do parlamentních voleb jsem kandidovala z nevolitelného místa, chtěla jsem tím podpořit své kolegy. Vůbec jsem nečekala, že získám 7 000 hlasů voličů, což je historicky nejvíce v našem kraji. Přeskočila jsem na první místo, z našeho hnutí jsem z hlediska procentního podílu přednostních hlasů udělala druhý nejlepší výsledek hned za předsedou Babišem. Na jaře jsem proto oznámila, že odejdu z pozice hejtmanky, a byla jsem připravena to naplnit, slíbila jsem to rodině a především manželovi. Mnoho občanů mi však psalo, ať z pozice hejtmanky neodcházím, dokonce vznikla petice na moji podporu, a pak přišli hejtmani z Asociace krajů s požadavkem, abych asociaci nadále vedla. Před dvěma lety, když jsem kandidovala na pozici předsedkyně asociace, jsem získala v tajné volbě osm hlasů, nyní jsem obdržela 11 hlasů, a to již naše hnutí nemá post pražského primátora. Našim občanům jsem slíbila, že udělám všechno, aby náš kraj byl více vidět, slyšet a prosadil se. A to z pozice poslankyně a šéfky Asociace krajů mohu daleko více naplňovat.

Ve funkci hejtmanky jste od letošního roku jako neuvolněná se čtyřicetiprocentním platem. Proč jste ale k takovému kroku přistoupila až nyní? Přece jen jste se podílela i na přípravě zákona, který výši odměn u politiků zastávajících více funkcí snižuje.