Karolína Peake: Zeman je jako dacan. Na uprchlíky buďme přísnější. A toto jsem já nezvládla v politice

Vláda Bohuslava Sobotky je v polovině volebního období. Věříte, že na rozdíl od té vaší vydrží až celé čtyři roky?

Já myslím, že spíše vydrží. Ale v politice je každá taková předpověď věštěním z křišťálové koule. Stát se může cokoliv. Koneckonců, jakkoli křehká byla koalice ODS, TOP 09 a Lidem, nikdo netušil, ze zajde zrovna na vrtochy Jany Nagyové. Tahle vláda má zároveň v mnohém usnadněnou situaci. Opozice je slabá, kritika z medií, která vlastní Andrej Babiš a Zdeněk Bakala, podporovatel levicově liberálního křídla ČSSD včetně Bohuslava Sobotky, je minimální. Strategická rozhodnutí žádná nedělá.

V čem je podle vás hlavní rozdíl mezi vládou Petra Nečase a tehdejší koalicí a současnou vládou a současnou koalicí?

Nezměnila se jen vláda, změnil se systém. Rozhodně k horšímu. Udělali jsme krok zpátky od klasické stranické politiky a demokracie. To je první, naprosto zásadní rozdíl. Druhým důležitým rozdílem je změna ekonomických poměrů. Současná koalice vládne v době slušného ekonomického růstu, a tak může rozdávat plnými hrstmi a plnit populistické a levicové sliby, aniž by vybírala daně. Rezervy, které by se teď měly vytvářet, budou projedené, až zas půjde do úzkých. Od ČSSD člověk takovou politiku očekává. Ale ANO, které se občas tváří, že nahradí pravicové strany, se tím v očích pravicového liberálního voliče znemožňuje. Pokud tedy ten volič sleduje činy a nikoli jen plakáty a proklamace.

Jak hodnotíte vládnutí hnutí ANO Andreje Babiše? Dá se srovnat ANO s Věcmi veřejnými a Babiš s Vítem Bártou?

Ve vládě jsou politické strany jen dvě. ANO je projekt a podnik jednoho muže. Muže, který má dost vlivu, informací, zkušenosti a hlavně peněz na to, aby se mu jeho projekt jen tak nevymkl z ruky a skutečná strana se z něj nestala. Říkám to s plným vědomím toho, že jsem se jakési betaverze podobného projektu účastnila. Ve Věcech veřejných ke snaze o přetvoření v klasickou politickou stranu došlo. Zůstalo ale jen u té snahy. Členská základna byla ideově tak nejednotná, že to vlastně bez pevné ruky jednoho lídra nemohlo fungovat. A Vít Bárta se svého vedení také nehodlal vzdát. ANO je bohužel také strana bez jasného poltického směru a vnitřní demokratické struktury. Pevná a štědrá ruka Andreje Babiše to ale zvládne ukočírovat. Ale členové ANO pouze slouží zájmům Andreje Babiše, nikoli nějaké čitelné ideji, která by byla dobrá pro tento stát. Babišova politika je postavena na prověřených estebáckých a komunistických kádrech typu Faltýnek a Kleslová. To je ta pevná ruka. Navíc politika ANO je ještě pořád postavená na negaci. Stále jen slyším, co kdo udělal špatně, co kdo ukradl. Jasně pozitivní kroky nevidím žádné.

Myslíte, že hnutí ANO jako strana jednoho muže zůstane součástí politické scény, nebo ji čeká také pád do propadliště dějin jako Věci veřejné?

Zřejmě do toho propadliště nespadne v nejbližší době. Spojení peněz, vlivu, hospodářské síly a vlastnictví medií je vysoká karta, kterou Andrej Babiš umí dobře hrát. Pokud chceme být znovu klasickou parlamentní demokracií, nemůže být podobně všeobjímající, ale hodnotově neukotvený projekt životaschopný.

Když se ohlédnete zpětně za vaší účastí v politice a pak i ve vládě, co vidíte? Změnila byste něco, jednala byste jinak?

Člověk se vždycky rozhoduje v kontextu dané chvíle a informací, které má k dispozici. A také na základě dosavadních zkušeností. Takže v zásadě ničeho vyloženě nelituji. Vím, proč jsem dělala rozhodnutí, jaká jsem dělala. Zpětně viděno, bývalo by bylo ode mne asi prozřetelnější, kdybych nezakládala politickou stranu. Do Lidem totiž namísto vyznavačů liberální demokracie, kterou měla v programu, přešli zase lidé z Věcí veřejných s názory od leva doprava. Navíc zvyklých na servis a péči, kterou VV zajišťovaly. Snaha dát ty lidi dohromady byla tím nejtěžším, co jsem v politice zakusila. A nepovedlo se mi to.

Velké kontroverze vyvolává také prezident Miloš Zeman. Má množství až nekritických zastánců, ale velká část veřejnosti ho téměř nenávidí. Jak hodnotíte hlavu státu, co byste ocenila a co vám naopak vadí?

To je celkem typické, že vrcholní politici mají buďto vášnivé zastánce, nebo nepřátele. Popravdě se to pak v kampaních a volbách osvědčuje lépe než nemastnost neslanost. Kontroverze přitahuje média a tím pozornost veřejnosti. S tímto vědomím mnozí politici, a Miloš Zeman obzvlášť, kontroverzní věci říkají a dělají. Lidé, kteří by politiku dělali poctivě, ale bez menšího humbuku, zůstávají více v pozadí. Nebo zcela mimo politiku. Pro skutečný úspěch v politice je třeba být tvrdým, kontroverzním hráčem. Miloš Zeman není mým oblíbeným politikem, není podle mne dobrým, laskavým člověkem. Je velmi chytrý, nepochybně velmi sebevědomý a má mnohdy pravdu. Svým dacanstvím ale té pravdě ubírá na pádnosti a politice jako takové na noblese. A prezident státu by měl být noblesní gentleman. Ne vychytralý dacan. Stejně jako on mně ale dokáží lézt na nervy někteří jeho hysteričtí odpůrci.

Evropa čelí velké vlně migrace; i Česká republika přijme „dobrovolně“ přes tisíc uprchlíků. Znepokojuje vás příchod běženců, často mladých mužů hledajících lepší život, do Evropy? Podle odborníků má navíc dojít během deseti, maximálně dvaceti let k ještě většímu stěhování národů kvůli vysychání rozsáhlých území na severu Afriky, na Blízkém a Středním východě.

Je to obrovský problém, který nelze řešit v evropsky sametových bílých rukavičkách a s plnými ústy idejí o otevřenosti a humanismu Evropy. A řešit se to musí. Přijetím tisíců či řádově většího množství uprchlíků se nevyřeší nic z toho, co ty lidi žene do Evropy a USA. Umírněná řízená imigrace je nepochybně i v evropském zájmu. Není ale možné rozvinout transparent s nápisem „Vítejte, jsme otevřená Evropa stojící na ideálech svobody a humanismu“ a dokořán otevřít dveře. Výsledkem by bylo, že tento transparent by zůstal ležet rozdupaný a převálcovaný na zemi i s vlajkonošem. Ano, jsme kontinent stojící na idejích humanismu, svobody, tolerance a otevřenosti, ale pokud chceme tyto hodnoty udržet, musíme je chránit. Pomáhat za hranicemi, jak to jen jde. A dvakrát si rozmyslet, jestli se budeme zapojovat do takových hurá akcí, jako je svrhávání autoritářských režimů v muslimských zemích.

Je podle vás možná integrace tak velkého množství uprchlíků jiné kultury, jiných zvyků do naší společnosti? Zatím se to nikde v Evropě moc nedaří, naopak děti imigrantů se staví proti západní společnosti, radikalizují se a mnohdy odjíždějí bojovat v řadách Islámského státu.

V požadovaném množství to možné není. Imigrace nekonečného množství imigrantů do Evropy je nemožná, pokud chceme zachovat Evropu takovou, jakou ji známe.

Neměla by Evropská unie zpřísnit azylovou a migrační politiku?

Teď jde spíše o to, jak zabránit živelné imigraci. Pokud by všichni přicházeli do Evropy na základě platné imigrační politiky, a v případě neúspěchu by se zase spořádaně vrátili domů, žádný problém by nebyl. Ale odpověď na vaši otázku zní – měla.

Evropa se potýká s dalším vážným problémem, a to jak vytáhnout Řecko z obrovského zadlužení. Už dnes je jasné, že to bude stát další miliardy eur, které zaplatí občané Evropské unie, zejména eurozóny. Nepovede to k další nechuti občanů členských zemí vůči Evropské unii a nakonec k jejímu rozpadu?

Způsob, jakým eurozóna „vyřešila“ řecký problém, je ilustrativní pro neschopnost evropských elit řešit nejzávažnější problémy Evropy v jejich samotné podstatě. Ať už se jedná o Řecko, nebo imigraci. Evropská unie se snaží nejrůznějšími měkkými a drahými opatřeními skutečné řešení oddalovat a udržet zdání funkčnosti systému. Hlavně aby někdo nemusel přiznat omyl nebo chybu. To ve mně samozřejmě obavy vyvolává.