Předpokládám, že se stále do hospodaření Tatry promítají následky z krize, kterou podnik prošel. Je to tak?

Situace firmy v žádném případě není růžová a za své přežití vděčí odvaze svých majitelů do toho nejistého podniku jít. Dobré je, že se jedná o transparentní české podnikatele, kteří už v byznysu a podnikové sféře něčeho dosáhli, což zvyšuje důvěru. Tatra zatím v žádném případě není zlatý důl a ještě několik let nebude. Klíčové je, že byla zachována nepřetržitá výroba a že se firmě opět podařilo získat důvěru a podporu bank, protože i provoz během  restrukturalizace je třeba efektivně profinancovat. Klíčová je opravdu důvěra, o kterou samozřejmě bojujeme i u zákazníků. Aktuálně provádíme potřebné kroky k návratu na důležitý indický trh, kde předcházející akcionáři působení Tatře hodně zkomplikovali. Vracíme se i do Ruska, kde Tatra uspěla v nejtvrdších podmínkách Sibiře v tendru tamní naftařské společnosti Surgutněftgaz.

Můžete komentovat minulé hospodaření amerických majitelů?

Tak jednak je zjednodušující a nepřesné mluvit jen o amerických majitelích, protože důležitým akcionářem byl i indický podnikatel. Na podniku se rozhodně negativně podepsalo, že akcionáři spolu moc netáhli za jeden provaz. Nicméně není mým cílem příliš komentovat předešlé vlastníky či manažery. O úspěšnosti hovoří vždy výsledky a ty jsou za minulé období zřejmé. I naše práce bude hodnocena podle dosažených výsledků, tedy zda se nám podaří firmu z této krizové situace vrátit zpět mezi dobře fungující podniky.

Prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že minulí vlastníci řídili Tatru faxem z Ameriky, co si o tom myslíte Vy?