Po startu omikronové vlny v Česku stouply výrazně – až k 30 tisícům – počty pozitivně testovaných, ale naopak podobně rychle klesaly počty hospitalizovaných, kterých bylo začátkem týdne jen 1448. Dají se z těchto údajů udělat závěry pro příští dva tři týdny, po které má být omikronová vlna u nás nejsilnější?

Opakovaně říkám od počátku epidemie před dvěma lety, že sledování počtu pozitivně testovaných k ničemu není a jsem rád, že alespoň moje kritika toho, aby se vykazovaly sedmidenní klouzavé průměry dopadla na úrodnou půdu. V každé epidemii musíme posuzovat, co je příčinou a co následkem postižení populace. V tom špatném konceptu, který je, bohužel, uplatňován v mnoha státech světa, je příčinou virus zátěže populace a následkem laboratorní pozitivita pro virus.

Správný koncept příčiny a následku je, že příčinou je onemocnění a následkem je smrt. Obojí – nemoc i smrt – nás velmi zatěžuje, zdravotně, sociálně a ekonomicky, a proto musíme vypracovat taková opatření, která zamezí přetížení nemocnými v nemocnicích a oni tam nebudou umírat. Proto bychom měli sledovat sedmidenní klouzavé průměry tzv. hospitalizačního čísla, které vypočtete počtem pacientů přijatých do nemocnice a vydělíte počtem propuštěných a zemřelých. Pokud je vyšší než jedna, pak je třeba v přednemocniční péči zastavit proud lidí do nemocnice, a to hlavně s důrazem na rizikovou skupinu.