Spojené státy procházejí kvůli koronaviru opravdu vážnou situací, prezident Trump ale slibuje, že uvolní obrovské peníze na záchranu ekonomiky. Nepůjde ovšem o takovou poslední kapku, která způsobí, že už USA nebudou schopny dál hrát roli globálního policisty?
Je samozřejmě otázkou, zda jsou USA schopny hrát obě role, tzn. světového četníka a America First v současné době najednou a zda jim nezbude možnost hrát jenom jednu. Trump se docela sympaticky snaží o obnovu americké ekonomiky svým obrovským bojem proti globalizaci (např. dovozními cly na výrobky amerických firem z továren např. v Mexiku), což vyvolává ohromný protitlak už tak nevraživého „deep state“. Důvodem je, že tato obnova americké ekonomiky, tolik požadovaná obyčejnými Američany, jde očividně na úkor zisků nadnárodních korporací. Transkontinentální obchodní dohody, tak pracně vynucené na dotčených státech, nyní postupně přestávají fungovat. Je tedy otázkou kde (resp. komu) chce Trump tyto slibované prostředky vzít.
Jedním z efektů koronavirové pandemie a jevů s ní spojených, zejména, co se týče selektivní ekonomické a sociální krize, bude i částečné přepsání geopolitické mapy, kde dojde, resp. už dochází, k dalšímu posílení postavení Číny a částečně i Ruska, a k oslabení, zejména právě z ekonomických důvodů, USA. Tato pandemie může docela klidně být i oním deus ex machina, který rozhodne podzimní americké volby – ať už v neprospěch, anebo v podobě drtivého vítězství Donalda Trumpa – tedy pokud se vůbec uskuteční.
Je možné, že – bez ohledu na vítěze letošních prezidentských voleb – de facto skončila nadvláda USA třeba na Blízkém východě? A pokud ano, kdo tamní vakuum vyplní? Rusko, Čína, někdo jiný?
Je to málo pravděpodobné; naopak si myslím, že s dramatickým poklesem spotřeby a tím i cen ropy nyní USA o to víc budou potřebovat udržet kontrolu nad ropnými zdroji Blízkého východu. Irák a Sýrii zatím ještě jakž takž ovládají, zatímco Saúdové a Rusko nejsou schopni se dohodnout na objemech těžby.
Dřívější jednoznačná nadvláda USA skončila již mnohem dříve, a nahradil ji převládající chaos. Stejně jako v celosvětovém měřítku, očekávám, že nastane i na Blízkém východě, z pohledu velmocenského vlivu, multilaterální uspořádání. USA si zachovají klíčový vliv na izraelskou politiku, do velké míry i na tu saúdskoarabskou. Ruský vliv ve velké části regionu je silný i dnes, a to bez ohledu na etnické rozdělení či na náboženský klíč; ruský vliv je přítomen i ve státech, které jsou v regionu sobě navzájem silnými protivníky, až do hrdel a statků.
Je zde i silný vliv, a snaha o ještě silnější, ale ne vždy vítaný, ze strany Turecka. Nesmíme opomenout ani vliv regionálních mocností, v prvé řadě šíitského hegemona – Íránu, jakkoli je momentálně oslaben. A samozřejmě – roste vliv klidné síly vzadu, Číny, skrze ekonomickou a investiční angažovanost – a pomalu po angažovanost politickou a v budoucnu i vojenskou. Zajímavou roli jistě sehraje během příštího desetiletí další jaderná velmoc regionu – Indie.
Fotogalerie: - Poklepat, neshlukovat
Zpráva amerických tajných služeb pro Bílý dům údajně hovoří o tom, že údaje o vážnosti nákazy, zveřejňované čínskou stranou, byly cíleně zkreslovány. I z Evropy zaznívají pochybnosti, a to vzhledem k tomu, jak vážný průběh má nemoc ve vyspělých státech, jako jsou Itálie, Španělsko nebo Francie. Do jaké míry, podle vás, koronavirová pandemie poškodila pověst a sílu Číny?
Díky koronaviru se Čína stala ideologickým nepřítelem zejména euroliberálů č.1. Jde zejména o to, že byla schopna a ochotna v krátké době postavit továrnu a začít vyrábět roušky a respirátory, které vzápětí začala distribuovat do světa. A to v době, kdy po delším mlčení se EU zmohla na „průlomové“ prohlášení, že uzavírání hranic EU proti epidemii porušuje lidská práva migrantů.
Díky koronaviru tedy prasklo, že EU král je nejenom nahý, ale především neschopný, nekompetentní a úplně mimo realitu. Že v době vrcholícího nebezpečí pandemie řeší boj proti oscilaci zemské osy, chce snižovat obsah CO2 v atmosféře bez toho, že by tušil, jaký dopad to bude mít na biosféru a veledůležité pro celý svět sňatky homosexuálů. Nyní se probudil aparát EU, pochopil, že jeho neschopnost už vidí téměř každý a rozjela se obrovská propagandistická kampaň, štědře financovaná (jistě to nebude jen 5.5 mil. eur, které „nezávislým médiím“ slíbila Jourová), zaměřená na odvrácení veřejného mínění od toho, že Čína se stala zachráncem Evropy. Nedomnívám se tedy, že by pověst Číny poškodila infekce; nemohu ale přehlédnout, jak EU propagandisté buší do tamtamů a snaží se čínskou pomoc zpochybnit, pomluvit a nakonec i odsoudit.
Pravdu vidím tam, že kde EU i NATO kompletně selhaly, tam operativně zasáhly a pomohly Evropě právě Rusko a Čína:
Když to shrneme, tak epidemie na jedné straně určitě mohla poškodit pověst Číny i vlivem působení a tlaku západních sinofobů, zejména u těch přesvědčených. Na druhé straně ji zvládla výrazně posílit, zejména díky rychlé materiální pomoci a bezprecedentní schopnosti Číny uspokojit prvotní astronomickou evropskou poptávku po ochranných pomůckách. A roli může hrát nejenom vděk, ale i obyčejný lidský soucit a empatie k heroickému boji Číny s nákazou.
Čína se dlouho profilovala jako nastupující velmoc, rival USA. V posledních letech se snažila vystupovat navenek jako rovnocenný a zcela srovnatelný rival Spojených států. Co se s touto image, podle vás, stane nyní?
Myslím, že při americkém zahledění se do svých vlastních problémů (a že jich Trump po svých předcích – Obama, Bushové, Clinton, zdědil opravdu hodně) bude Čína naprosto rozumně a trpělivě ve své politice pokračovat. Nezapomínejme také, že Čína je největší věřitel USA, a její trend obchodovat s Ruskem nikoliv za dolary, ale za dolarové dluhopisy, jistě již nyní způsobuje mnohým bankéřům na Manhattanu vrásky.
Takže s imagí Číny, díky ekonomické situaci předlužených USA se s odkazem na předešlé otázky a odpovědi, asi nic závratného nestane. A pokud ano, bude to jen krátkodobá záležitost. Jestli nebude díky akcím kolem infekce čínská image posílena pozitivně, např. v Evropě, zůstane na obdobné úrovni. Nicméně nezapomínejme na skutečnost, že v tzv. třetím světě, zejména v Africe, čínská image a ekonomický a politický vliv strmě posiluje již dlouhá léta, na většině černého kontinentu je Čína největším investorem a nejvlivnějším zahraničněpolitickým hráčem. Tato investice se Číně bezesporu dlouhodobě vyplatí.
Fotogalerie: - Kladno, Lidice, vlasovci
Objevily se i zcela vážné úvahy o tom, že by svět měl po Číně vymáhat reparace za tuto pandemii. Je to namístě?
Je to nehorázné pokrytectví a drzost, která odhaluje skutečné zvrácené uvažování soudobých sociálně-politických a etnických rasistů. Často jsou to titíž, kteří i v ČR dostávají osypky, když se začne mluvit o splácení německých reparací vůči naší republice jakožto účtu za nacistickou genocidu a okupaci. To je snad vševypovídající.
V souvislosti s koronavirovou pandemií se začínají hlasitěji ozývat odpůrci Evropské unie. K odstoupení od Lisabonské smlouvy nejprve vyzval Václav Klaus mladší a poté se k tlaku přidal i Tomio Okamura, který navrhuje referendum a rovnou by vystoupil z EU. Mají jejich návrhy šanci uspět? A bylo by to nyní moudré?
Odstoupit od Lisabonské smlouvy jednotlivě (jednostranným prohlášením ve Sněmovně bez dalšího) nelze, to je možná jen trik Klause jr., jak na sebe upoutat pozornost (když jsme jako první začali používat termín czexit, tak protože to znělo z SPD, média to ignorovala). Pan Klaus jr. má asi vůči médiím jinou pozici a tak jeho nápady, které již zazněly dříve, mi přijdou spíše jako populistická prohlášení a snaha parazitovat na programu SPD bez toho, že by opustil unionistickou pozici Trikolóry. Jen je třeba doplnit, že Václav Klaus nebyl zdaleka tím prvním politikem, který by vyzval k odchodu z EU. Naopak, od vzniku Trikolory říkal, že toto není jejich cílem. Na rozdíl od hnutí SPD, pro které je od jeho vzniku vystoupení ČR z EU jedním z hlavních cílů. Navíc pouhé odstoupení od Lisabonské smlouvy neznamená automatický czexit (EU nerovná se jen a pouze Lisabonská smlouva), ale propad někam do právního vakua před rok 2009. Osobně nemohu pominout, jak důvody pro czexit přibývají geometrickou řadou a jak EU nejenže nechce (ani není schopna) řešit problémy evropských států. Naopak chce problémy, které způsobila svojí nezodpovědnou migrační a fiskální politikou, přesunout na členské státy, kde zejména eurozóna na tom bude dost bledě, co se týče růstu zadlužení.
K vystoupení z EU, tj. k czexitu: Pokud by někdo myslel vypovězení Lisabonské smlouvy vážně, muselo by se jednat o legislativní akt – tzv. odstoupení od mezinárodní smlouvy – klasicky schválený Poslaneckou sněmovnou a Senátem a podepsaný prezidentem republiky. A uvědomíme-li si, že Lisabonská smlouva obsahuje i článek 50, který upravuje a umožňuje proceduru vystoupení členského státu z EU, dalo by se s lehkou nadsázkou říci, že vypovězením Lisabonské smlouvy se připravujeme o možnost standardním způsobem z EU vystoupit. Ale to berte spíše jako lehký bonmot, byť ne zcela odtržený od skutečnosti.
Pokud by Václav Klaus st. Lisabonskou smlouvu nepodepsal, nemusel by Václav Klaus ml. dnes volat po jejím vypovězení... Ale vážně, vystoupení ČR z EU je – právě nyní o to více – stěžejním českým národním zájmem.
Už jsme až po krk dospěli do situace, že není podstatné ptát se, co s námi bude, když z EU odejdeme, ale naopak, co z nás zbude, když v EU zůstaneme. Ideální by bylo, kdyby v závazném celostátním referendu rozhodli o czexitu naši občané. Pokud ale toto – kvůli tlaku koalice i tzv. demokratické opozice a pirátů – nebude možné, je zcela legitimní, aby o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy rozhodl Parlament ČR nebo i česká vláda. To ale záleží na občanech, jak rozdají karty v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
Je nyní legitimní otázku vystoupení z EU nastolovat, nebo jde o zneužívání nedobré situace?
Vždycky to byla a bude legitimní otázka, v dnešní nebo v jakékoliv jiné situaci. Vždy bude stejné, že nás nadnárodní korporace díky EU bezostyšně a beztrestně drancují. Současná situace jen dodává další a další důkazy neschopnosti, zbytečnosti až škodlivosti EU a tím dodává i další důvody k vystoupení (a to nejenom ČR).
Italové, ale nejenom oni, jsou naštvaní na Brusel; EU prý v boji proti pandemii příliš nepomohla. Unie se hájí, že nějaké peníze uvolnila, mnozí ovšem čekali více. Exprezident Václav Klaus řekl, že teď aspoň lidé vidí bezvýznamnost EU, a snad jim to dojde. Lze to odmítnout jako klausovskou rétoriku, nebo má EU nyní skutečně problém?
Italové (ti obyčejní) jsou na Brusel naštvaní dlouhodobě a právem, vždyť se podívejte, co se tam děje, jaká zvěrstva tam páchají migranti (navzdory mediálnímu tichu se informace stejně dostanou na povrch), pohleďte, jak je Itálie zadlužená a především, jak EU arogantně Itálii nechala v problémech, do kterých ji sama dostala, aby si je nyní Italové řešili sami. Maximálně jim tam pošlou další německou neziskovku, která zajistí pravidelný lodní spoj pro dopravu imigrantů z Libye do Itálie, karanténa nekaranténa.
EU rozhodně není v největší krizi od doby svého vzniku (nevidím, čím by se lišila od předchozích let), jen její neschopnost, nekompetentnost a škodlivost je vidět v celé své hrůznosti. Významní představitelé největších unijních států připouštějí její rozpad, eskalovaly a na povrch vypluly dlouholeté spory, např. v eurozóně o financování koronavirové pomoci a o evropských dluhopisech, o rozpočtu EU... Do toho Evropská komise ze své skleněné věže volá k otevření hranic, k velkorysejší zelené agendě a k tvrdším sankcím proti Maďarsku a Polsku. Takže – „Bruseli, asi opravdu máš problém“...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Marek Korejs
