Pane profesore, v Českém rozhlase jste upozorňoval na to, že Česko má velice málo vlastních dat například o rizikových faktorech. Považujete to za důležité, protože opatření v souvislosti s epidemií do budoucna nemohou být celoplošná, ale efektivně selektivní. Prosím, jaká data konkrétně chybí? Co by se mělo zjišťovat, a jak v tomto směru postupovat?
Musíme jasně formulovat rizikové faktory. Zpřesnit je. Za riziko označujeme situace, které ve skutečnosti rizikové být nemusí nebo pravděpodobně nejsou. Z toho pak vyplývají problémy, protože můžeme sledovat, vyšetřovat a stigmatizovat nevhodné pacienty, pacienty, kteří riziko nenesou.
Objevila se zpráva, že děti s rýmou mají okamžitě zůstat doma kvůli podezření na covid. Nesmysl. Tohle jsou informace nepřesné, zkreslující, děsící rodiče a míří špatným směrem. Dnes je polovina dětí alergických, mají rýmu a vůbec se nejedná o covid. Rýma jako taková není typický nebo významný covidový příznak.
Za rizikové se též označují imunosuprimovaní pacienti. Tak to velmi často vůbec není. Pacienti středního věku, kteří jsou na imunosupresi, například pro onemocnění jako psoriáza, záněty střev nebo revmatická onemocnění, prostě nenesou zvýšené riziko. To samé kupodivu onkologičtí pacienti na chemoterapii.
Obecně se pokládá za rizikový faktor vyšší věk, obezita, kouření, chronická onemocnění, zhoršená imunita, celkově špatný zdravotní stav. Takže podle vás se to nedá zobecnit…
Ne. Pokud informaci uchopíte v obecné poloze, pak je rizikový každý druhý člověk nad čtyřicet let.
Kdo by se měl na sbírání dat zaměřit? Ministerstvo zdravotnictví? Kdo by se tomu měl více věnovat?
Ministr by měl vypsat úkol ministerstva. Mělo by se jít zpětně do chorobopisu těžce nemocných ventilovaných pacientů a vyplnit protokol o zvažovaných rizicích u každého z nich. Z toho by pak vyšly rizikové skupiny.
Pozornost je nejvíce upřena k seniorům. Co pro ně udělat? Rozdat více respirátorů? Zajistit pro ně testování?
Také je nevyděsit. Informace musí být reálné. Riziko exponenciálně narůstá, pokud se rizikové faktory kumulují. Věk nad 80 let plus další, dejme tomu diabetes a komplikace diabetu. Pokud jsou tři rizikové faktory, pak už jde o významné riziko. Ale samotný jeden rizikový faktor, např. věk, nenese významné riziko. Znovu říkám, je třeba to zpřesnit.
Když to shrneme, které tedy faktory a jejich kombinace mohou znamenat nižší odolnost vůči epidemii?
Když bych měl vyjmenovat nejvýznamnější: velmi vysoký věk, diabetes, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, obezita. Obezita je většinou spojená s diabetem, hypertenzí, to je kumulace rizik.
Když se vrátím ještě k seniorům. Hovoříte o tom, že by je neměl nikdo děsit. Sami senioři už mají varovných zpráv dost. „Přestaňte strašit seniory smrtí,“ vyzval i předseda Senioři ČR Vladimír Dryml. „Vyvstává otázka, pro koho je výhodné vyvolávat atmosféru strachu a stresu, které přispívají ke snížení imunity. Ta je přitom nejdůležitějším faktorem pro zvládnutí virových onemocnění,“ napsal. Pane profesore, jak je to s šířením strachu a paniky? Kdo za to může?
Do značné míry to živí média. Měla by vyváženě informovat, ale i média jsou primárně byznys, a jak víme, šokující zprávy přitahují nejvíc. Takové jsou zákony bulvární žurnalistiky, která převažuje. Bohužel, tohle je výsledek.
Když seniorům zakážete se pohybovat, necháte je mezi čtyřmi stěnami, v podstatě je zbavíte kontaktu a ještě je vystrašíte, to už je samostatný rizikový faktor. Je potřeba podávat uvážlivě informace a bránit se senzačním katastrofickým předpovědím. Samozřejmě, jsou mediálně vděčně. Zemře padesát tisíc lidí, sto tisíc lidí... To jsme všechno slyšeli.
Velmi oceňuji vyvážený způsob informací současného ministra zdravotnictví prof. Prymuly a virologa Jana Konvalinky. Právě tito dva předkládají velmi vyvážené informace.
Psali jsme:
Často jsou za viníka označována média, někdy ovšem jen citují odborníky. Před desítkami tisíc mrtvých varuje například evoluční biolog a parazitolog, profesor Jaroslav Flegr. Odmítá promořování populace a je zastáncem tvrdých opatření, předpokládá, že by restrikce v souvislosti s koronavirem měly trvat i dva roky. Může se to ale protáhnout, protože vše bude záležet na dostupnosti vakcíny. Jde o zbytečné strašení veřejnosti, nebo o jeden ze scénářů, které skutečně mohou nastat, a lidé by měli znát pravdu?
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
Co odborník, to názor. S určitou nadsázkou říkám – epidemiologie není věda. Na operaci žlučníku máme všichni stejný názor – na epidemiologii má každý svůj názor. Chápu, že i média se těžko orientují. Epidemiologie je složitá záležitost a je potřeba ji posuzovat velmi obezřetně.
Profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEMu upozorňuje nejen na skutečnost, že každých 20 minut umírá jeden člověk na rakovinu, ale i na 1.800.000 lidí, kteří ročně na světě umřou na tuberkulózu. „A dělá někdo něco, aby k tomu nedocházelo? A je to zrovna tak infekční onemocnění jako covid,“ zhodnotil. Věnujeme koronaviru způsobujícímu nemoc covid-19 příliš velkou pozornost, nebo je nebezpečnější?
Když si vezmete světové statistiky, covid-19 v globálu nezvyšuje mortalitu. Neumírá víc lidí na světě s koronavirem, než před koronavirem. Ale jsou skutečně oblasti s obrovskou fatalitou a to je nezpochybnitelné. Nevíme přesně, proč tomu tak je.
Největší rizikový faktor šíření je populace vysokého věku, obezita a velká koncentrace lidí ve městech. Největší fatalita je v Peru, pak v Belgii. Nikdo vám nezaručí, že se situace nebude podobně vyvíjet jinde. Je to fakt strašák, který tady je a respektovat se musí.
Ale opatření musí být racionální, podložená údaji z vlastní lokality. Každá lokalita je specifická, nemůžeme se chovat jako v Peru nebo v Mexiku. Populace je jiná, jiná je organizace zdravotnictví. Každá populace by měla mít svá vlastní data.
Jak hodnotíte současná epidemiologická opatření? Jsou dostačující?
Pan profesor Roman Prymula se vyjadřuje velmi vyváženě, bude stav sledovat den za dnem. Těch 2900 nebo 2500 pozitivně testovaných denně je hodně, a dál už čísla nesmí růst. On to dobře ví. Počty by měly zůstat pár dní stejné, a pak klesat. V tomto případě by mohla zůstat opatření tzv. zachována, protože se určitě nebudou uvolňovat. Ale kdyby měla jít čísla nahoru, musí se přistoupit k dalším restrikcím. Tohle pan profesor Prymula dobře ví, daleko lépe než já.
Objevují se rozdílné názory, co se týká kapacity nemocnic. Pražský primátor Hřib už nastínil možnost umístění nemocných v internátech nebo v tělocvičnách. Je situace skutečně tak kritická?
Zatím bych neřekl, že je kritická, ale už se kapacity naplňují. Můžete umístit lůžka do tělocvičen, ale kdo se o nemocné postará? Počty lékařů nenafouknete. Kritické parametry si musíme hlídat. Ke kolapsu zdravotní péče nesmí dojít.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny. O dalším postupu bude rozhodovat ministerstvo zdravotnictví. Jaké je vaše doporučení?
Já to v zásadě vítám. Je to samostatný autentický výzkum. Ke komerčnímu využití je nesmírně daleko.
Vaše doporučení na závěr? Co byste poradil, pane profesore?
Braňme se panice, buďme pozitivní, vyváženě informujme – a držme si palce!
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
