Novými radními České televize jsou ekonomka Hana Lipovská, moderátor Lubomír Veselý a publicista Pavel Matocha. Jejich zvolení okamžitě vyvolalo velmi bouřlivé diskuse nejen na mediální scéně. Co podle vás mohou ovlivnit tyto tři osobnosti?
Jako bývalý předseda mediálního výboru vím, jaké jsou zákonné možnosti Rady České televize. Ty v podstatě spočívají jen v možnosti odvolat generálního ředitele, a to složitou procedurou, přičemž schvalování rozpočtu bylo zatím naprosto formální. Takže já na rozdíl od pracovníků České televize znám zákon a vím, že rada těžko může udělat něco zásadního.
Znamená to tedy, že nesdílíte obavy, ať už je to ohrožení nezávislosti České televize, veřejnoprávních médií celkově či demokratického procesu?
Myslím, že to nejsou obavy, to je naprostá hysterie. Jde o předposranost, protože rada ještě nic neudělala, nově zvolení lidé nic neudělali, ale sotva byli zvolení, už se spustí halas, že se nám bourá demokracie. To je dětská reakce, nikoliv reakce dospělých lidí.
Noví tři radní jsou kritizováni, že svojí praktickou minulostí, zaměřením a podobně, nejsou těmi odborníky, kteří by v radě měli sedět. Souhlasíte?
V radě nikdy neseděli odborníci, to je politická volba Parlamentu a Parlament volí lidi, které považuje spíše za zástupce veřejnosti a nějakých názorových proudů než za odborníky. Kandidáty navrhují společenské organizace, nenavrhují odborníky, takový zákon nemáme. Jsou to lidé zvolení Parlamentem a navržení společenskými organizacemi.
Kde tedy podle vás tkví podstata oné hysterie a dětského chování, jak jste to nazval?
Jsou dva důvody. Jedním je – a to v tomto případě není dětské chování a hysterie – podezření pracovníků České televize, že politici mají na ně pifku a chtějí vyvést nějakou piškuntálii, a to ti politici opravdu chtějí. A druhá věc je, že zejména Hana Lipovská a Lubomír Veselý vskutku kritizovali veřejnoprávní televizi, a to jak její podstatu, tak její výkony. A samozřejmě televizní pracovníci se bojí, že budou v radě své kritické názory proměňovat ve skutky.
Není to právě ta pluralita názorů, o jejichž nutnosti, ale také omezování se poslední dobou mluví?
Nyní naopak pluralita názorů v radě bude. Alespoň já jsem zažil radu, která až dojemně jednotně podporovala ředitele Petra Dvořáka a hájila Českou televizi nejen proti útokům, ale jakékoliv oprávněné kritice třeba z mých úst.
Jsou noví radní zárukou, že kritika bude zastoupena?
Nemyslím, že zárukou, protože si skutečně myslím, že Rada České televize má natolik slabé a špatně právně zakotvené postavení, že trochu schopný generální ředitel si ji omotá kolem prstu. A Petr Dvořák je velmi schopný generální ředitel.
Psali jsme:
O jaké piškuntálie politiků by se mělo jednat?
Jak se tedy díváte na pokusy o spojení volby třeba Hany Lipovské s chutí premiéra Andreje Babiše do České televize nějakým způsobem zasáhnout, protože s ní má problémy, nemá ji rád a nijak se tím netají? Domníváte se, že to může jakkoliv souviset?
To není jen Andrej Babiš. Když si uděláte průzkum ve Sněmovně, který bude anonymní a politici se nebudou bát, že se to Marek Wollner dozví, tak zjistíte, že 90 procent politiků nemá rádo Českou televizi a to jsem možná řekl slabá čísla. To není otázka Babiše a ani toho, že Babiš zvolil Hanu Lipovskou. Byla zvolena v tajné volbě a byla navržena dokonce katolickou církví a já se nedomnívám, že katolická církev chce nějak omezovat svobodu České televize.
Nebo spolupracovat s Andrejem Babišem.
Pravda je, že Andrej Babiš příliš nezná televizní zákony, on se s nimi neseznámil, jeho to nebaví, připadají mu nezáživné a ony také nezáživné jsou. Politici celkově tyto zákony neznají, takže si třeba myslí, že se dá televize takto ovlivnit. Je třeba říci, že to nejde. Jeden člověk v radě může skutečně, řekněme, být zajímavější, když bude říkat kritické názory, které má Hana Lipovská, více si toho všimnou média, ale to je tak vše, co mohou dělat.
Jaká je role a význam veřejnoprávních médií v České republice?
Veřejnoprávní média jsou dobrá evropská tradice a měla by být zachována i včetně toho, že jsou placena koncesionáři, protože to zajišťuje jistou míru nezávislosti vůči vládě. Co se týká výkonů České televize, tam jsem trochu na rozpacích. Říkal jsem, když jsem byl politikem, že má obrovské rezervy jak ve zpravodajství, tak zejména v hraných filmech, seriálech a koprodukčních věcech.
Jaké rezervy má Česká televize ve zpravodajství? Vnímáte kritiku, že není dosti vyvážené, že chybí pluralita názorů, případně se objevují stejné osobnosti, nebo co máte na mysli?
Spíše bych řekl, že se snaží podle různých kritérií vyváženost opravdu dodržovat a domnívám se, že si na to berou i necinknuté průzkumy a poradenské firmy. Vidím celkovou žurnalistickou slabost výkonu na to, jak obrovské prostředky televize má. Často chybí nápad, reportéři jsou často zahledění do sebe, nedají si práci přemýšlet za roh, dávají typizované otázky, aby vyvolali konflikt. Často je ten konflikt naprosto zbytečný, protože konflikt je v pořádku, pokud se týká podstaty věci, ale oni vyvolávají konflikt jen proto, aby ten konflikt byl a aby diváci říkali: Hurá, hurá! A chvíli se na to dívali. Čili je to žurnalisticky slabé včetně těch největších hvězd. Samozřejmě celá žurnalistika prochází velkou krizí, ale právě veřejnoprávní televize a rozhlas jsou jediná média, která mají dostatek prostředků na to, aby novináře školili na špičkovou úroveň.
Jak si média počínala v posledních měsících kolem nákazy koronavirem. Strašila více, než bylo potřeba? Vyvolávala strach stálým sledováním počtu nakažených a obětí, což se děje dosud?
Tohle mohou říci jen lidé, kteří jsou buď ideově předpojatí, nebo tupí, protože koronavirus tu doopravdy byl. Země, které zavedly tvrdší opatření, dopadly podstatně lépe. Ve Velké Británii a Švédsku, kde to podcenili a v uvozovkách se nebáli, vidí, že důsledky jsou mnohem horší, karanténa trvá daleko déle. Takže tady to nebyl žádný strach, to byla rozumně sdílená hygienická opatření, a to, že o nich média informovala, znamená, že plnila svoji roli.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
