Nedávno se v Národním muzeu konala konference Tvář veřejná, věnovaná osobnostem československých prezidentů, zvláště pak různým způsobům jejich zobrazení. Byl jste mezi referujícími a zabýval jste se osobností Ludvíka Svobody. Jak jsem zjistil, ta akce zůstala hluboce pod prahem vnímání našich oficiálních médií. Proč?
Dostal jsem možnost vystoupit na této akci, můj referát zazněl v pátém tematickém bloku spolu s referátem organizátorky konference Jolany Tothové z Národního muzea (Referát: „Muzeum soudruha prezidenta? Dynamika prezentace Klementa Gottwalda v Muzeu Klementa Gottwalda“) a Martina Jelínka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (Referát: „Táta dělníků – reflexe lidovosti Antonína Zápotockého“).
Skutečnost, že se akci nedostalo prakticky žádné pozornosti od našich veřejných „hlídacích psů“, mne překvapila stejně jako vás. Mezi referujícími byli odborníci z pražské, brněnské i ostravské univerzity, z Národního muzea, z Historického ústavu Akademie věd, z Masarykova ústavu, ze Správy Pražského hradu…

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský