V Česku byla jmenována nová vláda. Jaký k ní máte komentář?
Máme vládu morální devastace. Vládu vede premiér podezřelý z trestných činů, který za totality působil u StB, vláda nemá jiný politický program, než touhu po moci, vládu drží u moci a také pod krkem komunistická strana. Vláda navázala na morální devastaci, kterou jsme utrpěli za totalitního režimu. A korunu tomu dodává pomstychtivý prezident, který od devadesátých let vždy neomylně podporoval struktury bývalé StB.
Vládu tolerují komunisté, což mnoha lidem vadí. Kdo za to ale může, že se podílejí na vládě? Jenom Andrej Babiš? Nebo i někdo jiný, třeba ODS, která kdyby po volbách přistoupila na dvojkoalici, nic takového by se nestalo?
Může za to prezident Miloš Zeman, který oznámil, že několik smysluplných koalic nepodpoří a dal si podmínku, že vládu povede Andrej Babiš. ODS má právo a dokonce povinnost požadovat důvěryhodného premiéra, ale Zeman se rozhodl podporovat nemorální koalici.
Hlavně migrační krize a dost těžkopádná reakce EU k ní rozkolísala Evropu a i u nás se stále více debatuje, co nám Unie přináší a co naopak bere. Pozitivním kritériem je dle jejích příznivců mimo jiné uváděno, kolik peněz formou dotací k nám z Unie směřovalo a co všechno se za ně postavilo. Vy však na dotaze nepohlížíte jako na něco přínosného. Jak tedy vidíte přínos evropských dotací pro naši zemi?
Vždycky se najdou peníze na to, co je smysluplné. Dotace se dávají na to, co by jinak smysl nemělo. Je to podobné jako korupce, jež usiluje, aby v soutěži nevyhrál nejlepší; dotace usiluje o to, aby se uskutečnily jiné než nejlepší projekty. Každá dotace poškozuje férovou soutěž. Naučme se rozlišovat, že dobré skutky se mají dělat ze soukromých peněz – zatímco dotace je pokus dělat dobré skutky za veřejné peníze. Dotace jsou nejméně hospodárný a nejméně efektivní způsob financování čehokoli. Zkusme si představit, že bychom peníze, které posíláme do Bruselu, ponechali starostům v rozpočtu. Oni by za ně pořídili více „muziky“, než dokáží ti vyvolení za dotace, a bylo by to spravedlivější.
Vnucuje nám Evropská unie svoji agendu, omezuje skutečně naši svobodu?
Unie nám krade kompetence. Ve Švýcarsku a dokonce i v Rusku jsou kompetence chráněny ústavním systémem, Lisabonská smlouva otevřela nekonečný přesun kompetencí a odpovědnosti na Unii. Každá nová regulace odebírá pravomoci členským státům. Potřebujeme odhadem 90 % evropských regulací zrušit a vrátit kompetence státům. V takovém prostředí není možné udržet si svobodu.
Na nedávné konferenci Alternativy pro Evropu jste uvedl, že Evropská unie skončí. Z jakých důvodů? Co způsobí její rozpad?
Lisabonská smlouva je špatný dokument. Je to slepá ulička, dál cesta nevede. Není jiná možnost, než ji zrušit a začít jinak. Jenomže úporný boj EU proti národním státům způsobil růst nacionalistických a extremistických tendencí. Buď se podaří nastolit nějaký pokojný scénář evropské deregulace, nebo to skončí velkou katastrofou. Volby v Itálii naznačují, jak to může vypadat, dalším příkladem budou volby ve Švédsku devátého září. Jakmile bude v Evropě polovina vlád tohoto typu, Unie končí.
Psali jsme:
Dá se odhadnout kdy skončí? A jakým způsobem?
To se nedá plánovat, může to nastat třeba už po volbách do EP příští rok, ale také to může ještě několik let trvat. Poptávka po alternativní podobě spolupráce evropských států stále roste. Měli bychom si přát, aby se povedla nějaká sametová transformace, protože samovolný rozpad EU by způsobil globální krizi. Musíme být připraveni.
Máme však jako Česká republika k EU nějakou alternativu? Nezchudneme výrazně, když v ní nebudeme?
Mohli bychom začít počítat, zda by byl proveditelný czexit, ale mnohem výhodnější pro všechny by byla pokojná a přitom radikální proměna Unie v jinou smysluplnější formu spolupráce. Přirovnal bych to k rozdělení Československa, od federálního uspořádání jsme přešli pokojně k mezistátní spolupráci.
Evropu dost štěpí přístup k migrační krizi. Země, kde je migrantů plno, je chtějí přerozdělit i do jiných zemí. Například Itálie. Dá se to pochopit. Avšak ty druhé země, které tento problém zatím nemají – zvláště středoevropské – se brání. Což je též logické, protože když nějaký závažný problém nemáme, proč si ho dobrovolně zavádět. Vy jste to přirovnal na twitteru ke žloutence či k padající stodole. Mají ale tyto protichůdné zájmy nějaké společné řešení? Nezačne štěpení EU právě na tomto tématu?
Migrační vlna ukončila blaženou představu o evropské spolupráci na věčné časy. V první řadě je nutné mít ochranu vnějších hranic. Z jakého důvodu Komise trvala na tom, že Slovensko a Polsko musí zadrátovat východní vnější hranici dříve, než vstoupí do schengenského prostoru, když po Itálii a Řecku nic podobného nepožadovala? Slovensko a Polsko své hranice zabezpečily. Kromě toho, významné politické síly v EU nelegální migraci podporují a Unie jim naslouchá, proto se nedaří najít řešení. Migrace má podle některých evropských politiků nabourat autonomii a homogenitu ‚starých‘ autonomních států, má nabourat koncept suverenity. Migrace má posloužit k ještě většímu utužení bruselské nadvlády. Migrace nám položila otázku: Přejete si evropský autokratický superstát, nebo férovou spolupráci demokratických států? Každý si na to musí sám odpovědět.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
