„Heroin a pervitin. Do skupiny těchto tvrdých drog je řazen opioid kratom v Polsku i na Slovensku a jeho držení se tam tvrdě trestá. U nás ho může koupit i malé dítě běžně v potravinách, které ho dokonce inzerují na výlohách. Prodává se totiž jako sběratelský předmět či barva k malování.“ Toto je úryvek z článku, který ParlamentníListy.cz zveřejnily v dubnu. Šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych nám sdělil, že ho už dvakrát navrhli na seznam návykových látek a nic. O měsíc později jsme se v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze při debatě Beyond Cannabis s tématem připravované regulace konopí a také navrhované regulace psychomodulačních látek včetně CBD, HHC a kratomu setkali se Slavomírem Zichem a domluvili si rozhovor. Tady je...
Jste zmocněncem pro Etický kodex Česko-slovenské asociace pro kratom (ČSAK). Není už rozpor v tom, že asociace propagující drogy existuje a má nějaký etický kodex?
Jako asociace nepropagujeme kratom a ani ho nikomu nedoporučujeme. Jen poskytujeme informace, díky nimž dokáže jednotlivec udělat racionální rozhodnutí. Uvědomujeme si jeho možná rizika, ale i benefity, které je značně převyšují. Nejčastější problémy spojené s kratomem vznikají kvůli nekvalitnímu a nekontrolovanému produktu a hlavně neadekvátní informovanosti. Etický kodex je shlukem základních pravidel, které jsme stanovili pro prodejce, aby měl koncový uživatel nekontaminovaný a čistý produkt. Stejně, jako poskytujeme adekvátní informace pro rozumné a bezpečné užívání, kterými snižujeme riziko zneužívání.
Není také neetické, že je v Česku kratom vydáván za botanický předmět rostlinného původu, který neslouží ke konzumaci a hned za tím stojí výzva: "Otestuj mě!"?
To, jak je to legislativně postavené, vnímáme jako problém od samého začátku. Od našeho vzniku apelujeme na rozumnou regulaci. Tím, že neexistuje rámec, do kterého by se dal kratom zařadit, jsme odkázáni alespoň na vnitřní regulaci, kterou jsme přinesli právě ve formě Etického kodexu ČSAK. Tím kompenzujeme mezeru v systému.
Ke kratomu mají přístup děti. Není tento fakt dosti alarmující?
Této problematice se věnujeme od začátku a poukazujeme na nemorálnost prodeje v automatech nebo jakéhokoliv zpřístupňování a cílení na mladistvé. Členové etického kodexu se také zavázali, že v rámci možností omezí prodej pod osmnáct let. Jenže se tady objevuje problém nedostatečné legislativy. Když v tomto bodě prodejce nedokáže prodat produkt mladším pod osmnáct let, tak se dopouští diskriminace na základě věku, čímž porušuje zákon.
Konzumujete kratom? Jak často, v jakých dávkách?
Osobně ho využívám při náročné mentální práci nebo namísto léků proti bolesti. S tím se i liší dávkování. Pro stimulaci jeden až dva gramy. Při bolestech zhruba tři až čtyři gramy. Nicméně, když se primárně zdržuji na Slovensku, tak ho neužívám a nechávám si všechno v bytě v Brně. Vůbec mi to ale nechybí. Jen mě mrzí, že si nemohu dopřát tuhle alternativu volně dostupné látky, když jsem doma na Slovensku.
Jak by měla podle vás vypadat legalizace kratomu?
Aktuálně v Česku není zakázaný. Takže se nebavíme o legalizaci, ale o rozumné regulaci. Ta by měla určitě zahrnovat omezení věku jen pro osoby starší osmnácti let, zákaz reklamy, povinné testování na čistotu produktu, uvádění množství aktivních látek na balení, možnost prezentovat možné benefity ale i rizika. S tím je spojené upozornění na možný vznik závislosti a jak jí předejít rozumným přístupem k jeho užívání.
Podle všeho jde o silně návykovou látku, která je na Slovensku dávána na roveň heroinu a pervitinu. Proč kratom legalizovat a heroin a pervitin ne?
To přirovnání je úplně scestné. Na kratom samotný nikdo nikdy nezemřel, což se o vámi uváděných látkách říct nedá. Dokonce Světová zdravotnická organizace poukazuje na možné zdravotnické využití při odvykání od běžných opiátů a jeho nízký rizikový potenciál. Akutní toxicita je totiž velmi nízká.
Hlavně, kratom je přírodní opioid, takže funguje jinak než heroin, což je polosyntetický opioid. Tento mýtus vznikl kvůli jeho zviditelnění. S pervitinem se také nedá vzhledem k jeho profilu rizikovosti srovnávat. Je to čistě bylinná látka, která má za sebou stoletou historii tradičního užívání v jihovýchodní Asii, kde se využívá jako stimulant, antioxidant a analgetikum. A to bez pozorování výrazných negativních dopadů.
Aldous Huxley má ve svých utopiích a dystopiích vždy nějakou drogu, třeba halucinogenní drogu zvanou "sóma", která jaksi udržuje společnost v chodu a je vlastně legální prevencí proti antisystémovému chování. Myslíte si, že to může být kratom?
Podle mě si lidé vždy hledali látky, které jim zlepšovaly kvalitu života a pomáhaly dosahovat svých cílů. Některé máme i prostudované a užíváme denně. Jako například kávu. Ale i ta má potenciál zneužívání, nežádoucích vedlejších účinků a při odvykání abstinenčních příznaků. To ale neznamená, že když s danou látkou dokážou pracovat jednotlivci na základě relevantních informací a systém ji reguluje, aby byla bezpečná, tak z ní nedokáže celá společnost těžit a profitovat. Nevidím důvod, proč by to při přírodní medicíně jakou je kratom, nemělo být taky tak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
