Kůrovec žere celé Česko. Šumava je jeho chovná stanice, volá o pomoc zkušený lesák

31.10.2018 16:28

ROZHOVOR Rozhovor s lesníkem Josefem Vovesným, který během 50 let praxe pracoval v lese jako taxátor, typolog, řídící pracovník podniků. Z toho v posledních letech jako odborný poradce v lesnictví a životním prostředí též ve spolupráci s ekologickou organizací Hnutí život. O situaci na Šumavě, kůrovcové kalamitě a jejím dopadu na lesy, vodu v krajině a o celkovém klimatu včetně sucha. A též o zásadních sporech, které Hnutí život v zájmu přežití lesů vede se Správou Národního parku Šumava, s Ministerstvem životního prostředí a s hnutím Duha.

Kůrovec žere celé Česko. Šumava je jeho chovná stanice, volá o pomoc zkušený lesák
Foto: Hans Štembera
Popisek: Národní park Šumava

V jakém stavu jsou současné lesy na Šumavě?

Lesy v tomto prostoru jsou historicky ovlivňovány přírodními kalamitami i člověkem.

Zásadním negativním vlivem na jeho vývoj z hlediska pozitivních funkcí lesa v krajině je uplatnění tzv. bezzásahového režimu na velkých souvislých plochách v Národním parku Šumava, který nebyl dosud právně ani nikdy definován. Vlivem rozhodnutí odpovědných osob však lesy zásadně změnil. Jedná se o dlouhodobý ideologický koncept směřování – v podstatě ponechání lesa přírodě – vedoucí k rychlému velkoplošnému rozpadu nejcennějšího horního patra horského lesa a omezení nebo i úplné ztrátě jeho pozitivních funkcí. V lesích národního parku dominují dle jejich vlastní klasifikace lesy kulturní, které tvoří 78 %, dále lesy přírodě blízké, jichž je 16 %, a jen 6 % jsou lesy přirozené. V parku dominuje smrk s podílem asi 83 %. O jeho původnosti, pokud jde o rozsah výskytu, jsou vyjadřovány krajní názory, které nejsou dosud uspokojivě doložené.

Na jaké rozloze se rozkládá Národní park Šumava? Kolik procent území Šumavy to je?

Celková rozloha Národního parku Šumava přesahuje 68 tisíc hektarů. Z toho je 55 tisíc hektarů lesů. Z nich je 49 tisíc hektarů ve státním vlastnictví a 6 tisíc hektarů nestátních – převážně ve správě obcí. Přírodní lesní oblast Šumavy dle platného zákonného vymezení zaujímá 211 tisíc hektarů. Národní park zabírá 32 % celkové výměry a jeho lesy se podílí 39 % na lesích oblasti.

Jak velký je podíl bezzásahového území na celkové ploše parku?

Podíl tohoto území se vyvíjel chaoticky tak, jak se měnili řídící pracovníci Ministerstva životního prostředí a Národního parku Šumava.

V roce 1995 činil 13 % celkové výměry. Nyní činí dle aktuálního tiskového prohlášení ředitele parku Pavla Hubeného 27 % celkové výměry národního parku – tedy asi 18 tis. hektarů. K tomu je ale nutno připomenout, že přímo přes státní hranici na naše hlavní bezzásahové území nyní navazuje téměř stejná výměra bezzásahového území v Národním parku Bavorský les.

Katalyzátorem rozpadu lesa bylo rozhodnutí ministra životního prostředí Martina Bursíka o rozšíření těchto území k 1. 1. 2018 na dvojnásobek dosavadního stavu. A to v době již nezvratně potvrzené nastupující kůrovcové kalamity po větrné kalamitě Kyrill, která řádila zvláště v těchto územích. Šlo o tzv. speciální managementy s úmyslným ponecháním nezpracované kalamity v rozsahu překračujícím 200 tisíc m3 s totálním namnožením kůrovce během dvou let.

Českou republiku opakovaně obletěly fotografie lesů zničených kůrovcem. Můžete odhadnout rozsah škod způsobených kůrovcem v Národní parku Šumava?

Někteří propagátoři myšlenky zakládání národních parků si vůbec myšlenku vzniku škod nepřipouštějí. Jakékoliv poškození dřevní hmoty v našich jehličnatých lesích v národním parku z jakékoliv příčiny za škodu nepovažují. Tuto otázku lze smést ze stolu politicky tak, jak to provedl před  léty bavorský zemský premiér Edmund Stoiber v případě Národního parku Bavorský les. Po prvních vážných námitkách veřejnosti k nezpracování části větrného polomu a navazujícím napadení kůrovcem po roce 1983 byl první významný protest veřejnosti i státních orgánů Bavorska v roce 1991 ukončen ujištěním spoluzakladatele a dlouhodobého ředitele Národního parku Bavorský les, který řekl: „Nadále není důvod k obavám o vývoj lesních porostů národního parku z důvodu přemnožení kůrovce.“

Z tehdejší výměry 13 tisíc hektarů byla po roce 1980 polovina rozhodnutím převedena do režimu přísné rezervace bez jakýchkoliv zásahů a s omezením pohybu veřejnosti jen na stezky. Již v roce 1994 vypukla kůrovcová kalamita s vrcholem v letech 1994-2000 s totálním napadením stojících stromů kůrovcem a jejich odumřením v souvislé ploše 3.290 hektarů. Což byla polovina rezervace. V roce 2011 byl plošný proces rozpadu v hřebenových smrčinách Národního parku Bavorský les prakticky ukončen na ploše 6 tisíc hektarů. Na místě zůstalo ležet k zetlení 2,4 milionu m3 dřeva zničeného kůrovcem.

Premiér Stoiber uprostřed kalamity v 90. letech uzavřel nepříznivý vývoj po návštěvě lesů dodatečně s tím, že Bavorský stát je dost bohatý na to, aby si mohl dovolit takové ztráty. Tím otevřel prostor pro totální likvidaci smrčin vyšších poloh v dalších letech – v tzv. starém národním parku.

V roce 1978 byl přes protesty obcí a lesníků Národní park Bavorský les rozšířen o11 tisíc hektarů.  Dlouhodobý cíl je stejný jako v Národním parku Šumava. Tedy 75 % ponechat přírodě. V Bavorsku bylo navíc plnění cíle časově naplánováno do roku 2027. Nyní je již v tomto režimu více než 65% z výměry celého parku.

Škody na dřevní hmotě v Národním parku Šumava lze je odvodit z podkladů parku jen rámcově.  Lesní hospodářská evidence ve formátu dle lesního zákona byla vedena do roku 2006. Dále po Kyrillu jsou údaje o objemu dříví i ploše odvozovány z vyhodnocení leteckých snímků. Formát evidence je zachován jen u vytěženého a prodaného dříví. Ostatní údaje jsou odvozené a mají jen rámcovou platnost. Údaje jsou k dispozici jen z plochy ve správě státu. Nestátní lesy pracovaly v jiném režimu.

Ale zhruba lze říci, že nyní jsou u nás škody v podobném rozsahu jako tehdy v Bavorsku.

Kolik hektarů lesa bylo na Šumavě zničeno a kolik asi dřeva přišlo nazmar?

Statistiky za léta 1991 až 2012 uvádějí ve státních lesích na území Národního parku Šumava úbytek stromového patra na celkové rozloze 16.877 hektarů. V objemu dřeva jde o 6,751 milionu m3. Při výpočtu objemu dřevní hmoty v m3 se počítá, že na hektaru plochy je zhruba 400 m3. Tento koeficient používají oba národní parky na české i německé straně hranic.

V důsledku větrných a sněhových kalamit bylo vytěženo a prodáno 2,489 milionu m3  dřeva. Při kalamitách bylo zpracováno dřevo z 6.221 hektarů. Tedy z 37 % výměry. Rozsah přírodních kalamit je však zvyšován otevíráním stále nových stěn, které jsou napadány kůrovcem.

Ve stejném období bylo v zásahových územích vytěženo 2,088 milionu m3  dřeva z ještě stojících stromů napadených kůrovcem. Takto se kácelo se na 5.221 hektarech – tedy zhruba na 31 % plochy. Tato těžba je vyvolána druhotně na stojících zelených stromech kvůli kůrovci, jehož zdroj je převážně v bezzásahových porostech, které jsou rozptýlené po území národního parku.

Část napadených stromů však zůstala v podobě mrtvého dřeva ponechána k zetlení. V terénu také zůstalo k zetlení 2,174 milionu m3 dřeva z kůrovcových souší. Jedná se vesměs o ponechané suché stromy, které jsou v současné době v různém stádiu rozpadu. Tomu odpovídá plocha 5. 435 hektarů. Tedy 32% podíl z celkového úbytku stromového patra na 16.877 hektarech.

Úmyslné těžby byly ve sledovaném období v rozsahu 393 tisíc m3. Nejedná se o těžby plošné, ale pěstební – výběrové, které nijak neovlivňují stabilitu porostů a objem kůrovcových škod.

Lze odhadnout finanční výši škody?

Anketa

Měl by být medvěd, který se toulá Moravou, odstřelen?

43%
57%
hlasovalo: 4501 lidí
Ztráty na produkci oproti realizaci na trhu v případě úmyslných těžeb nelze vyčíslit, neboť

o kvalitě vstupní suroviny pro prodej nejsou podklady. Proto nelze ani vycházet z realizační ceny odbytu dříví u organizace. V době, o níž hovoříme, probíhaly na trhu velké turbulence v cenách všech sortimentů.

Ztráta nejvyššího stromového patra je však čtyřnásobná oproti těžbě předpokládané zakladateli národního parku. Na čtvrtině plochy jsou ochranné lesy, v nichž se úmyslná těžba nepředpokládala. V ostatních lesích se mělo těžit v intenzitě okolo poloviny přírůstu. Hlavním cílem měla být úprava dřevinné skladby.

Dalo se těmto škodám nějak zabránit? Jak?

Dalo. Ale to by musel být opuštěn systém bezzásahovosti. Proti škůdcům lze bojovat postupy, které jsou zakotvené v lesním zákoně. Pokud by tyto ochranné postupy byly nasazeny, tak bylo možné škody výrazně omezit.

Mise Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) již v roce 2002 doporučila – vyberte si kategorii národního parku , která odpovídá stavu území, a v tomto směru postupujte. Dominance vyspělých smrkových porostů kulturního lesa, pokud vyloučíme prevenci proti škůdcům, předurčuje smrkový les k rozpadu. Spouštěcím mechanizmem kůrovcové kalamity je jakékoliv množství dříví poškozené z větrného nebo sněhového polomu, které není včas zpracované a v případě potřeby asanované. Na jednom stromě napadeném kůrovci se při plném obsazení během jedné generace vyvine 100 až 200 tisíc nových jedinců. V klimatických podmínkách podobných letošnímu roku je dochází vývinu 3 generací kůrovců. 

Jak se letošní suché počasí projevilo na stromech a lesích Šumavy?

Počasí v šumavských horách se počátkem roku výrazně lišilo od vnitrozemí vysokou sněhovou vrstvou v lednu. Na přelomu února až března byly mrazy pod mínus 10 stupňů Celsia, jež zpomalily tání, které proběhlo postupně bez následku povodně. Duben s nízkými srážkami a vyššími teplotami nastartoval vegetaci i zde zhruba o cca tři týdny dříve než obvykle. Vegetační doba byla se srážkami odpovídajícími průměru a teplotami nad průměrem.

Pro srovnání uvedu i letošní situaci na pahorkatinách, kde byly většinou nízké srážky v období od března do poloviny května, a pak jen nárazové srážky. Výrazná změna v druhé polovině vegetační doby přiblížila celkové srážky k normálu až v září. Průměrná teplota vegetační doby je historicky nejvyšší a nástup počátkem dubna přímo s letními teplotami zcela ojedinělý.

Kvetení stromů bylo velmi intenzivní a probíhalo asi o tři týdny dříve i ve vyšších polohách. Úroda semen všech dřevin bohatá. Semena jsou částečně zaschlá. Klimatické podmínky v tomto roce byly na horách příznivější.

Jaká by byla situace, pokud by v NPŠ  probíhalo normální řádné hospodaření podle lesního zákona?

Anketa

Udělil Miloš Zeman letos státní vyznamenání správným osobnostem?

92%
8%
hlasovalo: 8588 lidí
Taková jako lesích, které v rámci Přírodní lesní oblasti Šumava jako bezprostřední sousedé navazují na národní park. V uvedeném okolí národního parku byla větrná kalamita Kyrill v ledna 2007 zhruba ve stejné intenzitě jako v národním parku. V těchto oblastech však byla  zpracována - dříví bylo vyvezeno z lesa a holiny bezodkladně dolesněny dřevinami přirozené skladby. Bez ohledu na to, jestli šlo o les ve správě státu nebo nestátních firem.

Již po staletí lesníci z hlediska rychlé obnovy pracují na horách v kombinaci přirozené a umělé obnovy. Tento postup vede k rychlému obnovení hlavních funkcí lesa, k ochraně půdy proti erozi a zachování vodního režimu.

Velkoplošný rozpad smrkových lesů kůrovcem se mimo národní park nekonal. Menší plochy vznikly i zde vlivem nedostatku pracovních sil.  Částečný odliv pracovníků v těžbě způsobila vláda, když poskytla jednostranně prostředky parku pro účel zpracování kalamity.

Tady je ale nutné říci, že sousedství parku bylo zároveň negativně ovlivněno kůrovcem přicházejícím z národního parku. Zejména brouky nalétajícími z bezzásahových území. Tento průšvih měl dokonce i mezinárodní rozměr. Kůrovec z Národního parku Šumava napadl Lesy kláštera Schlögl a Státní lesy Bavorska. V této věci byly na náš stát vzneseny interpelace, které musely být řešeny na až vládní úrovni.

Letos si na řádění kůrovce, které má charakter kalamity, stěžují i lesníci mimo Šumavu. Šíří se kůrovec z NPŠ? Jakými cestami a do jakých vzdáleností?

Kůrovcová kalamita v zemi po letošním vývoji počasí graduje, ale pravděpodobně není za vrcholem. Na různých místech našeho území je situace velmi rozdílná. Je to dáno objektivně různými pásmy klimatu závislými na nadmořské výšce. V různých nadmořských výškách – od nížin až po hory – rostou různé druhy vegetace. Z místních podmínek vyplývá rozdílná vitalita dřevin.

Srážky během let kolísají. Vývoj po roce 2000 se z hlediska průměrného ročního úhrnu srážek nelišil od dlouhodobého průměru. Roční srážky se pohybují v pahorkatinách v průměru kolem 550 mm, ve vrchovinách kolem 700mm, a na horách už v širokém rozpětí od 800 mm do 1400mm. V nejvyšších polohách i více. Distribuce srážek během roku je velmi proměnlivá. Máme dlouhá období sucha a pak častější bleskové srážky.

Zvláště po roce 2000 však pozorujeme vzestupný trend  nejen průměrné roční teploty, ale i průměrných měsíčních teplot v době vegetace stromů a plodin.  Rozdíl je největší v pahorkatinách, a sice okolo 2 stupňů Celsia v ročních průměrech. V jednotlivých měsících jsou oproti dlouhodobému průměru teploty vyšší o 2 ale i podstatně více stupňů Celsia.

Kolísáním klimatu je stresována příroda nejvíce v pahorkatině. Navíc se tzv. suché roky opakují v kratších intervalech, než v minulosti. V poslední době bylo sucho v letech 1982, 1992, 2003, 2015 a 2018. Objektivním důkazem důsledků vývoje počasí je v letech 2015 a 2018 vrcholící opad listí na slunných svazích u řady druhů listnáčů už koncem srpna. Obvyklým časem je přitom konec října. Totéž se odehrávalo silnou redukcí starších ročníků jehlic u jehličnanů.

Intenzita kůrovcové kalamity závisí na zastoupení citlivých dřevin v oblasti, objemu konkrétní větrné nebo sněhové kalamity, ale v neposlední řadě i na způsobu organizace firem, důslednosti v preventivních a obraných opatřeních proti množení kůrovců.

Kůrovec z národních parků se samozřejmě intenzivně šíří i do hospodářských lesů. Prokazuje to i šetření Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z let po Kyrillu, které byly zpracováno na základě statistiky odchytu kůrovce v lapačích.

Kůrovec hledá po výletu vhodné zeslabené stromy v nejbližším okolí pro založení nové generace. Při přemnožení i ve vzdálenosti stovek metrů.  Existují však i výzkumy, které ukazují šíření v řádu desítek kilometrů. Mezi odborníky je to považováno za kontroverzní téma. Výzkumem ale bylo doloženo takové šíření pomocí kombinace aktivního letu a unášením vzdušnými proudy.

Jak lze zabránit šíření kůrovce?

Šíření kůrovců nelze úplně zabránit. Jeho populaci lze jen účinnými opatřeními tlumit. Hlavní je preventivně jej nenechat přemnožit. Povinnosti v ochraně lesa proti škůdcům stanoví pro všechny vlastníky lesa bez výjimky lesní zákon. Stanoví, že vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škůdců.

Dochází ale k paradoxu, protože zákon o ochraně přírody dává správě národních parků možnost na jimi spravovaném území jakékoliv zásahy zakázat. Lesní zákon a zákon o ochraně přírody si v tomto vzájemně odporují.

Velkým problémem je dále z hlediska šíření kůrovců rozdrobené vlastnictví lesů. Drobní vlastníci se podílí na výměře lesů republiky asi 10 % a je jich zhruba 350 tisíc. Nejsou nijak vlastnicky organizováni. Státní správa lesů dosud problém neřeší, i když funkční příklady v zahraničí existují. Vyžaduje to však významnou finanční pomoc státu. Transformace státních lesů od roku 1992, při níž došlo k úplnému oddělení správy majetku od výkonu lesnických činností, v posledních letech narazila na své limity. Systém je nepružný a není schopen reagovat na kolísání klimatu a trhu. Navíc dlouhodobě vyvolal ztrátu pracovních sil z venkova. Stabilizaci situace ve všech souvislostech nemá podnik ve svých rukou.

Jak se kůrovcová kalamita a její neřešení projevuje na vodním režimu na Šumavě? Hrozí vysychání pramenů, potoků a řek?

Anketa

Jste hrdí na Českou republiku?

85%
15%
hlasovalo: 7221 lidí
Neodborné zásahy řídících pracovníků Národního parku Šumava a Ministerstva životního prostředí vyvolaly velkoplošné odumření vyspělého stromového patra. Navíc ničivě zasáhly do vývoje lesa v hřebenových partiích Šumavy. Což má nejzávažnější negativní důsledky nejen pro vývoj budoucích lesních porostů. Velmi těžce to však zasáhlo i do vodního režimu nejen Šumavy, ale i navazujících oblastí.  Při úvahách o vodní bilanci je nutné mít na paměti, že kromě 6 tisíců hektarů u nás došlo k úplné ztrátě horního patra lesa i na druhé straně pohoří Šumavy v Národním parku Bavorský les. Což dohromady činí souvislé odlesnění v ploše 12 tisíc hektarů. Navíc se předpokládá rozšíření bezzásahových ploch až na 75% výměry Národního parku Šumava. 

Tím dochází a ještě dojde k významnému ovlivnění mezoklimatu nejen oblasti Šumavy, ale podstatně širší oblasti. Nové výzkumy lesních ekosystémů výkonnou technikou  ozřejmily a kvantifikovaly  procesy  generacemi empiricky vnímané i zkoumané. Měření na hřebenech hor bez funkčního lesa ve srovnání s funkčním zeleným lesem potvrdily kromě jiného negativní vliv vysokých teplot na ztrátu chladící schopnosti vysokého zeleného lesa. Dále negativní vliv na odtokové poměry rychlým nástupem povodňových vln. Prokázaly však i zhoršení celkové vodní bilanci tím, že chybějící stromy neprovádí vyčesávání srážek z mlh a mraků. Touto cestou lesy dokáží v krajině zadržet až o třetinu více vody ve srovnání s odlesněnou krajinou. Tento jev je dobře popsán ve vědeckých pracích fyziologa dřevin Jana Čermáka a rostlinného fyziologa Jana Pokorného, které prokazují závažné ovlivnění koloběhu vody v krajině.  Přitom je Šumava chráněnou oblastí přirozené akumulace vod.

Jaké bylo původní složení lesa v době, kdy Šumavu pokrýval pás lesního hvozdu?

Dřevinná skladba je zásadně změněna ve prospěch smrku v neprospěch jedle a buku.

Smrk rostl v době přirozené skladby lesa v rámci celé Šumavy na 42 % plochy. Na území, které je dnes národním parkem, bylo jeho zastoupení asi 51 %. Dnes tvoří v rámci národního parku 84% všech dřevin.

Jedle původně tvořila asi 17 % porostu v rámci Šumavy. Na dnešním území parku byla zastoupena asi 13 %. Dnes je jí na území parku asi 1 %.

Buk představoval v dávném přirozeném lese na Šumavě asi 27 % dřevin. Na území dnešního parku bylo jeho zastoupení v lese 21%. Dnes je v parku pouze 6 % buků.

Borovice se na šumavských hvozdech kdysi podílela asi 3 %. V rámci území dnešního parku zhruba 2 %. Dnes je její podíl dvojnásobná a činí 4 % všech stromů.

Ostatní druhy stromů se na původním šumavském lese s přirozenou skladbou podílely asi 10 %. V rámci dnešního území národního parku byl jejich podíl asi 9 %. Dnes tvoří jen 2 % stromů v parku.

Javor klen na Šumavě v dobách s přirozenou skladnou lesa tvořil 2 % porostu. Jeho zastoupení bylo stejné i na území dnešního parku. Dnes však jeho výskyt klesl na polovinu a představuje jen 1 % všech stromů v parku.

Kleč původně v rámci Šumavy rostla jen na 1% území. Na území dnešního parku tvořila 2 %. Stejné je její zastoupení i dnes.

Nebylo by v tuto chvíli vhodné NPŠ alespoň dočasně zrušit, případně jej omezit pouze na místa, kde ještě dnes přežívají zbytky původního pralesa? Na poškozené lesy poslat firmy k úklidu škod a vysázení nových stromů. A park obnovit teprve poté, kdy bude na místě dnešních holin opět les? Jaký by měl být režim ochrany přírody na Šumavě, aby se už taková katastrofa neopakovala?

Nezastávám názor zrušení národního parku. Po posouzení souvislostí je to i nereálné.

Další postup by měl být takový, že by se nemělo pokračovat v konceptu bezzásahového režimu. Je třeba se vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště. Na prvním místě v zájmu udržení vody v krajině.

Je třeba přehodnotit priority. Les je a vždy i v minulosti byl střechovitým činitelem.

Na celém území parku je třeba znovu zavést ochranu proti škůdcům podle zásad lesního zákona. Nepřipustit další velkoplošný rozpad lesa. K tomu je třeba zohlednit nárůst rizik vlivem kolísání klimatu.

Je třeba vzít v úvahu, že těžba dle parametrů lesního zákona je pěstebním opatřením pro spolupůsobení k úspěšné obnově.

Park by měl být spravován tak, aby tu byl pro lidi. Je třeba vyjít vstříc místním občanům, revidovat záměry likvidace cest. Je nutno provést úplnou revizi celého území. V bezzásahovém režimu ponechat zachovalá přirozená stanoviště, převážně původní rezervace. Nezakládat další národní parky v republice - koncept soustředěné rekreace je dle mého názoru neperspektivní a lépe je podporovat turistiku rozptýlenou. Postačujícím rámcem i pro ochranu jsou Chráněné krajinné oblasti. Trend je bohužel opačný

Ale dovolte mi ještě trochu faktů k nyní velmi propagované údajně samovolné obnově porostů. Značná část bezzásahových území byla v éře ředitele Žlábka převážně úspěšně uměle doplněna. Je oblíbeným prostorem pro procházky s poslanci. Ještě jsem se nesetkal s tím, že bychom absolvovali prohlídku prostor, které jsou v opačném stavu. Značná část vyhlídkových cest je s minimálním zastoupením obnovy na plošinách v mrazových polohách. Značná část jsou ale řediny zabuřenělé třtinou a nepřístupné v důsledku popadaných kmenů odumřelých stromů. Jsou to dnes holiny těžko zalesnitelné i smrkem.

Špetkovité kultivace chybějících dřevin jsou navíc likvidovány zvěří. Stav monitoringu necharakterizuje objektivně problém obnovy. S ubývající nadmořskou výškou vitalita přirodní obnovy narůstá.

Je nutno provést úplnou revizi celého území. V bezzásahovém režimu ponechat zachovalá přirozená stanoviště, převážně původní rezervace. Nezakládat další NP v republice – koncept soustředěné rekreace je dle mého názoru neperspektivní a lépe je podporovat turistiku rozptýlenou. Postačujícím rámcem i pro ochranu jsou Chráněné krajinné oblasti. Trend je bohužel opačný.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pokud „chvilkaři“ chtějí s davem docílit toto, nemám co slavit! Ostrá slova exposlance za OF a ODS

10:25 Pokud „chvilkaři“ chtějí s davem docílit toto, nemám co slavit! Ostrá slova exposlance za OF a ODS

30 LET OD LISTOPADU 89 „Dnes se řeší údajná spolupráce premiéra s StB, mimo jiné proto, že předchozí…